Porodní bába

To je snad ještě horší, než kniha. Za prvé z těch dvou milenců udělali dost neviňátka. Ta hlavní síla knihy jsou myšlenkové pochody a vnitřní pocity, kterými se snaží ospravedlnit různé krutosti a ohavnosti, které provádí - ať sebevíc amorální, z jejich pohledů pochopitelné. Tady nic takového není a v podstatě dostaneme jen romantickou linku na pozadí válečných zločinů, která vůbec není tak "bizarní", jak by měla. Její slepá zamilovanost a postupná otupělost z jeho strany chybí, stejně jako vyobrazení různých tělesných detailů, lidského chtíče, touhy a sexu a plození a umírání a znásilňování a lhostejnosti. Taky všechno ostatní, včetně různých postav a událostí nebo osudu ženské hrdinky, je osekané. Je to prostě špatně natočený film, který se snaží, aby se nám postavy zalíbily, což by ve skutečnosti neměly. Vlastně mě zaujal jedině Tommi Korpela, který se do role hlavního nácka hodil dokonale. Jo a pár povedených zpomalených záběrů. (16.07.2022)

Kniha je vrstevnaté syrové vyprávění hlavní hrdinky. Nepopsatelné, naprosto strhující rytmem, jazykem, obrazy, dějem. Film je plytké, popisné, neuvěřitelné (ve smyslu pravdivosti) milostné drama, se špatnými herci (na vině bude nejspíš režisér; proč musí Víločka vypadat jako ošklivka Betty, hlavní padouch SS jako karikatura a milenec jako účastník super star?), s krásnými záběry severské přírody a ilustrativní druhou světovou válkou kdesi mimo „klasické“ válečné lokace. Ve výsledku jako bych viděla perníkovou chaloupku i s Jeníčkem, Mařenkou, Ježibabou i Ježidědkem ve válečném filmu. Vše pro mě podstatné z knihy ve filmu není. Budu se opakovat, ale je to kýč jako bič. Co mě nejvíce zklamalo, že se na tomto podílela jako scénáristka samotná spisovatelka Katja Kettu. (16.08.2016)

Film o síle lásky uprostřed válečného běsněn je podle předlohy románu finské prozaičky Katji Kettu Porodní bába. Pojednává o válečném utrpení lidí bez rozdílů národnosti i o naději v život budoucí generace. Příběh se odehrává v několika měsících od června do září 1944 v nehostinných končinách na severu Evropy mezi Finskem, Norskem a tehdejším Sovětským svazem. Hlavní postavou je podceňovaná a nevzhledná dcera finského komunisty a šamanky Iso-Lamperiho Šikmooká, od roku 1929 porodní bába. V průběhu cesty od porodu k porodu se dostane jako Fräulein Schwester do lágru 322 Titowka, kde jsou soustředěni zajatci Rudé armády. Ženy radistky a výsadkářky jsou v části zvané Kravín. Dozorci SS a pomocný personál sloužící wehrmachtu si sem chodí jako do nevěstince.... . (11.09.2018)

Prostě to nefunguje. Nejde si najít cestu k postavám, jako by tam chyběla jakákoliv lidskost, i když se o ní tu a tam mluví. Všudypřítomná krutost, drsnost, ale přesto nepřichází žádný kontrast k ní, láska mezi ústřední dvojicí je víc vyřčená než zahraná. Jestliže je film o síle lásky, pak hledejte ve filmu všechno možné, ale lásku ne, je ústředním motivem, ale přesto tam chybí. Navíc z filmu nejde poznat řada motivací postav, nuancí, vůbec se nedozvíte nic o hlavní hrdince, proč ji ostatní říkají tak jak říkají, pokřikují na ní. Dvouhodinový film, který vám naservíruje krutost doby bez příběhu, na konci promítání sedíte v kinosálu a je vám psychicky nevolno, ale vaše emoce jakoby byly nedotčeny. Když z poslední doby vzpomenu třeba na českou Colette, která vás vydeptá a nepustí ještě několik dní, pak je Porodní bába těžko uchopitelná pro diváka, nespolupracuje s ním, nenabízí žádné možnosti jak se, i když trnitě, dostat k postavám. 55% (viděno v rámci Severské filmové zimy 2016) (27.02.2016)

viac dramatické , ako "romantické". Troška rozkúskované, troška nedotiahnuté. Nepasoval mi tam ten "fínsky likvidátor" ... a dosť povrchne bol riešený druhy hlavný predstaviteľ (Lauri Tilkanen). Zdá sa, že knižná predloha predči filmové spracovanie. Dosť ma zarazila záverečná poznámka o "nechcených deťoch a mamách" (okolo 700) z tohto obdobia zo strany fínskej vlády.. Kurnik šopa !!!! (03.10.2017)