Annabelle

Kino zklamání roku. Jména a sliby společně se zaštítěním od velkého Wana a mediální masírkou zkrátka navodila očekávání na značně podprůměrného zástupce hororu, který na plátnech kin zbytečně zabírá místům jiným kvalitním snímkům letoška. Pryč je Bisharova plíživá, hrůzná hudba, stejně jako napětí nebo ona stále omílaná atmosféra. Jenže ono když ve "vypjatém" finiši člověk hypnotizuje dveře od východu, neboť už dvacet minut zpátky ví, jak vše skončí - něco je špatně. A to, že ho z toho vytrhne infarktová lekačka, nespraví vážně vůbec nic. Takže Wane, fakt se vykašli na ty tvoje akčňáky, vrať se režisérský křeslo a ke scénáři dokopej Whanella, protože tohle bylo vážně hrozný. Rozjíždět horor (!) 50 minut, na jehož konci divák není navnaděný, co se bude dít dál, ale v hlavě mu zuří souboj únavy a vzteku za promrhaný čas; to je vážně na pováženou. Jo a do kina mě už na horor dříve jak tři dny po premiéře nikdo nedostane. Přiznávám, že tentokrát to nebylo ono, ale i když se najde jeden chichotálek, zkazí zcela zážitek ostatním. Jenže tentokrát po každé lekačce následovala kolektivní salva smíchu provázená vzrušenou debatou, jako byste si museli vy kreténi poreferovat o kolik se vám zvýšil tep nebo kde vyskočila kapka potu. Vztyčený prostředníček teda nepatří Annabelle, u které věřím, že za sychravé noci osamělého diváka dokáže potrápit. Dvě scény jsou fakt vyložená lahůdka a naopak velký palec nahoru. P.S. Proč se film vlastně sakra jmenuje Annabelle, když to o ní absolutně není? Více zde. 50 % (03.10.2014)

Dopadlo o poznání hůře než předchozí V zajetí démonů. Znatelně je cítit vystřídání Jamese Wana na režisérské sesli, John R. Leonetti má sice na svém kontě snímky jako Maska, Král Škorpion nebo Žhavé výstřely 2, ovšem coby kameraman. Režii si párkrát také zkusil, ale opravdu to není jeho šálek čaje. Ne že by nezvládal řemeslnou stránku věci s ohledem na rozpočet, dělá mu ale problém udržet diváka v napětí nebo ho alespoň překvapit. Občas sice vykouzlí slušnou atmosféru, bohužel její delší udržení již v jeho repertoáru často chybí. Samotné „lekačky“ nejsou vůbec špatné - neuškodilo by jim trochu péče navíc, ale i tak fungují dobře - jenže jich je zatraceně málo. Rozpočet byl opravdu malý, což je vidět, tedy vlastně spíše to vidět není. Sází se především na postavy ve stínu a podobně, kolikrát je to lepší volba než nepovedeně udělaný duch nebo démon. Ovšem co nejvíce sráží celý film, je závěr - takové tuctové odbytí si Annabelle nezasloužila. (25.10.2014)

Anabela, hračička, zavri svoje očičká! Dostaň do nich krvi kvapku, potom gramofónu zapni klapku. Satan nech sa v Tebe splodí, len čo žienka dcéru zrodí! Ukradneš malinkej dušičku, rodinku rozmrdáš na kašičku. Taký bol plán Satanáša, čo duše nevinných unáša. Tata s mamou poctivo na omšu zájdu, účinnú obranu voči zlu tam hádam nájdu. A keď už zdá sa, že spása bude bez pomoci Pána Božka, tu náhle - ach aká korektná náhoda (!) - účinne pomôže staršia černoška. Nehádžem to do odpadu bo nebolo to bez nápadu. Práve naopak: tri hviezdy zaslúži si biják. (21.09.2020)

Nakonec to nebylo až tak hrozný jak jsem čekal. Po některých hodnoceních a komentech tady by se jeden nechal odradit, ale všichni trochu znalí už tu vědí, že Flipnic je arogantní borec dělající si svým komentářem akorát reklamu jakej je drsňák co všechno zná a všechno viděl no a Bluntman je prostě takzvanej artovej kritik co nerozumí normálním diváckým filmům víme? No já co se týče současnýho hororu jsem taky skeptickej, ale sebral jsem veškerou odvahu a vyrazil na to no a určitě to mohlo dopadnout hůř. Neřeknu nic objevnýho když budu konstatovat, že je to horor založenej na lekačkách a trochu se přiživující na Conjuringu. Prvních 5 minut jsem si dokonce myslel jestli nám omylem nepustili Conjuring, ale pak už to jde naštěstí vlastní cestou. Občas se nějaká ta lekačka fakt povedla, že jsem sebou trhnul. Ono u takovýho filmu určitě pomůže i kino z dobrým zvukem a hned je zážitek o něco lepší. Problém je, že kromě lekaček nemá Annabele co nabídnout na rozdíl od Conjuringu kde mě bavil celej příběh a všechno okolo, tak tady jsem při nehororových scénách zíval nudou. Konec je celkem přímočarej, ale zase kurevsky předvídatelnej a dost odfláknutej. Takže postavím se k tomu asi tak, že je to duchařská jednohubka co, ale mohla skončit velkým průserem jako např totálně nudnej Oculus kterej se navíc bral hrozně vážně. Annabele přeci jenom pár odlehčených scén na pousmání má nebere se až tak vážně ani si nehraje na horor roku, tak proč tomu to průměrný hodnocení nestřelit. Akorát teda nemůžu si pomoct, ale ta panenka mi nepřišla děsivá ani náhodou. Spíš srandovní. Nicméně jako celek...dejme tomu.50% (15.10.2014)

Plnej? Really? No, ne zcela, o kousek nadhodnocuju, ale pro ten plnej mám pár důvodů. Samozřejmě s kompaktem typu The Conjuring se tento spin-off měřit nemůže, vad na kráse je tam taky habakuk, ale ty největší považuju za čistě subjektivní, protože nejsem zaláskovanej, cukrování ve filmech mě sere, natož abych se dokázal vcítit do role "mladá matka sama doma". Takže abych to vyargumentoval....máme tady faktor AntiHate - nemá cenu se pozastavovat, jen politovat. Dále zapracovalo jedno velké, příjemné překvapení, protože jsem zjistil, že horor v kině není mrtvej! Dostavil jsem tak tak načas, no při vstupu do sálu mi spadla čelist. Kyjovská Panoramka byla snad víc než z poloviny plná, což čítá dobrých 200 lidí. Vzhledem k tomu, že normálně tam sedíme jak po koštu ve dvou tuctech, nestačil jsem zírat. Jo, byla to omladina, ale co jest podstatný, smích jim rychle přešel v řev a vyvalený oči. Úlet! Hajzlpapír došel tak v půlce filmu, tipl bych podle provozu uliček. Tím se dostávám k tomu nejpádnějšímu argumentu a ten je jednoduchý, prosťoučký. Co dělá horor dobrým hororem? Po dlouhé, dlouhatánské době mi při byť jedné scéně tak přejel mráz po zádech, že už jen kvůli tomuto si tam toho bůra plesknout dovolím. Posledním zavažíčkem je srovnání s ostatníma letošníma kouskama, kde uznávám, bavil jsem se v hororovém duchu líp než u Deliver Us From Evil, takže 85%. Doporučuju! (24.10.2014)