Annabelle

Koho zajímá, jak to bylo s okultní panenkou ještě předtím, než doputovala k lovcům záhad manželům Warrenovým, má možnost. Nápad natočit prequel k slavnějšímu "kolegovi" V zajetí démonů", sice plně nevyužil svůj (strašidelný) potenciál, ale nějaké to své osobní Zlo určitě má. James Wan o záměru věděl, když film produkčně zaštítil. Nejedná se tedy o případ filmu parazitujícím na svém předchůdci, jemuž je paradoxně předchůdcem. Panenka se dostane k manželům Formovým, kteří očekávají svého prvního potomka, jako dárek pro manželku. Netrvá to dlouho a panenka přinese svým majitelům neštěstí, když do jejich domu vtrhnou vyznavači satanského kultu a obyvatelka domu utrpí bodné zranění. Nikdo totiž netuší, že panenka si vypěstovala posedlost na své původní majitelce - malé holčičce Annabelle a nyní postupně (psychicky) odrovná své nové majitele. Do natáčení se zřejmě nikdo moc nehrnul, a tak režijní post připadl neuměteli John R. Leonettovi, který je vyhlášeným kameramanem, ale o to horším režisérem. Toho s Jamesem Wanem zřejmě pojí společná záliba ve škodlivých a nevzhledných panenkách. Leonetti totiž před lety kameramansky přičichl k Chuckymu, konkrétně k jeho třetímu pokračování. Problém je, že od té doby razí standardně televizní režijní postupy, které jsou na plátně hodně znát a jsou nedostačující. Film nezřídka vypadá jako kvalitní video film, který se v kinech ocitl jen díky možnosti komerčně uspět zásluhou svého komerčně úspěšného "bratříčka". Video vyznění se podřídilo i herecké obsazení, které je na kino snímek slabé. Zaujme hlavně herečka v hlavní roli, Annabelle Wallis, a to nikoliv svým hereckým výkonem, nýbrž tím, že její křestní jméno koresponduje s názvem filmu. Leonetti vyznává standardní postupy béčkových produkcí hororů z přelomu let osmdesátých a devadesátých, což je jev prakticky dnes již vzácný. Naštěstí z toho nevyšlo úplně obehrané strašení. Minimálně při dvou lekačkách vyletíte ze židle. Lekaček je slušná porce, strašení ani tempo nepolevuje, ale zato mrtvol je jak šafránu v hororové zahrádce. Panenka svoje účastníky zájezdu šetří. Pohybuje se z místa na místo, tváří se potměšile, ale všichni zůstávají živí a akorát jsou z ní na prášky. Trademark osmdesátek v podobě kněze, co chce manžele zbavit zla a přitom se obětuje, už byl solidně zprofanovanou záležitostí. A i démon, co se postupem času zjeví, je spíše provařenou proprietou. Všiml jsem si určitých dobových nesrovnalostí. Příběh se odehrává na počátku sedmdesátých let, ale moc je nepřipomíná. Je rovněž diskutabilní, zda v té době byla sonografie na takové špičkové úrovni, jakou prezentuje. A když jsme u těch nesrovnalostí, tak hrdinka má těhotenské bříško asi ze železa, neboť do něj byla jednou razantně bodnuta, podruhé při úprku na něj fest upadla a miminko se narodilo bez komplikací a zdravé. Pokud vás baví strašidelné horůrky, jejichž protagonistou je panenka, co se samovolně přesunuje z místa na místo a vrátí se k vám, i když ji vyhodíte do popelnice, je dost možné, že si s tímhle počinem užijete echt strašidelnou hodinku a půl. 60% (05.04.2015) (menej) (viac)