VOD (1)
Série(4) / Epizódy(40)
Obsahy(1)
Sex, drogy a klasická hudba - toto spojení ukazuje, že co se děje za oponou symfonie, může být stejně fascinující jako to, co se děje na jevišti. (..Lucas..)
Videá (2)
Recenzie (22)
Komediálna dráma úplne z iného súdka, než by človek očakával. Výstredné postavy ťahajú celý seriál, potrebujú však nejaký čas, aby ich divák spoznal. Okruh ľudí okolo NY orchestra je všetkým len nie normálnou skupinou milovníkov hudby. Seriál sa vyznačuje brutálnou nevyrovnanosťou a je na škodu, že sa scenáristi nedokážu ešte viac utrhnúť. Sú to však skvelé charaktery pobláznených hudobníkov, vďaka ktorým tá slabá polhodinka vždy ubehne ako nič. Po dvoch sériách zatiaľ 3/4*. ()
První série byla skvěle rozjetá, tohle atypické seriálové prostředí mě zaujalo a Gael García Bernal jako geniální maestro hraje naprosto fantasticky. Druhé série byla bohužel o dost slabší, jak kdyby tvůrci všechny dobré nápady vyčerpali v té první a kromě Bernala moc herecky zajímavých postav nenajdeme (zábleskem byla Anna Maria, ale její potenciál taky zůstal nevyužit). Škoda, maestro zůstává spolu s geniální hudbou trochu osamocen. ()
Pilot:Téma si tvůrci rozhodně vybrali zajímavé a náhled do zákulisí symfonického orchestru rozhodně skýtá velký potenciál. Tvůrci jakoby si však nebyli vědomi, že tímto pilotem mají nalákat co nejvíce potenciálních diváků a většinu hereckých trumfů a jejich hodně zajímavé postavy ukáží divákům jen na pár minut. Místo toho se věnují té nejméně zajímavé a i ty humorné pasáže jim vycházejí jen tak napůl. Další díly bych ovšem rozhodně zkusil. Obávám se ale, že se jich nedočkáme. 60% ()
Pilot I. série je ze všech dílů nejhloupější a nejbulvárnější, nenechte se odradit. Je to příjemná, lehce excentrická, přátelská orchestrální fantazie, taky trochu lovestory, nic moc střízlivě uzemněného či smrtelně realistického (charaktery ovšem jako by mnohým hráčům z oka vypadly). Kompetice extrapolovaná v I. sérii do komického extrému i zábavné nápady v II. sérii jsou určitě plus. Seriál srší optimismem, má grandiózní šmrnc, pohltivé tempo, hravý humor, dojemné chvilky, sympatické herce a pochopitelně ten nejlepší (i když hitovkový) soundtrack. „The orchestra is my family. I won’t let anyone or anything hurt it.“ ()
Snad i díky zcestnému očekávání úplně jiného seriálu mě nakonec moderní Mozart příjemně překvapil. Jako regulérní dramedy sice ničím jiným, než zasazením do vztahů uvnitř symfonického orchestru, a samozřejmě skvělou hudbou, příliš nevyniká, na to by se musel mnohem více utrhnout ze řetězu, nicméně výstřednosti dvou hlavních maestrů, stejně jako obsazení, lehký a nijak vlezlý humor a samozřejmě skvělá hudba udrží u střízlivě pětadvacetiminutových epizod pozornost spolehlivě. Pilot ale každopádně lákal na mnohem odvážnější zábavu a té se bohužel zbytku první série příliš nedostává. ()
Reklama