Náhodná známosť

Má křehká iluze o tom, že ženy serou motýlky a chčijou duhy, byla definitivně rozmetána na kousky. Obvious child je civilní indie se všemi svými klady a zápory. Jako ryze kladný prvek se dají považovat výkony hlavních představitelek. Dámy statečně přemohly handicap svého pohlaví a vagínosračky, co vypouštějí z úst, jsou díky jejich až "lidskému" úsilí nadmíru přirozené, imaginativní a poslouchatelné. Rovněž je tu otázka politické korektnosti, která ve víru zmíněných vagínosraček dostává pěkně na frak, což je chvályhodné, neboť politická korektnost je popkulturní alternativa kapavky. Na druhou stranu je zde typický žánrový nešvar- plytká a přímočará dějová linka, která snímek řadí do dlouhé linie nezávislých srágor, jež nás nenadchly ani neurazily. Dobrá, nebudu kecat, trochu mě to nadchlo - poslouchatelné vagínosračky jsou přece jev, co se vidí jen párkrát za život. (28.03.2016)

Zajímavý, jak se tu komentující docela úhledně dělí na ty, co Donna celou dobu "hladila po duši", a naopak na ty, kterym byla od počátku protivná. Já tu jsem, abych zastával oba tábory. Na jednu stranu se hlavní hrdinka, zvlášť na stand-up komičku, vůbec neumí vyjadřovat a její neustálý "like" mi fakt dralo uši; na stranu druhou se mi postupem času dostávala víc a víc pod kůži, až to nakonec celý relativně klapalo. Žádný indie terno se nicméně rozhodně nekonalo. (26.09.2014)

Jediné čo trocha vylepšilo body bol dobrý záver. Čakal som niečo cukríkové v štýle ružovej knižnice, no našťastie rozuzlenie dostalo reálnejší nádych. Avšak dejová linka mi prišla až zúfalo nezávislá, s častou nudou, banálnymi situáciami a "prdiacimi" vtípkami, ktoré síce boli zo začiatku trocha zábavné, no rýchlo sa z toho stala rutina - mdlé a nezáživné. Priemer. 60/100 (24.09.2018)

Rob Royove ''Nedělní indie pohlazení po duši.'' ihned' prebudilo moju pozornosť a dobre som urobil, ked' som sa do toho pustil, pretože okrem toho, že hlavná predstaviteľka Donna je C.R.A.Z.Y., ale je i sexy, čo je moja obľúbená kombinácia u žien a samo o sebe, tiež nádherné pohladenie po duši... (21.09.2014)

Ten úvod mi celý film tak zprotivil, že jsem se do něj nemohl dostat tak, abych si druhou polovinu, nebo spíš poslední třetinu užil tak, jak by si snímek zasluhoval. Postavy mi na začátku byly tak protivné, hlavně hrdinka filmu, že jsem se celou dobu cítil otrávený. To se vezlo celou dobu, a tak jsou dojmy spíše rozpačité. (23.09.2014)