Gomora

Nekompromisní pohled na nekompromisní svět neapolské mafie. Drsná, krutá a především velice autentická krimi sága, v níž neexistují postavy, které byste mohli mít rádi. Podle očekávání jsou tu pouze charaktery, které jsou různou měrou odporné a děsivé, přičemž divácký vztah si k nim budujeme na základě toho, jak moc (popřípadě málo) dokážeme jejich více či méně zrůdné a odsouzeníhodné skutky ne/chápat vzhledem k nastalé situaci a hypotetickým "polehčujícím" okolnostem... Italská pecka, která se může ve všech směrech směle rovnat i s tou největší současnou seriálovou elitou. S01: 90 %; S02: 90 %; S03: 80 %; S04: 70 %; S05: 75 % (27.07.2018)

Ta nejreálnější realita? Pravděpodobně ano! Tvůrci očividně dobře vědí, s čím a s kým mají tu čest, od první chvíle jsem prakticky zapomněl, že tohle vše je jen seriál, on totiž není, tohle je Camorra! Gomora je atmosferické dílo, jako tématicky velmi podobná Suburra, je tomu tak svým způsobem díky všemu podstatnému... Příběh je výborně napsán, není plný akce, naopak se tu například intrikuje, obchoduje a samozřejmě více zaměřuje na rodiny hlavních postav. Nejen hlavní postavy jsou trefně obsazeny, neznámé tváře s ideálním vzhledem dělají pro uvěřitelnost příběhu mnoho, navíc prakticky každý z herců podává bezchybný výkon. Prostředí (nejen) domovské Neapole opět pro tento druh seriálu dokonalé a díky výborné kameře i dokonale využité. Kamera působí často až dokumentárně, což zase atmosféře značně pomáhá. Fantastické jsou potom i noční scény, nebo ty akční, vše občas podporuje vhodně použitý filtr, či světlo. Gomora nemá kladné hrdiny, dnešní idealizování, či "vhodné přídavky do filmu", v ní najít nelze. Gomora je mafie v té nejreálnější podobě, také proto je nutné občas změnit oblíbence, životy některých hold nemají dlouhého trvání a když už ano, může se stát, že oblíbená postava udělá něco, co je už opravdu hodně za hranicí... zase realita. Co dodat? Vidět Neapol a zemřít! Více u jednotlivých sérií. 85% (13.08.2018)

Gomorra se pro mě řadí k seriálům Perníkový táta, Narcos a Hra o trůny. Podobnost všech vystihuje fakt, že jsem se nedokázal od sledování odtrhnout a hltal jsem každý díl na 100 %. Autentičnost prostředí, Neapol vykreslená přesně tak jak to tam opravdu chodí (mám potvrzeno od jedné mojí klientky) a ta propojenost a vztahy mezi jednotlivými osobami, to je přesně to, o čem tady mluvím a proto jsem také zmiňoval výše uvedené seriály (Hlavně například Perníkový táta). Seriál ze současnosti z reálného prostředí, kde se odehrávají všechny intriky, vraždy a vyvíjí se vztahy mezi jednotlivými postavami. Je až s podivem, s jakou lehkostí se tvůrcům Gomorry podařilo "budovat" to drogové impérium od dealování pár gramů na místních pláccích až po ovládání trhu s nemovitostmi a zasahování do vysoké politiky. Já vždy ocením moment, kdy díky perfektnímu scénáři dokážete jednu postavu nejdříve nenávidět, pak s ní sympatizovat, abyste si nakonec přáli její smrt - a takových je tady spousta. Vážně prvotřídně natočený totální hnus, doporučení všem..................moje hodnocení = 10 z 10. (21.05.2023)

K čemu jsou takové sračky? Panička (čti zkurvené nefachčenko) domlouvá kriminální kšefty a ještě je tak drzá, nazývat všechno kolem prací ("Najdu vašemu synovi nějakou práci, .... odvedl dobrou práci..." atd.). Feťáci kupují stříkačky, podíváme se i na výrobu drog, ale ne proto, že by do toho všeho přišel zátah policie, ale proto, aby jsme se podívali, jak feťáci kupují stříkačky a jak se dělají drogy. Kurva proč? Aby se úchyláci radovali, jak zase jednou zlo zvítězilo nad dobrem? Svět jde do prdele a za chvilku budou legální seriály i o pedofilech, protože další a další generace jsou tak tupé, že nepoznají princip krájeného salámu (srovnejte postupy cenzur mezi desetiletími .... a pak udělejte skok - co se nesmělo v padesátých letech a co se smí dnes). Strašně mě pobavilo, jak se všude fetovalo, kradlo, stříleli se lidi a pohodička, kafíčko, ale jakmile socha panenka Marie přišla o hlavu, tak se z toho celá čtvrť mohla posrat. Celé bych to tam spálil napalmem doufajíc, že plameny dosáhnou až do pokojů místních pětihvězdičkářů a přiškvaří je v křeslech v poloze s rukou mezi nohama. Amorální zvratek. (13.02.2016)

Přiznám se, že původní stejnojmenný film z roku 2008 jsem kdysi se značným zklamáním nedokoukal do konce (možná to v budoucnu napravím). Tento seriál je však úplně jinačí kafe! Ti, kteří očekávají stoprocentně věrnou sondu do fungování Camorry a životě v dnešní Neapoli, budou možná malinko rozčarovaní. Seriál totiž v mnoha ohledech až příliš tlačí na pilu co se týče akce a dějových zvratů. Já to přičítám hlavně tomu, že není možné nacpat komplexní dílo do pouhých 12 padesátiminutových dílů (pokud toužíte po detailně propracovaném mafiánském seriálu, musím vás odkázat na geniální a ničím nedostižitelné The Sopranos - je však nutné počítat s 86 částmi). Gomorra stojí na napětí, syrovém zpracování, soundtracku a hlavně hereckých výkonech. Proměna Salvatoreho Esposita z obtloustlého, rozmazleného, ufňukaného a naprosto nemafiánského blbečka v ještě více nesympatického, za to však tvrdého a nekompromisního sviňáka, zasluhuje velké uznání. Konec dvanáctého dílu slibuje velmi slibnou druhou sérii, na kterou už teď netrpělivě čekám. P. S. Parádnější MILFku, než Mariu Piu Calzone, asi na obrazovce dlouho neuvidím :-D (05.01.2016)