Najdlhšia jazda

Romantika z tohto filmu priam vyteká a keby nebolo časové pásmo venované holokaustu a 2. svetovej vojne, tak tento film by som nemusel vidieť vôbec. Po nehode, sa ocitne 90 ročný Ira Levinson v nemocnici. Zásluhu na jeho záchrane ma ďalší pár z druhého časového pásma, študentka Sophie a mladý kovboj Luka. Sophia rekonvalescenta navštevuje v nemocnici a začína sa rozvíjať príbeh z mladosti Ira. Židovské dievča Ruth s rodičmi uteká z Viedne pred nacistickými represáliami do Ameriky. Tu sa zoznámi s mladým chlapcom, ktorý ale po vypuknutí vojny odchádza na front. Zranenie však ovplyvni jeho nasledujúci život. Presne to isté sa opakuje aj u Sophie v druhej časovej línii. (30.10.2015)

Nicholas Sparks asi moc nepřekvapí, stejně jako tvůrci, kteří točí podle jeho knih. Ale prostě se jim nemůže vzít, že jsou líbiví a dokážou divákovu pozornost zaujmout, především pak pozornost divaček. Scott Eastwood je zatím pořád jen hezounek, tak uvidíme, jestli z něj bude něco víc. Docela rád jsem zase viděl Alana Aldu. (04.08.2015)

Film má hned několik nedostatků, zároveň i přebytků, bohužel se ale navzájem nevyvažují. Za hlavní mínus považuji upřednostnění docela nezajímavého současného rámcového příběhu, který ve spojení s příjemně (hlavně díky obsazení kombinace Chaplin-Huston) ztvárněným retrospektivním vyprávěním pokulhává. Snaha navázat dva příběhy jejich podobnostmi (totiž spíš vzájemnou rozdílností partnerů obou párů) pak působí velmi plánovaně a zanechává pocit konstruovanosti. Jsou zde i drobné, avšak zásadní chyby typu: teď nám donesli večeři na bar, tak jo, jednou do toho šťouchneme a jdeme pryč. Člověk pak přemýšlí i nad vztahem s nejlepší kamarádkou. Působí podezřele, když se tzv. nejlepší kamarádka hlavní postavy neukáže během její největší krize jako podpora, naopak už o ní není vůbec řeč. To diváka vždycky vyhodí z konceptu. Přebytky se týkají hlavně filmových klišé, za všechny mluví využití deště snad v každé trochu dramatické scéně. Všichni musí být mokří, jinak se to přece ani nedá autenticky zahrát... nebo ne? (Pozitivum na závěr: pohádkové zakončení v podobě zkoušky alá sůl na zlato se povedlo.) (23.09.2015)

Velmi příjemná feel good romanťárna. Britt Robertson je už v tomto žánru stálice a je zde jako vždy skvělá..ovšem Scott Eastwood mě tu také neslutečně bavil a vůbec se nedivím, že v posledních letech dostává jednu lukrativní nabídku za druhou..a snad to nepoleví. Přece jen mě to tak nestrhlo jak jsem čekal (stopáž přes 2h je i přes nosný příběh poměrně dost), ovšem v budoucnu rozhodně dám šanci druhému zhlédnutí. (30.01.2018)

Film rozpůlen dvěma příběhovými liniemi časově odstupňovanými 50 lety, jedna přebíjí klišé druhé. Alespoň je z čeho vybírat. Zápletka se skládá ze sobeckosti lidí a jejich schopnosti jí překonat, což se podaří v jednom příběhu a ve druhém po dosažení objektu sobeckosti, vyprchává ego. Poučné jak pantofle. (31.05.2016)