Paddington

Průměrné hodnocení, neboť film naplnil svůj potenciál jen částečně. Sice mi nechaly usnout, ale po pár desítkách minut požadovaly svačinku, a během druhé poloviny mi ta mladší co chvíli plácala po hlavě plastelínovým hadem. Příště vsadím na osvědčené klasiky, jako je Sofie Prdni nebo Zvohnilka, u těch nedutají. K obsahu: hrají v tom tuším medvědi. Mám však mlhavé podezření, že jsou nějak počítačově upravení. (22.08.2018)

Tak pro malé děti to asi ujde, náš synek se u některých scén dokonce zasmál, ale jinak je to trošičku nuda, kde se dospělí chovají jak čertíci v Troškových filmech, což mi hodně vadilo. Ono udělat hlavním hrdinou medvídka je u dětí sázka na jistotu a děj o hledání vůdce expedice a jeho dceři, která zvířata ráda vyvražďuje, asi měl zaujmout dospělé. Zvláště když tatínek v sobě najde hrdinské sklony a rodina je z něho na větvi, a když medvídek za zvuků hudby z Mission Impossible šplhá po budovách... Mimochodem, já potkat na nádraží perfektní britskou angličtinou mluvícího medvěda s červeným kloboukem na hlavě, jedu rovnou za Chocholouškem do Bohnic. (16.12.2017)

Ukázkový feel-good rodinný film, kde každý motiv a každá dílčí zápletka najde svoje opodstatnění a rozuzlení. Je tu hodný, ale nešikovný medvěd (Whishaw), který nabourá stereotyp rodiny Brownových (Bonneville, Hawkins, Harris, Joslin). Je tu výrazný záporák, resp. záporačka (Kidman), je tu střelená hospodyně (Walters), je tu brblavý soused (proklatě nevyužitý Capaldi) a jednoduchá zápletka (Paddington cestuje do Londýna, aby našel nový domov u cestovatele, který kdysi navštívil jeho strýce a tetu v nejtemnějším Peru). Z otce morouse (Bonneville) se nedobrovolně stává hrdina, po němž celá rodina tak volala, tuto proměnu provázejí mnohé vtipné momenty atd. Prostě typický film, kdy víte, jak to dopadne, ale právě protože to víte, není důležité, jak to skončí, ale jak se k očekávanému cíli dostanete. Paddington tuto cestu podává vtipně, vkusně a co se stopáže týče, tak akorát. (22.06.2015)

Přestože vizuální styl Paddingtona prozrazuje tvůrce Mighty Boosh (plynulé přechody mezi reálným a fantaskním světem, hodně výrazné barvy a kostýmy), dost si vypůjčuje také z filmů Wese Andersona (vycentrované frontální kompozice, mizanscéna jako nitro domečku pro panenky). Zápletka nápadně využívá motivů ze 101 dalmatinů, méně nápadně z Chaplinova Kida a dalších filmů o osiřelých mláďatech. Vyprávění strukturované jako série akčních sekvencí připomíná z novějších počinů Prokletí králíkodlaka nebo Tintinova dobrodružství. Neznamená to, ale že by byl Paddington prost původních nápadů a jen vykrádal druhé. Na pocitu familiárního je naopak založen. Přímočaře a upřímně vypráví tradiční příběh s oblíbenou postavičkou (minimálně v Británii). Svou návaznost na tradici sahající minimálně do roku 1958, kdy vyšla první paddingtonovská knížka, nezapírá a nestydí se za ni. Stejně tak neshazuje sentimentální scény a nerelativizuje své liberální poselství (jak se v éře stále větší nesnášenlivosti chovat k cizincům, obecně k těm, kdo se odlišují). Kombinace povědomých prvků z Paddingtona dělá navzdory tenounké zápletce, neprokresleným nebo nevyužitým postavám a medvědovým kompozičně chabě motivovaným nehodám adepta na novou vánoční klasiku. Zahraju si na Mirku a závěrem dodám, že původní znění, o které budeme v českých kinech bohužel ochuzeni, by filmu s velkou pravděpodobností zajistilo minimálně pět procent navíc. 75% (16.12.2014)

Příjemná podívaná na zajímavého medvídka, který zjevně nikomu nepřijde divný. Pěkně se na to kouká. Nejvíce mě na tom však zaujala ta britskost, nádherný přízvuk, britský humor a celé to má prostě takový příjemný nádech. Trochu škoda toho nuceného záporáka, který (která) tam vůbec nemusel(a) být. Čekal jsem prostě úplně něco jiného, ale byl jsem velmi mile překvapen, mohu vřele doporučit. (29.05.2015)