Gomora

Ač nejsem žádná velká fanynka mafiánských posezeníček, tenhle seriál je naprosto skvěle postavený - a to hovořím o všech čtyřech sériích. Rozjezd je vždy pomalý, tempo zdánlivě hlemýždí, ale posléze natolik drásavé, že vás předkládané osudy a jejich dilemata, rozhodně nenechají chladnými. Násilí je tam sice jaksi z definice na denním pořádku, ale není samoúčelné, vždy je v rámci příběhu a logiky. Celou dobu sice sledujete zločince, ale dostanou se vám pod kůži. (08.11.2019)

Když si Gomoru srovnám třeba s Impériem v Atlantic City (ja vím že to jsou uplně jiné doby ve kterých se odehrává), tak Gomora je prostě strašně zábavný mafiánský pokoukníčko se spoustou akce, střelby, napětí, překvapivých zvratů. Vlastně je tady přesně všechno to co mi v ukecaném Atlanticu chybělo. Don Pietro vypada jako Miroslav Kalousek, takže tim pádem absolutně žádnej soucit. Za to Ciro ten zase vypadá jako Gigolo. Těžko někomu fandit když každej je mafiánská krysa. Nic špatného se ale nedá říct o charakterovém rozpracování postav, tam je to uno perfekto!! To že Neapol je ošklivý město vypadající jako jedno velký ghetto neni žádnym překvapením. Gomora mě hodne začala bavit až poté co se Genaro vrátí z Hondurasu. A ze zmrdečka se stane zmrd, tam se to teprve začne pořádně rozjíždět, a devátá epizoda to neskutečně odpálí. Jestli budou další série, tak já u toho rozhodně nebudu chybět. P.S. - Víc bych do seriálu zapojil policii, přeci jen mám pocit že je tam až příliš vražd na to aby se tím masivně nezabývala policie. (17.09.2016)

Gomorra se pro mě řadí k seriálům Perníkový táta, Narcos a Hra o trůny. Podobnost všech vystihuje fakt, že jsem se nedokázal od sledování odtrhnout a hltal jsem každý díl na 100 %. Autentičnost prostředí, Neapol vykreslená přesně tak jak to tam opravdu chodí (mám potvrzeno od jedné mojí klientky) a ta propojenost a vztahy mezi jednotlivými osobami, to je přesně to, o čem tady mluvím a proto jsem také zmiňoval výše uvedené seriály (Hlavně například Perníkový táta). Seriál ze současnosti z reálného prostředí, kde se odehrávají všechny intriky, vraždy a vyvíjí se vztahy mezi jednotlivými postavami. Je až s podivem, s jakou lehkostí se tvůrcům Gomorry podařilo "budovat" to drogové impérium od dealování pár gramů na místních pláccích až po ovládání trhu s nemovitostmi a zasahování do vysoké politiky. Já vždy ocením moment, kdy díky perfektnímu scénáři dokážete jednu postavu nejdříve nenávidět, pak s ní sympatizovat, abyste si nakonec přáli její smrt - a takových je tady spousta. Vážně prvotřídně natočený totální hnus, doporučení všem..................moje hodnocení = 10 z 10. (21.05.2023)

Absolutně dokonalá exkurze do života v překrásné Neapoli, jakož i na jiných zajímavých místech, na které je snad vůbec nejlepší, že tady není téměř žádná větší postava, s níž by člověk mohl nějak významně soucítit, ale je to přehlídka mafiánů a gangsterů asi všech druhů a kategorií, které si jen lze představit. Příběh, jehož jsou součástí, je potom naprosto nekompromisní a ukazuje bezvýchodnost a bezmoc všech, kdo by možná chtěli uniknout z roztočeného soukolí. Jeho zpracování hraje s minimem emocí, přestože naopak nešetří špínou, syrovostí ani smrtí, a nechává dívat na vše bez subjektivního podbarvení. To, jak živě to nakonec celé působí, mě tedy upřímně až děsí, protože tohle se stále ještě ve světě, jenž se nazývá civilizovaným, děje. S1 - 100 %, S2 - 95 %, S3 - 90 %, S4 - 85 %, S5 - 85 % (01.04.2018)

Většinou hodnotím po sériích, ale tady jsem to všechno vzal tak nějak jedním vrzem. Jo, docela mě to nadchlo... ze začátku víc než ke konci, protože pak se už všechno skoro tak nějak opakovalo. Ale to je jedno - kladem je to, že je to hodně realistické, násilné a mafiánské. Místama mi to hodně připomínalo Nula nula nula a hle, on to má na svědomí také Stefano Sollima, Leonardo Fasoli a Roberto Saviano. K ději: pořád se to točí kolem velkejch prachů, ale stejně jsme pořád ve čtvrtích, kde to vypadá jak někde v chudinském ghettu nebo na sídlišti Chánov. Soupeří se tam v ovládání míst, kterejm bych se já zdaleka vyhnul. Ono i to lepší prostředí pro smetánku není zrovna moje představa luxusu. K Itálii a Italům najednou cítím tak trochu pohrdání, že ten jejich stát vlastně stojí za hovno. A asi proto se jim tam tak dobře hraje na mafiány. Ale to nic nemění na tom, že i když to postupně začíná skomírat, pořád to je seroš, kterej mě chytnul a užil jsem si ho. Ještě pár poznámek: každej je tady černovlasej a tím myslím opravdu každej - náznak blonďáka potkáme jen, když se tam objeví Rusové. Italské ženy nejsou pěkné a nikdy se nesmějí. Oni všichni jsou tady neustále vážní jak tvrdej chleba na topení. Kvízová otázka na konec: kolikrát si myslíte, že jsem si říkal: "karta se obrací"? Odpověď: sám nevím, protože to bylo furt. Sliby, důvěra, zrada a furt dokola. Marco D'Amore mi do role moc neseděl a navíc začal postupně přibírat na váze a chovat se pitomě... celé to postupně trochu zhlouplo, hlavně v páté sérii. Bylo to dobré, ale jednou stačilo. (02.04.2024)