Gomora

Před pár lety jsem viděl film Suburra od režiséra jménem Stefano Sollima. Byl jsem z něj nadšený a jméno režiséra jsem si zapamatoval a přidal si jeho seriál Gomora do chci vidět. První série byla fantastická. Opět se podařilo vytvořit především výtečnou atmosféru, která je sice značně depresivní, ale také dle mého velmi autentická. Režisér ze skvělých prvků (hudba, obsazení, herecké výkony, správný mariánský příběh) dokázal stvořit perfektně fungující celek, který dokáže postupně diváka vtáhnout a místy doslova přikovat k obrazovce. Uvažoval jsem i o maximálním hodnocení a s chutí si pustil i druhou sérii. Ta se z počátku rozjíždí pomaleji a místy mi přišlo, že ji tvůrci uměle natahovali, což se pro mě jevilo jako vůbec první výtka. Postupně se ovšem všechno rozjelo, aby i druhá série nabídla perfektní gradaci. Možná to vyzní jako protimluv, ale přesto, že se mi první dvě série nakonec velmi líbily, vyvolaly ve mně vlnu emocí, přinesly spoustu nezapomenutelných postav a vtáhly mě svou výtečnou atmosférou, tak se do dalších sérií už nepustím. Za prvé, projekt opustil režisér Stefano Sollima a hlavně se obávám snahy o zbytečné natahování úspěšného projektu a o klasickou šablonu „bylo to úspěšné, tak to budeme opakovat tak dlouho, dokud to bude vydělávat“. Toho se dočkat nechci. Také většina postav už tam vlastně pokračovat nemůže. Proto sledování ukončím skvělým hodnocením těsně pod maximem a s dobrým pocitem, že jsem viděl perfektní seriál, který se druhou sérií svým způsobem velmi dobře uzavřel. (23.02.2024)

Do Neapole se chystám, ale jsem smutná, že paneláky Le Vele (tzv. Plachty), symbol seriálu, už na sídlišti Scampia neuvidím, v březnu 2020 je město zbouralo. Škoda. Jediný seriál s desítkami postupně přidávaných hlavních postav, které jsou vzápětí zabity. Takto ukázat realitu, drsnost a bezútěšnost neapolského podsvětí, to už chce koule. A tvůrci i autor knižní předlohy Roberto Saviano je měli. Které postavy jsem si oblíbila? Dona Immacolata Savastano, Patrizia, Enzo „Modrá krev“, don Pietro Savastano a jeho syn Gennaro (jen někdy). Kterým postavám bych s chutí dala „betonové boty“ a šoupla je na dno Neapolského zálivu? Obrýlený chytrolín „Diplomat“, mocichtivý pidiskřet Mníšek, Gennaro (kdykoli si nechal blbnout hlavu Cirem). Naprosto nezařaditelná postava je Ciro, to je kategorie sama pro sebe. Varování: nejenom drogy, ale i seriál o jejich prodeji je silně návykový. (20.10.2023)

Syrově natočený seriál z prostředí neapolské mafie, ale bohužel bez kladného hrdiny, který by mi přirostl k srdci. Doporučuji přečíst výbornou knihu od Roberta Saviana Gomorra. Za chvíli to bude všude, článek mě hodně připomíná italskou mafii, ale ti mají aspoň jakousi pokřivenou čest, s přistěhovalci to bude daleko horší: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Starosta-berlinske-pristehovalecke-ctvrti-jeste-jednou-Pristehovalci-tvrde-vladnou-a-tyranizuji-nemecke-deti-dospele-i-duchodce-Uci-sve-potomky-aby-proti-nam-bojovali-398650 (31.01.2016)

Mladý grázl se starým grázlem tankujou benzín do kanystru. Mladý grázl se starým grázlem podpálí jinému mladému grázlovi byt. Mladý grázl se starým grázlem příjdou domů, políbí na dobrou noc své děti a manželky, abychom viděli, že i grázlové mají rodiny. Jiní grázlové prodávají drogy. Další grázlové si pujčujou prachy od jiných grázlů. Mladý grázl se starým grázlem a skupinou dalších grázlů vezmou zbraně a přepadnou skladiště jiných grázlů. Semele se přestřelka ve které chcípá starý grázl. Mladý grázl ho oplakává a já si dělám naděje, že to nebylo míněno jako dojemná scéna. Pak už tak nějak nekoukám... Poslední dobou je masturbopudné točit seriály, kde tvoří hlavní role záporné postavy. Když na to lidi koukají, proč ne. Já ale postrádám smysl koukat na příběh, který postrádá kladnou postavu a ve kterém je policie pouze kulisa, která jim kazí kšefty. Na to jsem asi příliš normální. (13.02.2016)

Přiznám se, že původní stejnojmenný film z roku 2008 jsem kdysi se značným zklamáním nedokoukal do konce (možná to v budoucnu napravím). Tento seriál je však úplně jinačí kafe! Ti, kteří očekávají stoprocentně věrnou sondu do fungování Camorry a životě v dnešní Neapoli, budou možná malinko rozčarovaní. Seriál totiž v mnoha ohledech až příliš tlačí na pilu co se týče akce a dějových zvratů. Já to přičítám hlavně tomu, že není možné nacpat komplexní dílo do pouhých 12 padesátiminutových dílů (pokud toužíte po detailně propracovaném mafiánském seriálu, musím vás odkázat na geniální a ničím nedostižitelné The Sopranos - je však nutné počítat s 86 částmi). Gomorra stojí na napětí, syrovém zpracování, soundtracku a hlavně hereckých výkonech. Proměna Salvatoreho Esposita z obtloustlého, rozmazleného, ufňukaného a naprosto nemafiánského blbečka v ještě více nesympatického, za to však tvrdého a nekompromisního sviňáka, zasluhuje velké uznání. Konec dvanáctého dílu slibuje velmi slibnou druhou sérii, na kterou už teď netrpělivě čekám. P. S. Parádnější MILFku, než Mariu Piu Calzone, asi na obrazovce dlouho neuvidím :-D (05.01.2016)