Muži, ženy a deti

Frustrace, deprivace, esemeskování osobě, která stojí vedle vás ... roztodivný virtuální svět to všechno zalepí, položí hlavu na rameno, obejme a štípne, abychom věděli, že jsme ještě živí, že vibrujem. Do košíku si k tomu můžete přidat Medianeras nebo Já, ty a všichni ostatní a zadělat si na trpce sladkou melancholii. (22.03.2015)

"YEAH, HE PREFERS TO HAVE A REVERSE COWGIRL SO HE DOESN'T HAVE TO LOOK YOUR MOTHER IN THE FACE." ------------- Toľko nesympatických, odporných postáv som na jednom mieste pokope nevidel už pekne dlho, a to je čo povedať. Zmračený som bol konštantne celých 120 minút. Nemôžem však bohužiaľ povedať, že by bol film nezaujímavý, nepestrý. Bol viac menej autentický, lebo tí ľudia sú tak hlúpi aj reálne, nie len na papieri scenára. Majú svoje priblblé problémy (rozumej problémy prvého sveta), majú svoje pribrblé starosti a útrapy (a za všetko si môžu i tak sami, takže meh), ktoré ti film s radosťou dve hodiny prezentuje. Neraz som si veru povedal: "Vám to teda dobre j*be!" Herecky je to tiež celkom pustatina aj napriek relatívne slušnému obsadeniu, hore to ťahá paradoxne a prekvapivo len Ansel Elgort, miestami Dean Norris (samozrejme ešte J.K. Simmons, avšak ten tu bol dohromady tak 2 minúty, takže to sa neráta). Vyzdvihnúť by som chcel objednávanie escort služieb na mieru by Adam Sandler a Chrisa (Travis Tope), ako lojálneho fanúšika Tori Black. Drobné detaily vždy potešia. (19.02.2020)

Men, Women and Children alebo slabší odvar Disconnect. Hlavná myšlienka dnešnej modernej internetovej doby bola vystihnutá trefne /aj keď v určitých prípadoch sa podľa mňa zašlo zbytočne do veľkých extrémov -- viď postava Jennifer Garner/. Internet nám slúži ako prostriedok na uľahčenie komunikácie, utiekame sa k nemu každý deň.. a pritom máme navôkol seba ľudí.. sme s nimi a aj tak sa izolujeme.. Ale nejdem tu písať úvahu o internete a jeho využití! Film nesklamal. Forma akou bol dej rozprávaný sa mi páčila, aj keď by asi nebolo na škodu zredukovanie postáv/príbehov. (17.12.2014)

Úsměvná deprese. Reitman nabízí pohled do dnešního reálného i virtuálního světa, ve kterém, ač si to sami vlastně ani neuvědomujeme, nefunguje prakticky nic tak, jak by mělo fungovat - ať už se jedná o rodinu, sex, nebo samotnou, prostou mezilidskou komunikaci. A člověk se nemusí ani moc zamýšlet, aby mu dal za pravdu. Reitman opět zabodoval. 85% (22.04.2015)

Širší souvislosti s vesmírem, naší existencí a smyslem života jsou v tom úplně zbytečně, vypravěč taky. Některé charaktery jsou příliš extrémně vychýlené od normy jenom, aby se ukázalo, jak nás informační technologie ovlivňují a hlavně deformují náš úsudek a smýšlení (jedno jakým směrem - někdo jim nerozumí vůbec, někdo málo, někdo zase až moc atd.). Na druhou stranu zajímavý (ne)vývoj postav, hrátky s vševědoucí narací skrze informativní smartphonové a jiné titulky a vynikající soundtrack (Bibio!). Film i přes výtky drží pohromadě, po Juno a Lítám v tom jsem od Reitmana nicméně čekal ambicióznější a méně schematické projekty (i na poli nezávislého filmu se dá vymyslet leccos). (28.01.2016)