Annabelle

Neprávem opomíjený horor. // Annabelle se dalece vzdálila úzkoprsému výčtu žánrových konvencí a vydala se směrem k maloměstskému hororu o nástrahách mateřství. Do vyprávění se opakovaně navrací motiv hrůzy, kterou zažívá žena v domácnosti. Mateřství je vyčerpávající sérii konfrontací s všudypřítomným nebezpečím, v níž se stereotypní trávení volného času se stává hrozbou (šicí stroj, telenovely v televizi). Ne nadarmo film pomrkává po Rosemary má děťátko Romana Polanského – hlavní hrdinka Annabelle se jmenuje Mia, hrozivou rekvizitou se stává stejný kočárek a podobnosti nalezneme i v kostýmech či prostředí městského bytu. // Ve světě Annabelle, na rozdíl od Conjuring, neexistuje bůh, s jehož pomocí démony překonáme. Pokud ve filmu hledáme všudypřítomnou entitu, která do vyprávění otevřeně proniká, je to Satan. Jeho krutý svět nezná odpuštění ani milost, smrt musí být vykoupena smrtí. Nikdo jiný neexistuje. I tímto tematickým rámcem odkazuje k Rosemary, kde jedna z postav spirituální nerovnováhu fikčního světa přímo popíše: „God is dead! Satan lives!“ // John R. Leonetti konečně vytěžil delší záběry a práci s hloubkou prostoru. Rád inscenuje ve dvou plánech, přičemž v pozadí se odehrává něco zneklidňujícího, co hlavní hrdinka nevidí. Tenzí mezi pozadím a popředím vytváří nádherně napínavé momenty. Nejvýraznějším příkladem je scéna prvního napadení členy kultu, kdy v jednom delším záběru stupňuje napětí za pomoci několika rychlých přerámování a naprosto precizní inscenací. Díky delším záběrům může diváky trápit nekonečným čekáním na lekačku, která nemusí vůbec přijít (fenomenální scéna ve výtahu ze sklepa). (13.07.2018)

Kino zklamání roku. Jména a sliby společně se zaštítěním od velkého Wana a mediální masírkou zkrátka navodila očekávání na značně podprůměrného zástupce hororu, který na plátnech kin zbytečně zabírá místům jiným kvalitním snímkům letoška. Pryč je Bisharova plíživá, hrůzná hudba, stejně jako napětí nebo ona stále omílaná atmosféra. Jenže ono když ve "vypjatém" finiši člověk hypnotizuje dveře od východu, neboť už dvacet minut zpátky ví, jak vše skončí - něco je špatně. A to, že ho z toho vytrhne infarktová lekačka, nespraví vážně vůbec nic. Takže Wane, fakt se vykašli na ty tvoje akčňáky, vrať se režisérský křeslo a ke scénáři dokopej Whanella, protože tohle bylo vážně hrozný. Rozjíždět horor (!) 50 minut, na jehož konci divák není navnaděný, co se bude dít dál, ale v hlavě mu zuří souboj únavy a vzteku za promrhaný čas; to je vážně na pováženou. Jo a do kina mě už na horor dříve jak tři dny po premiéře nikdo nedostane. Přiznávám, že tentokrát to nebylo ono, ale i když se najde jeden chichotálek, zkazí zcela zážitek ostatním. Jenže tentokrát po každé lekačce následovala kolektivní salva smíchu provázená vzrušenou debatou, jako byste si museli vy kreténi poreferovat o kolik se vám zvýšil tep nebo kde vyskočila kapka potu. Vztyčený prostředníček teda nepatří Annabelle, u které věřím, že za sychravé noci osamělého diváka dokáže potrápit. Dvě scény jsou fakt vyložená lahůdka a naopak velký palec nahoru. P.S. Proč se film vlastně sakra jmenuje Annabelle, když to o ní absolutně není? Více zde. 50 % (03.10.2014)

Máme tady takový "spin-off" prequel ke story z The Conjuring. A bohužel nemá smysl se o filmu více rozepisovat. Mám pocit, že tvůrci hororů, jejichž název končí na ...belle, se dohodli, že budou do hlavní ženských rolí obsazovat nesympatické herečky (tady navíc "shodou okolností" jmenovkyně Annabelle Wallis). (09.01.2015)

Hlavní postavou, i celým tahákem tohoto hororu je bezesporu Annabelle. Jedna i druhá. Ta jedna je pohledná blondýnka, s krásnýma očima a ta druhá je děsivá panenka, o níž jsem celou dobu přemýšlela, jak je možný, že chce někdo něco takového mít dobrovolně vůbec doma:) Další, a také hlavní hvězdou snímku, je klišé. Myslím, že Annabelle je přehlídkou té nejpředvídatelnější hromady klišé a otřepaných schémat, za poslední dobu. Jedno klišé se kupí na druhé a divák tak může s přehledem odhadovat děj na nějaké ty minuty dopředu. Pravda, pár lekaček mě opravdu slušně vylekalo, ale tuctovost snímku zvítězila téměř nad vším ostatním. Kdo by řekl, že v takovém filmu bude hrát i Michael York:) (19.07.2015)