Kamera:
Denis LenoirHudba:
Ilan EshkeriHrajú:
Julianne Moore, Kristen Stewart, Alec Baldwin, Kate Bosworth, Shane McRae, Hunter Parrish, Seth Gilliam, Stephen Kunken, Erin Darke, Orlagh Cassidy (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
Alice Howlandová, šťastně vdaná matka tří dospělých dětí, je uznávanou profesorkou lingvistiky, která začíná zapomínat slova. Když je jí diagnostikována raná forma Alzheimerovy choroby, zjišťuje Alice společně se svou rodinou, že jejich vzájemné vztahy projdou tou nejnáročnější myslitelnou zkouškou. Její úsilí zůstat stále tím, kým kdysi byla, je děsivé, dojemné i inspirující. (Falcon)
(viac)Videá (8)
Recenzie (478)
čím víc máte, tím víc ztratíte...bez ohledu na to, že jde jen o moudrost a znalosti. Šílená nemoc, kterou jsem měl možnost sledovat v přímém přenosu u jedné babičky, je tak strašná, že jsem ještě pár hodin po shlédnutí filmu jen tupě čuměl a opakoval si malou násobilku, abych si udržel alespoň status průměrného Čecha ()
Právě jsem prožil skvělý zážitek, ale...co to jen bylo???Jo, už vim, dal jsem tomuhle filmu pět hvězdiček a dostal ho tím ze 79% na 80%!!! Čtyři na to nestačily, tak jsem nechal původních pět. Moje oblíbenkyně Julianne Moore si to zaslouží, má to ode mne jako takový bonus k Oskárkovi. Doufám, že si to bude pamatovat. ()
J. Moore to zahrála výborně. Škoda, že scénář byl navzdory proklamacím jedním velkým klišé, melodramatickým konstruktem toho, jak logicky uvažující mysl bod za bodem předkládá schéma úpadku osobnosti, aniž by ho skutečně sledovala v plné trýzni, ať už zevnitř, anebo aspoň poctivě zvenčí. *** Tak se nám Alice jednou počůrá, hned v půlce, aby bylo jasno, že jistá degradace pokračuje, a pak už to nikdy neuvidíme, jako by se to nedělo. A tak je to se vším. Jen si tak jemnocitně, decentně vypočítáme v dramatickém oblouku, co všechno (ale ve skutečnosti ani zdaleka ne všechno, ani polovinu, a už vůbec ne tu horší - a především, aniž by se to dohromady v čase exponenciálně umocňovalo) takový úpadek osobnosti obnáší, a to pěkně příjemně, v kruhu chápavých a skvělých a milujících rodinných příslušníků, v prostředí, kde je navíc bohatě peněz, aby se zaplatil veškerý luxus a nebyl vidět a cítit ani stín z celé nezbytné škály ponížení, hanby, viny, vzteku, skutečně doléhavé tíhy, která takové případy pokaždé provází, bez ohledu na to, jak je kolikrát neopodstatněná. *** Pro ty, kteří nechtějí mlsat rozpustné smetanové melodrama s oříškovou příchutí, doporučuji jiný snímek, brilantní, neúhybný, věrně krutý i krásný, a právě proto i o to jímavější, oč reálnější (byť nakonec s fantaskně surreálnou odměnou): Hannekeho zatím poslední a snad dokonce i jeho vrcholný film Amour (2o12), byť tohle se mezi jeho posledními díly rozhoduje nesnadno (Bílá stuha a Čas vlků jako by s Láskou tvořily uhrančivý triptych, diamantový vrch). ()
Vděčné téma z ranku malých lidských tragédií, tentokrát o rozpadu osobnosti. Obsahuje několik užitečných rad, které je dobré si zapamatovat dřív, než se Alzheimer zeptá na naše vzpomínky, můžeme si alespoň na krátký čas namlouvat, že projevy plíživé nemoci lze oddálit, ne však přelstít, on je tím, kdo určuje chaotická pravidla přesto, že se nemůže pochlubit diplomem z věhlasné univerzity... Ani přes silný motiv se necítím hlouběji zasažená, možná pro dokonalé pozadí v roli předskokana, možná pro konejšivé dárkové balení ztráty lidské důstojnosti. Mnohem silnější zážitek z Písně pro Martina tak pro mě zůstává nepřekonán. Trefně se i za mě vyjádřil dzberry. ()
Nečekal jsem to, ale po shlédnutí můžu říct, že jsem se dočkal nesmírně silného dramatu a stejně tak dalšího naprosto dokonalého výkonu Julianne Moore. Líbí se mi, jak tvůrci představili Alzheimerovu chorobu. Zároveň mi bylo smutno, co ta choroba dělala s hereckou postavou Julianne Moore. Každopádně můžu říct jen to, že ačkoliv jsem na závěr koukal jak na pátý kolo u vozu, ve výsledku jsem za něj byl rád. Sice to nebylo podle očekávání, ale na druhou stranu to nepůsobilo tak ponuře a smutně. Nevím, co více dodat. Snad jen doufám, že si v důchodu na tenhle film vzpomenu. Bude mi totiž hodně dlouho ležet v žaludku. Stejně tak i výborná Julianne, která je skvělá snad kdekoliv ji vidím. ()
Galéria (51)
Zaujímavosti (13)
- Richard Glatzer trpí chorobou ALS (Amyotrofická laterální skleróza), kvůli které nemůže mluvit. Režíroval film pomocí aplikace IPad, která převáděla text na řeč. (kklepkaa)
- Děj původní knihy se z většiny odehrává v Cambridge, kde Alice (Julianne Moore) přednáší na Harvadově univerzitě. Film se však natáčel v New Yorku, takže filmová Alice přednáší na Kolumbijské univerzitě. (Ajjinka)
- V poslední scéně filmu čte Lydie (Kristen Stewart) své matce (Julianne Moore) dramatický text. Jde o hru Tonyho Kushnera "Andělé v Americe", kterou rozvrhl do dvou dílů nazvaných "Milénium se blíží" (1991) a "Perestrojka" (1992). Bývá označována za nejdůležitější americkou hru konce 20. století a v roce 2003 podle ní režisér Mike Nichols natočil televizní minisérii Andělé v Americe (od r. 2003). (Myrddin)
Reklama