Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na pozadí liberalizace v Jugoslávii za maršála Tita se odehrává komedie o dospívání Petara (Slavko Štimac), který hledá lásku všude, když teď zjistil, že existuje. Jeho otec (Danilo Stojkovič) je jiné povahy a chce, aby se soustředil na svoje známky, takže bude mít naději na dobrou budoucnost (a bude z něj dobrý marxista), ale Petar najde porozumění u dědy, který mu dá potřebné rady. Mezitím má Petar konflikt se svou krásnou učitelkou a ohrozí svoje studium, když se jí snaží dostat na kobylku kvůli tomu, že se koupala v řece se svým přítelem. Na tohle zranění svých citů brzy zapomene, když potká okouzlující dívku, která do města přijela s orchestrem mladých - a vyvine se z toho láska.

Režisér Goran Paskaljevič se svými slavnými českými kolegy sdílí vhled do bolestivosti první, nesnadné lásky. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (51)

janisska 

všetky recenzie používateľa

No ne! Kdybych neznala zemi původu, myslela bych si, že to natočil Hřebejk.// Maloměstská rodinka, "obyčejné" figurky (každá s nějakou malinkou úchylkou, která ji učiní ještě roztomilejší), historická kulisa - pro jistotu zastřená něžnými a laskavými pocity. Postavy a prostředí miloučké, vtipy předvídatelné a blboučké. Obdivovat se na tom dá jen filmařské řemeslo. ()

PhillM. 

všetky recenzie používateľa

O půl hvězdy lepší než Pelíšky. A taky o kus nadrženější a živelnější, inu Balkán. Člověk se opravdu nemůže zbavit dojmu, že mnohé z tohoto filmu už viděl, právě v Hřebejkově megahitu. Aj, ty zlý Paskaljeviči ve stroji času! ()

ddf76 

všetky recenzie používateľa

Jugoslavke pelisky z 68., ktere vznikly jeste za totality v Juguslavii. Paskaljevic namichal skvelou komedii. Hlavni hrdina Petar je skvely :). Jeho historky jak bali zensky jsou nezapomenutelny, ale skvele mu sekunduje jeho otec, jehoz hlasky jsou super :) a vse doplnuje dedecek, ktery Petara povzbuzuje :). ()

lsd 

všetky recenzie používateľa

Krásný humor a krásný film. Souhlasím s Marigoldem, že je to film hodně podobný jak Amarcordu (ve snaze hlavního hrdiny příběhu o ztrátu panictví) tak Pelíškúm (díky tragikomickému příběhu a laskavému humoru i podobnost některých postav byla znatelná). Výborná byla i ta spojitost s událostmi v Československu. Nejvíc mi byla sympatická ta postava dědy (např. vyprávění o sokolském sletu v Brně v dvaadvacátém). Takového by chtěl mít asi každý:-). Opravdu nádherný poetický snímek. ()

Reklama

ric 

všetky recenzie používateľa

Tak tenhle snímek ma pro mě dvě různé roviny: I jinde než u nás se dají natočit hřejivé komedie o dobách totalitních. Jinde nebyla kinematografie tak přísně cenzurována, když tohle mohlo vzniknout už v roce 1984. ()

marosson 

všetky recenzie používateľa

Trosku mi to pripominalo Pelisky. Pacila sa mi ta vazba s Ceskoslovenskom a este sa mi pacilo, ze tam boli same pekne dievcata...tak toto pan reziser dotiahol vyborne. Cely pribeh bol zaujimavy. 'Len mies, to ti nezaskodi!' ()

Dvojirakri 

všetky recenzie používateľa

Nadržený Slavko Štimac v létě '68 potřebuje dírku ale zkouší to na samé zadané paničky, čímž dělá ostudu svému angažovanému otci Danilo Stojkovičovi, zatímco si jeho mladší bratříček drandí brabce a sestřička s obavami sleduje dění v zahraničí. Ale do města přijíždí český orchestr plný mladých dívek... Odkazy na Československo jsou moc milé, stejně jako Slavkovo snažení. Zmíňky v recenzích že Paskaljevič je jihoslovanský Menzel nejsou vůbec přehnané. Další z řady pamětihodných filmů od bratrů z Balkánu. ()

katapultova 

všetky recenzie používateľa

Vtipné, trochu nasládlé, trochu ironické, trochu nostalgické, prostě perfektní. Nejlepší je scéna, kdy otec sebere dětem televizi, aby v ní neviděly prostesty studentů v Bělehradě. Po nějaké době ji zase vytáhne s tím, že soudruh Tito řekl, že jsou studenti v právu. ()

Reklama

Reklama