Pořád jsem to já

Pro mě černý kůň letošních oscarů...Věnoval jsem mu zdaleka nejméně pozornosti, co ostatním kouskům a ani po vítězství Julianne Moore jakožto hlavní herečky na glóbech i oscarech jsem se o Still Alice stále příliš nezajímal. Letos jsem ceremoniálu zkrátka nevěnoval tolik pozornosti, ovšem naštěstí jsem to dohnal. Něco tak nevtíravě emočně dojímavého se na ocenění vidí přecijen výjimečně...70% (14.05.2015)

Tak máme zde další drama, ve kterém hlavní hrdinka trpí vážnou nemocí a pomalu umírá. Tohle je opravdu populární téma, každou chvíli je nový film s tímto tématem, což mě osobně se nelíbí. Každopádně tento film hodnotím kladně, je to velice dobře natočeno, Julianne Moore předvádí velice dobrý výkon a asi si i toho Oscara zasloužila, jejímu výkonu nemám co vytknout. Co se ještě příběhové stránky týče, tak líbilo se mi, jak skvěle bylo natočeno to, jak ta nemoc postupuje, že Alice postupně ztrácí paměť a další schopnosti, bylo to přesně zaznamenáno jak se ta nemoc vyvíjí. Z herců bych ještě pochválil Aleca Baldwina, naopak se mi nelíbila Kristen Stewart. Já nevím, ale mě prostě přijde, že Kristen neumí hrát. (04.12.2015)

Vděčné téma z ranku malých lidských tragédií, tentokrát o rozpadu osobnosti. Obsahuje několik užitečných rad, které je dobré si zapamatovat dřív, než se Alzheimer zeptá na naše vzpomínky, můžeme si alespoň na krátký čas namlouvat, že projevy plíživé nemoci lze oddálit, ne však přelstít, on je tím, kdo určuje chaotická pravidla přesto, že se nemůže pochlubit diplomem z věhlasné univerzity... Ani přes silný motiv se necítím hlouběji zasažená, možná pro dokonalé pozadí v roli předskokana, možná pro konejšivé dárkové balení ztráty lidské důstojnosti. Mnohem silnější zážitek z Písně pro Martina tak pro mě zůstává nepřekonán. Trefně se i za mě vyjádřil dzberry. (17.02.2015)

„KÉŽ BYCH MĚLA RAKOVINU"… /// Od samého úvodu můžeme sledovat, jak se padesátiletý profesorce lingvistiky Alici, postupně mění život. Nastupující demence nezasahuje pouze ji, ale je testem pro veškerý rodinný vazby. Připravte se na smutnej příběh, kterej nutí k zamyšlení, co by bylo, kdybych já… Je poznat, že Richard Glazer uplatnil svoji zkušenost s onemocněním mozku. Ovšem filmu vládne Julliane Moore. Minimálně nominaci na Oscara by měla mít v kapse. Až pak je tu příběh, a jako třetí v pořadí stojí za zmínku Kirsten Stewart, jejíž hereckou kariéru obdivuju stále víc a víc. To jsou tři důvody, které dělají film lepším a kvůli kterým stojí film vidět. Rozhodně si připravte kapesníky. Minimálně kvůli jednomu z nejdojemnějších filmových proslovů. Tohle se nemusí prožít, tohle stačí jenom vidět, /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Ještě jsem to já“, kterou napsala Lisa Genova v roce 2007, neznám. 2.) Stará se přestala vymlouvat na bolest hlavy, ale na to, že zapomněla. 3.) Thx za titule ,,jakubik.v“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.01.2015)

Nepríjemná, smutná téma výborne dramaticky spracovaná. Aj napriek tomu, že ide o USA snímok, je tu minimum pátosu a všetko (možno s výnimkou rýchleho progresu choroby hlavnej hrdinky), mi tu prišlo reálne a ako vystrihnuté zo života. Nedalo mi nespomenúť si na podobný snímok z Ázie - Moment to Remember (2004), dokonca sa mi zazdalo, že tu Američania pre svoj snímok našli aj pár prvkov, ktorými sa nechali inšpirovať. Ale nevadí mi to, pretože výsledný efekt bol naozaj vynikajúci a emotívny (hlavne ku koncu), korunovaný famóznym výkonom J. Moore, ktorá mimochodom toho oscara mala dostať už dávno. A keď sme už pritom, vôbec by som sa nenahneval, keby Still Alice získal ešte jedného - za najlepší film (škoda, že snímok nebol nominovaný). 85/100 (12.03.2015)