Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Samuel L. Jackson, Kurt Russell, Jennifer Jason Leigh, Walton Goggins, Demián Bichir, Tim Roth, Michael Madsen, Bruce Dern, James Parks, Dana Gourrier (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Niekoľko rokov po občianskej vojne sa zasneženým kopcami Wyomingu rúti dostavník. Vezie sa v ňom John Ruth (Kurt Russell), lovec ľudí, známy aj ako „Kat", a Daisy Domergueová (Jennifer Jason Leigh). Jeho čaká odmena, vypísaná na jej hlavu, ju proces a slučka. Po ceste stretnú dvoch mužov - majora Marquisa Warrena (Samuel L. Jackson), bývalého vojaka, z ktorého sa tiež stal obávaný lovec ľudí a Chrisa Mannixa (Walton Goggins), južanského odpadlíka, ktorý o sebe tvrdí, že je novým šerifom v meste, kam majú všetci namierené. Keď im silná víchrica zabráni pokračovať v ceste, rozhodnú sa hľadať útočisko v drevenici u Minnie, ktorá je obľúbenou zastávkou dostavníkov. Vo dverách ich však nevíta majiteľka, ale niekoľko cudzincov, ktorí sa rozhodne netvária prívetivo. Nad horským priesmykom zúri snehová búrka a ôsmi pocestní začínajú tušiť, že do mesta sa nakoniec asi nedostanú... (Forum Film SK)
(viac)Videá (28)
Recenzie (2 110)
Zakončení neoficiální trilogie Quentina Tarantina, ve které projevil lásku ke spaghetti westernu. Rozhodně nejnapínavější a nejrafinovanější Tarantinův počin. Tarantino přistupuje k divákovi daleko složitěji, než v předchozích filmech - divák musí být pozorný, komplexní dialogy hrají významnou roli, každý pohyb, úsměv, pohled postavy vytváří nedůvěru, každý charakter postavy vyzařuje spletitost příběhu, čím je to delší, tím je to napínavější, motivy využité v závěrečném masakru jsou uchvacující a káva už nikdy nebude chutnat tak dobře. ___ Historka Samuela L. Jacksona o synovi z Atlanty v doprovodu klavíru je totální destrukce diváka, Walton Goggins perfektní, Jennifer Jason Leigh démonická, soundtrack mrazivý. Závěrečná píseň Orbisona (There won't be many coming home) božská. Film detailně rozebrán v mém Deníčku. ()
Na tuhle variantu jsem (kupodivu) před několika lety vůbec nemyslel, ale můj vztah k Tarantinovi se nejspíš začíná vracet na začátek. Tvůrcův typický film, kde je všechno, co čekáme, a zároveň nic, co by mě ještě ohromilo. Pátrání po pachatelích otravy a masakru ve stylu Agathy Christie je pouze statováním, dialogy o americké občanské válce působí jako přednáška profesorů, jako vodítko k tomu, co chce Tarantino říct, stačil dlouhý záběr na Boží muka či ten zmačkaný Lincolnův dopis. Od Djanga další sešup dolů. Nezklamal pouze Maestro Morricone. ()
Téměř detektivní Tarantino se skvělým obsazením v zádech posunuje žánr do zcela nových vod (teda zasněžených kopců) a zůstává svůj. Herecky poměrně vyrovnaná banda se Samuelem L. Jacksonem v čele předvádí mistrovské výkony podložené skvělými dialogy a hláškami. Nádherná kamera nabízí úchvatné scenérie - místy jako z jiného světa - a Morriconeho hudba ponurá a mrazivá jako už dlouho ne. Kvalitka. Už si to celé začínáte pěkně představovat, že jo? ()
Přístup Tarantina k jeho Osmi hrozným se dá přirovnat k souloži dlouholetých partnerů. Znají své libůstky, ví, co na druhého platí, během let zdokonalili techniku, už nespěchají, ani si dávno nemusí nic dokazovat, ani o nic bojovat. Zároveň je ani nenapadne zbavovat se svých kontroverzních praktik a ani v nejmenším necítí potřebu podřizovat se obecným normám a požadavkům dobrých mravů. Izolovaností prostředí a omezeným počtem postav, které si vzájemně nevěří a hledají mezi sebou "slabý článek", mi snímek připomněl Tarantinovu prvotinu. Tady i tam jde především o obnažování charakterů v mezní situaci. Zhruba 3/4 filmu sledujeme osm postav odřízlých sněhovou vánicí ve srubu uprostřed hor od civilizace. Všichni mají zjevné i utajené důvody být ve střehu, tříhodinová stopáž je vyplněná dialogy, někdy zdánlivě banálními, jindy prošpikovanými nekorektností, vulgarismy a rasistickými poznámkami. Pro řadu diváků může jít o trýznivou nudu, ale v tomto ohledu s Tarantinem problém nemám. Je totiž příliš zkušený filmař na to, aby vyplnil čas statickými záběry a nudou. Je filmařsky natolik vynalézavý, že dokáže mistrovsky dávkovat napětí a z minima, které