Reklama

Reklama

Moloch

  • Česko Moloch (viac)

Obsahy(1)

Osobitá vize jednoho dne ze života Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Moloch, v zájmu autenticity natočený v němčině, se odehrává v Hitlerově alpské vile jednoho dubnového dne roku 1942. Vila nemá jméno - prostě Dům na Hoře, jeho předobraz je samozřejmě znám, je jím Hitlerův Kelsteinhaus na hoře Kelstein, skutečné reálie však nejsou, jako u Sokurova vždy, důležité.
Příběh se odehrává v reálném prostředí mezi historicky známými osobami, je však opět především alegorií. Alegorií fašismu a totalitní moci vůbec, alegorií rozkladu společnosti, která pyšné a bezbřehé moci poskytuje prostor k destrukci. Podstatná je atmosféra přízračného Domu, postaveného jako nedostupné sídlo pro nejmocnějšího z mocných, daleko od všech šílených a zrůdných činů, jichž se dopouštěl tam dole, v onom nedokonalém světě, zatímco tady nahoře ho čekala horská dokonalost, čistota a ... Eva.
Přesto, že historická fakta jsou věrná, nejde v Sokurovových filmech o rekonstrukce. Základním Sokurovovým záměrem je vytvořit emocionální obraz tragické osobnosti. Neboť vše, co ji obklopuje, o ní vypovídá. Tvary, barvy, světlo, stíny i rytmus času. Hitlerova osobní tragika podle Sokurova souvisí s rozkladem věku moderny, která vystavila individuální vůli a pyšnou, neomezenou vlastní tvorbu na piedestal, což se ve vývoji historie obrátilo proti ní ve zrodu neomezených diktátorů. A Hitler jako plod tohoto rozkladu je pak v podstatě lidskou troskou, obětí vlastního šílenství. Dům a jeho obyvatelé (první Sokurovův film, v němž role hrají herci) žijí v podivné paranoi, rituálech prázdných řečí a přehnaných gest, odtrženi od své přirozenosti, a vytvářejí iluzi jakéhosi, ve skutečnosti neexistujícího, života. Joseph a Magda Goebbelsovi, Martin Borman a další jsou notoricky známými historickými jmény a zároveň symbolickými postavami všeobecného rozkladu a prázdnoty. Jediným živým bodem je tu Eva.
Dívka, z těžko pochopitelných důvodů tomuto paranoikovi oddaná, ačkoliv jinak působí jako neskutečný květ vyrostlý na vyprahlé poušti.
Hlavní roli Adolfa Hitlera hraje známý petrohradský herec Leonid Mozgovoj, Evu Braunovou Jelena Rufanovová. Do němčiny pak film namluvili herci berlínských divadel. Natáčelo se v Petrohradě - interiéry Domu a v Bavorsku - exteriéry. Film získal na MFF v Cannes Cenu za scénář pro Jurije Arabova. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (31)

ORIN 

všetky recenzie používateľa

Synonymem filmového umění se pro mě pomalu, ale jistě začíná stávat jméno Alexander Sokurov, jeden z nejuznávanějších ruských tvůrců současnosti. Jeho inovační a neméně originální postupy slaví úspěchy jak v domácím Rusku, tak i v "západním světě". Stejně jako v Matce a synovi je Sokurovův režijní rukopis rychle rozpoznatelný. Buď si jeho styl zamilujete, nebo vám bude přinejmenším velmi nepříjemný. Já se přikláním k těm prvním. Snímek, jenž na mě zapůsobil zejména svým omračujícím vizuálem. Sokurov dokázal vdechnout život nehybným obrazům, jejichž magičnost ale v určitých momentech kontrastovala s až přílišnou dějovostí. Ta na mě částečně působila jako rušivý element. Zobrazení pomalého rozpadu Hitlerovy osobnosti vnímám jako paralelu ke stavu dnešní společnosti, taková sofistikovaně zaobalená apokalypsa. [==] "Filmové umělecké dílo není natáčeno, nýbrž komponováno." ()

liborek_ 

všetky recenzie používateľa

Když se vám chce spát, nekoukejte na filmy..:) Co budete dělat, až uvidíte Ruskou archu? Tento film se mi naopak jeví jako povedené (ačkoli v jádru nijak objevné, umělecky ale skvěle zpracované) Sokurovovo odhalení podstaty nacistické ideologie... šílenství, myšlenková pomýlenost, hlupství obalené do intelektuálních frází o nadřazenosti jedné rasy... to vše odehrávající se v chladných zdech monstrózního sídla, v němž lidskost a lidská přirozenost působí jaksi nepatřičně. Jak už bylo řečeno jinými, nejsou podstatné reálie, nýbrž duch a podstata celého režimu. Nejde si nevšimnout těch kontrastů, kterých je film plný... počínaje protikladem Eva vs. Adolf + hosté a konče všudypřítomným napětím mezi zábavou ve vile a vzdáleným běsněním na bojištích a koncentračních táborech. Tedy nuda? Pro mě ne.. ()

