Réžia:
Robert GlińskiKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Łukasz TargoszHrajú:
Andrzej Chyra, Marian Dziędziel, Krzysztof Globisz, Mariusz Jakus, Olgierd Łukaszewicz, Artur Żmijewski, Kamil Tkacz, Mateusz Więcławek, Anna Dereszowska (viac)Obsahy(1)
Tři varšavští maturanti, Alek, Zośka i Rudy, plánují začít dospělý život. Jejich plány boří vypuknutí druhé světové války...
Film je natočen podle stejnojmenné knihy Alexandera Kamińského o činnosti skautského odbojového hnutí v období nacistické okupace Polska.
(kamals)
Recenzie (29)
Celkem slušný film o protinacistickém odboji polských skautů. Kromě několika odbojových akcí zaujmou drsné scény mučení zajatého skauta. Kameny na pevnost jsou opravdu lepším počinem než Město 44, které se věnuje Varšavskému povstání z konce léta 1944. I o českém skautském odboji by se dal natočit pěkný film. Odbojová organizace Zpravodajská brigáda (ZB) přezdívaná jako "Zbojníci" prováděla od roku 1943 úspěšnou špionážní činnost a v květnu 1945 se mnoho jejích členů zapojilo do Pražského povstání. ()
Na příběhu dvou hlavních hrdinů, skautů Rudyho a Zośky, je popsána historie polského protinacistického odboje. Mladí mají horkou krev, chtějí bojovat, často za každou cenu. Dospělí jsou zase pomalí, těžkopádní, snažící se s okupanty spíše dohodnout. Ale Poláci bojovali, bez ohledu na věk, pohlaví a postavení. Byli pro esesáky a gestapáky velmi těžkým oříškem. Tento film se bude určitě líbit chlapcům, případně mladým mužům. V postavách statečných skautů se jistě mnozí najdou. ()
Že se členové skautských organizací zapojovali do podzemních hnutí zase nebylo takovou výjimkou, ale upřímně řečeno jsem neměl páru o tom, jak rozsáhlý byl skautský odboj v Polsku. Ale o to víc mě film bavil. A sedělo mi i zpracování. Sice rozumím tomu, že v některý konzervativnějších polských kruzích film vzbudil negativní emoce, když se snažil tehdejší dobu přiblížit dnešní mládeži, ale jak jinak současné teenagery k této látce nalákat? Já si naopak myslím, že leckteří skauti brali odbojovou činnost, do určité míry, jako hru, nedostatečný výcvik nahrazovali nadšením a odhodláním a jsem si i jistý tím, že měli svoje lásky a osobní problémy, které s nacistickou okupací nijak nesouvisely. Glińskiho zpracování mi tak přijde uvěřitelnější, než většina těch geroj velkofilmů, kterými nás naši severní sousedé čas od času oblaží. Malý velký film a co se polských válečných filmů týče, patří určitě ke špičce. 80% ()
Polská reakce na odbojářské skupiny fungující na území Polska během druhé světové války, která, z filmařského hlediska, těží hlavně ze série scén, kde Gestapo poměrně brutálně mučí jednoho z místních skautíků. Samozřejmě to ale není jenom o tom. Film je svižně natočený, dynamický, obsahem hodně zajímavý. Určitě kousek, který v rámci dramat z druhé světové války jen tak nezapadne. A v rámci polské kinematografie už vůbec ne. ()
Film se hned od začátku nezdržuje okecávkama a slepejma scénama a rovnou jde na věc. Tvrdý, výslech na gestapu i na mě hodně surový, všechno působilo věrohodně, nekompromisně. Další z mnoha polských filmů, který předvádí dokonalou filmařskou i hereckou vyzrálost. Jediný co bych filmu vyčetl, je brutální střih, který po sobě nechal docela dost otevřených scén. ()
Galéria (88)
Fotka © Monolith Films
Zaujímavosti (12)
- Taktéž si ve filmu můžeme všimnout faktu, že ve dnech 23. – 26. dubna 1943 podplukovník Kiwerski (Andrzej Chyra) byl přítomen ve Varšavě, z tohoto úhlu pohledu tedy mohla být akce na záchranu Jana Bytnara „Rudeho“ (Tomasz Zietek) zahájena dříve, což by mu možná i zachránilo život. (majky19)
- Ve snímku můžeme rovněž vidět scénu, v níž členové organizace Szare Szeregi skládají přísahu. I zde se vyskytují určité nuance. Především, jejich přísaha se odehrála v roce 1941, nikoliv v roce 1943, jak je to zobrazeno ve filmu. (majky19)
- Szare Szeregi byla největší harcerská odbojová organizace v okupované Evropě. (majky19)
Reklama