se mu nabízí, umí vytěžit maximum. Může se konec konců opřít o silnou hereckou sestavu, která hraje s nadšením a pokládá si za čest být u toho. Herci skládají hold kultovnímu režisérovi, baví je to a s rozkoší lehounce přehrávají, aby zvýraznili vesměs záporné charaktery. Režisér divákovi předvádí rafinovanou hru kočky s myší. Jenže v tom se skrývá první kámen úrazu. S rozuzlením se ukáže, že ta hra je poněkud samoúčelná, resp. nedává valný smysl. Je to, jako by se padouch snažil krkolomným způsobem prokopat do domu, který nikdo nehlídá a nezamyká. Ke kýženému výsledku se dalo dopracovat výrazně méně komplikovaným způsobem, ale to by byl jiný film pro odlišné publikum. Druhý problém, který ovšem početné skupině Tarantinových fanoušků vadit nebude, je zobrazování násilí. K Tarantinovi vždycky patřilo a jeho typickým scénáristickým a režijním znakem je využívání násilí coby zdroje humoru. Na druhou stranu právě v Osmi hrozných je zřetelně vidět, že Tarantino nedospívá. Ta samoúčelnost některých scén je do očí bijící. Muž, který má proti sobě několik potenciálních protivníků a měl by šetřit každý náboj, který se mu vzápětí může hodit k přežití, s rozkoší promění hlavu mrtvoly v krvavou kaši. Proč? Prostě proto, že zkrvavená podlaha a zbytky tkání všude kolem vypadají efektně. Tohle prostě vydýcháte, nebo se seberte a jděte dál. Za sebe i přes zmíněné výtky říkám, že je to nejsympatičtější a nejzajímavější Tarantino od Jackie Brownové. Tarantino má pořád ještě co nabídnout a ta jeho divoká pulpová estetika spolu s hereckou brilancí zúčastněných stojí za vidění. Za zmínku stojí Jennifer Jason Leigh, která už je ve věku, kdy se hollywoodským herečkám agenti často neozývají, a tohle je příležitost, kterou si nenechala ujít. Celkový dojem: 60 %. Dodatek po shlédnutí Djanga, kterého jsem dosud nerozdýchal: nemám důvod měnit své tvrzení, že Osm hrozných je nejlepší Tarantinův snímek od Jackie Brownové. Jenže ani tenhle poznatek nic nemění na tom, že jeho snímky jsou zatížené manýrou, sebestředností a snahou zavděčit se předpokládaným očekáváním svých fanoušků. Dlouhá scéna, kde major Warren šťavnatě popisuje popravu syna jižanského důstojníka, si za svou pokleslost čtvrtou hvězdičku prostě nezaslouží. Tarantino opětovně dokazuje, že nemá limity v podlézání laťky dobrého vkusu. () (menej) (viac)
Úvod? 35 minut tlachání v dostavníku s ošklivou zadní projekcí. Následuje dalších 60 minut tlachání v chatě, než zasviští první kulka. Do této chvíle je to neskutečně upachtěná nuda, při níž jsem Tarantina skoro proklínal, jakou ukecanou sračku to zas natočil, a jak mu to v komentáři pěkně nandám, zatímco zarytí fandové mu ho i přesto div nevykouří. Ale i mistr tesař se občas zmýlí. S prvním výstřelem se totiž rozjede ta pravá zábava: masakr, v němž se odstřelují koule, mozkovny či rovnou celé kebule, nebo se ve velkém zvrací proudy krve (Nicotero s Dykstrou se zase předvedli). Situace se vyhrocuje, hlášky přibývají, postavy odpadávají. Ve finále je pak interiér chajdy ocákán kečupem tak mocně, že by záviděly i Gauneři. Herecky to pak nejvíc táhne trio Jackson, Russell a trochu nečekaně Jennifer, která si to dává opravdu luxusně. Takže jak jsem psal - hodina a půl je skoro utrpením, ta následující hodina a čtvrt je však silnou kompenzací a hlavním důvodem, proč novýho Tarantina vidět. Jo a pokud bych si měl vybrat nejlepší scénu, zvolim nejspíš tu s kávou. (70%) ()
Galéria (79)
Zaujímavosti (71)
- Jedná se již o šestou spolupráci Samuela L. Jacksona (major Marquis Warren) a režiséra Quentina Tarantina. Před tím se sešli u snímků Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994), Jackie Brown (1997), Kill Bill 2 (2004), Hanebný pancharti (2009) a Nespoutaný Django (2012). Jackson si navíc zahrál i ve filmu Pravdivá romance (1993), ke které napsal Tarantino scénář. (pan Hnědý)
- Severoamerické tržby byly 54,1 milionu dolarů, celosvětové pak 161,2 mil. (NIRO)
- Když se členové bandy ohřívají u kamen a baví se o tom, jaké má Minnie (Dana Gourrier) kafe, tak Minnie odpoví: "Je horký, silný a dobrý". Totéž řekl Cheyenne (Jason Robards) na kafe Jill McBainové (Claudia Cardinale) ve filmu Tenkrát na západě (1968). (libi666)
Reklama