Pořád jsem to já

Dávam tomuto filmu 5 hviezd. Najmä pre tému, ktorú si rozhodol spracovať, pre skvelý výkon v podaní Julianne Moore a pre jej manžela v podaní Aleca Baldwina. Treba si priznať, že keď sa film sústredí na Alice (Julianne Moore), tak film nám dáva veľa srdca, veľa energie a veľa silných momentov. Reč, ktorú si pripraví a už si ju musí podčiarkovať, aby vedela, kde má pokračovať je jeden z najlepších momentov filmu. Rovnako ako aj záver, keď objaví správu od seba samej, keď bola ešte pri zmysloch. Dialógy s jej manželom sú uveriteľné, majú chuť a energiu a dodávajú filmu príjemný pocit. Ale film nie je celkovo o tom, že? V prvom rade si povedzme o Kirsten Stewart v roli jej najmladšej dcéry. A priznajme si, vždy v nej vidíme Kristen Stewart, ktorá kdesi hľadá svojho Roberta Patissona. Jej výrazy, pootvorené pery... to sú jej typické gestá. A hoci sa snaží postave niečo dať, nie je v tom úplne najlepšia. Keď si vezmeme jej ostatné deti, tiež sa do filmu zapájajú málo a nedávajú mu nič moc. Ale podľa mňa je to skôr hľadanie chybičiek krásy. Mňa osobne to výrazne nerušilo od toho, aby som film sledoval. Možno by som Kirsten jednu hviezdičku stiahol, ale Julianne Moore si tých 5 zasluhuje. A preto jej ich venujem. Myslím si, že film môžem spokojne doporučiť každému, kto má rád filmy zo života, kde sa treba vyrovnávať s niečím tragickým. (03.03.2015)

Nepríjemná, smutná téma výborne dramaticky spracovaná. Aj napriek tomu, že ide o USA snímok, je tu minimum pátosu a všetko (možno s výnimkou rýchleho progresu choroby hlavnej hrdinky), mi tu prišlo reálne a ako vystrihnuté zo života. Nedalo mi nespomenúť si na podobný snímok z Ázie - Moment to Remember (2004), dokonca sa mi zazdalo, že tu Američania pre svoj snímok našli aj pár prvkov, ktorými sa nechali inšpirovať. Ale nevadí mi to, pretože výsledný efekt bol naozaj vynikajúci a emotívny (hlavne ku koncu), korunovaný famóznym výkonom J. Moore, ktorá mimochodom toho oscara mala dostať už dávno. A keď sme už pritom, vôbec by som sa nenahneval, keby Still Alice získal ešte jedného - za najlepší film (škoda, že snímok nebol nominovaný). 85/100 (12.03.2015)

║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $18,754,371║Tržby Celosvetovo $41,797,583▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ v rámci námetu a samotnej drámy slušne zahrané čo sa týka hlavnej predstaviteľky a sekundanta Aleca Baldwina, vedľajšie úlohy v polohe "ušopleska" Kristen Stewart(jedna z najhorších herečiek za to čo predvádza v histórii filmu, ak ju vôbec za herečku môžem označiť) a sympatickej ale po hereckej stránke nevýraznej Kate Bosworth sú doslova zbytočné, to je hlavný kameň úrazu, v tomto smere to mohlo byť silnejšie ak by sa ako že tie dcérenky viac dejovo zaangažovali, len priemer /60%/ (31.12.2014)

Já nemam tyhle filmy o nejrůznějších chorobách a zdravotních problémech moc rád. Julianne Moore sice tradičně zahrála výborně, takže jsem jí věřil, že toho alzehimera fakt má, ale tohle prostě neni téma, který by mě zrovna přikovalo k obrazovce. Jinak se zdálo, že film bude mít docela zajímavý rozuzlení, ale najednou střih a Julianne Moore si někde v cukrárně objednává zmrzlinu. Pak následuje dalších asi 5 minut nějakýho rádoby filozofickýho blábolení a končí to jaksi bez pointy. 50% (22.01.2015)

Když jsem si přečetla pár slůvek o Richardu Glatzerovi a následně viděla boj úspěšné ženy Alice s diagnózou, kterou bych nikomu nepřála, tak mě zasáhl hlouběji, než bych předpokládala. Jaké to musí být, když se člověk dozví, že trpí něčím tak strašným? Jaké to je, pozorovat zpočátku všechny ty symtomy, které k této diagnóze patří? Jullianne zahrála Alici neskutečně přesvědčivě. Znala jsem jednu ženu, která touto nemocí trpěla a sledovala s odstupem času postupný rozklad takové osoby. Je to skutečně strašné a myslím, že je chvályhodné, že tady to utnuli tvůrci v pravý čas. Tady jsem se o dceři, která se o ní ke konci starala, tolik nedozvěděla, neměla jsem možnost vidět jí do mysli a jak to působí i na její fyzickou stránku osobnosti, když pominu jen ten obrovský psychický tlak. Já osobně obdivuji dceru, která se o svojí maminku starala až do její smrti, protože film zdaleka neobsahoval vše, co tato nemoc obnáší. Ano, takových lidí s touto nemocí je mezi námi víc a je to mimo jiné, tak trochu apelace na naši empatii a obdiv té neskutečně velké trpělivosti těch, kteří se o takové lidi starají a nebo s takovými lidmi přicházejí byť jen na chvíli do styku. Za Jullianne a Richarda jdu určitě nahoru. (10.12.2014)