Reklama

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Na ICQ probíhá zapálená debata s uživatelem Pshimi na téma sex se dvěma a více ženskejma. Když v tu ránu začíná Moloch. Řikáme si, stojí to za to, nestojí to za to...Při prvním pohledu na takřka nahé tělo Evy Braunové se zarazíme a začneme řešit jak by to s ní asi fungovalo, jenže debata spěla do takových extrémů, že Pshimi nevydržel a odešel si pustit Světáky a já se pokusil vnímat první setkání se Sokurovem. Jenže ono to skutečně opravdu nešlo. Poslední dobou diváci a kritici nadávají jak je Hitler polidšťován a bůhví co ještě. Tady ho hraje Rus, hrozně a nevěrehodně. Ne tedy herecky ale vizuálně. Vůbec na něj nevypadá a celkově je to hrozně vyřešené. Ale když se tohle přejde. Vznikne z toho taková kravina, o které nevím co si po shlédnutí myslet. Na Sokurova příště už nejsem zvědavý to je jasný. Na druhou stranu, jak zde fašismus je zobrazován nechává rozum stát. Radši jsem měl zůstat u debaty nebo se odebéřet na Světáky též. Tohle mi za to fakt nestálo. ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Druhé a opět tragické setkání Alexandera Sokurova se mnou. Opět jsme zalitoval. Tentokrát ne tolik z obrazových důvodů a nudy jako u filmu Matka a syn. Moloch mi přišel od první minuty jako velký výsměch fašismu a všem důležitým postavám. Od počátku jsou všichni kromě Evy trapně groteskní a odporní. Každý je něčím přímo úchylný. Pokud někomu vadilo, jak byl Adolf Hitler ztvárněn v několika nedávno kritizovaných snímcích jako třeba Pád Třetí říše, pak bude tento snímek nenávidět. Adolf Hitler je zde naprostá troska, která nemá s vůdcem nic společného. Mohl bych pokračovat, protože každá postava tu vypadá škaredě a nesympatický. I živá Eva je vlastně jen ženou, která cítí, že vládne prvnímu muži Třetí říše. Která žena by nechtěla mít takového milence? Podle obsahu tu jde o osobitou vizi, která je alegorií fašismu, ale já měl pocit, že je to parodie na všechny důležité postavy Třetí říše a vyzvednutí jedné ženy. V neposlední řadě velmi nudné a pomalé. Podle mě by u uměleckých filmů nemělo být autorovo umělecké cítění tím jediným plusem v jinak velmi špatném snímku. ()

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Vizuálně typicky Sokurovsky vytříbené (třeba už jen ta úvodní >baletní< scéna Evy v >árijském Ráji< je sama o sobě úžasná!) panoptikální podobenství jako bizarně surreálný jízlivý pohled do bytí Vůdce. Nu, jeden den stačil, že... . . . Ale já, ač si libuji ve všelijakých těch filmových podivnostech a filmy A.S. mám velmi rád, téhle >velko(h)říšské< hříčce jsem tedy na chuť moc nepřišel. Otázkou pak je, jak by takový film asi dopadl, kdyby ho natočil někdo jiný, než obrazový a myšlenkový mág kalibru tohohle režiséra... . . . Těžko přetěžko mi tedy zase hodnotit. Ano, i já jsem se >nudil< a vlastně ani moc nechápu, proč měl Sokurov tu potřebu a proč tenhle film vůbec vznikl. A tak tedy alibisticky matematicky: Pět hvězdiček bez výhrad za čistě vizuální formu, dvě hvězdičky za vší tou groteskností i vážností těžce uchopitelnou pointu a vyfabulovanou obsahovou machu - čili zprůměrováno na tři a půl - a z nutnosti tedy nakonec s těžkým srdcem zaokrouhleno nahoru... Protože přiznávám - ano, já mám filmy A. Sokurova prostě rád. - - - P.S. Kdysi jsem měl obdobný problém s přijmutím Abuladzeho filmu "Pokání" (...a jak tak hledím, ani jsem si ho zatím neohodnotil! No toto...). I když tyhle dva filmy nelze a samozřejmě ani nechci nijak srovnávat! - - - - - (Poprvé viděno s velkou únavou 12.5.2009 na pozdně nočním >Jiném prostoru< , komentář zde jako pětadvacátý - 12.5.2009) ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (1)

  • Aleksandr Sokurov vyhral za tento film v roku 1999 cenu za najlepší scenár a tiež bol film nominovaný na Zlatú palmu na filmovom festivale v Cannes. Aleksei Fyodorov získal nomináciu na najlepšieho kameramana od Európskej filmovej akadémie na Európsku filmovú cenu v roku 1999 a film bol na túto cenu nominovaný v kategórii Najlepší film. A taktiež film vyhral v roku 1999 od Ruského cechu filmových kritikov ceny Zlatého barana v kategóriách Najlepší herec (Leonid Mozgovoy), Najlepšia herečka (Yelena Rufanova), Najlepšia kamera (Aleksei Fyodorov a Anatoli Rodionov) a Najlepší scenár (Yuri Arabov). (Marek1991)

Reklama

Reklama