Bosch

Po první sérii jsou dojmy prozatím vlažné, detektivka je to slušná, Harry Bosch (Titus Welliver) je sympaťák a vůbec ta krimi narace s odkazy na jeho pohnutou minulost celkem šlape, ale samotné finále řady mi přišlo poněkud banální, neřku-li odfláklé. Ale neházím předmět doličný do řeky a dávám Connellymu šanci ve druhé sezóně. /// 2. sezóna /// O něco svižnější a stravitelnější než úvodní řada, více témat, více padouchů a více truchlení nad ztrátou bližních. Baví mě to a mám docela slušný hype na další nášup. /// 3. sezóna /// Jo, tak tady už se chytám v plné šíři. Bosch je čím dál tím větší sympaťák a tahle série se pomalu, ale jistě dere na přední příčky mého žánrového žebříčku. /// 4. sezóna /// Čtvrtá série je chuťovečka veliká. Skoro jako by do toho sem tam fušoval David Simon. Ale TU vraždu jim teda jen tak neodpustím. (10.08.2018)

Kam se hrabe True Detective. Popravdě si už ani nedokážu pořádně vybavit co se v jeho průběhu dělo, za to na Henryho Bosche nezapomenu dlouho. Příběh nekompromisního a egoistického policisty mě zaujal už od prvních vteřin a se stejným nadšením jsem sledoval i ten poslední. Děj, hlavní i vedlejší postavy jsou super a celkově na americkou produkci seriál, který je potřeba si hýčkat. (07.10.2015)

Přiznám se, že mi nějakou dobu trvalo najít si cestu k detektivu Boschovi. Ne že bych se obával, že to nebude dobré, ale prostě nebyl čas a tak jsem se k seriálu dostal až nyní, kdy jsou venku 4 série. A dal jsem si je pěkně všechny během jednoho týdne... Tenhle seriál je špička televizní detektivní tvorby! Harry Bosch je nekompromisní policejní veterán s jasnou představou spravedlnosti, drcen v soukolí moderního světa zločinu, korupcí policejního sboru a politiky. Mimoto je však starostlivý a milující otec dospívající dcery. Nevídaně komplexně napsaná postava, navíc výtečně zahrána skvělým Titem Welliverem. Stejně tak celá příběhová linie je parádní! Nesoucí v sobě prvky noiru a oldschool detektivky. Možná je na škodu, že se zde mísí v každé sérii více knih, i tak je to však spojeno s lehkostí a na konci poslední epizody vše zapadne kam má. Tahle forma, kdy se jeden případ řeší těch deset dílů a prolíná s dalšími, leckdy mikropříběhy mě baví a ukazuje jasný rozdíl mezi Boschem a kupříkladu rychlokvaškami CSI. Baví mě i ta soukromá linka života Harryho Bosche, nabitá emocemi a skutečně mě zajímalo, jak se Harryho vztahy a pátraní po vrahovi v odloženém případu jeho matky, bude dále vyvíjet. Prostě, ta kvalitní literární předloha od mistra moderní detektivky Michaela Connellyho z toho jde cítit v každé minutě. Musím také vyzdvihnout soundtrack, protože ač jsem spíše na rockovou hudbu, k Boschovi se ten jazz vyloženě hodí a dokonce jsem potom dostal i chuť si nějaký ten jazzový výběr poslechnout. Hudba zde parádně navazuje atmosféru. Tenhle seriál si mne naprosto získal a jsem nadšen, že byly ohlášeny další dvě série. Jsem tedy moc zvědav, jak televizní tvůrci uzavřou osudy detektiva Harryho Bosche... (20.02.2019)

Každý, kdo se po absolvování kurzů Slabikáře slaboduše nezarazil u Hery Potratů, Hangrgejsů či Padesátí odstínů neohrabaných sexuálních fantazií padesátiletých vepřovic ví, že sáhnout po Míšovi Konelym znamená sáhnout po tom nejlepším, co bylo v žánru napínačů a detektivek v posledních padesáti letech vyprodukováno. Úžasný vypravěčský talent, dokonale lahodná stylistika, fantastické a originální zápletky a až genitální propracovanost děje, přesně takhle by měly vypadat bestselery v ideálním a moudrém světe bez slaboduchých dětí, vypatlaných patnáctek a tupých a nadržených starých panen. Naštěstí však konečně začínají dostávat reálné vizuální kontury i masturbační fantazie všech soudných čtenářů! Když v roce 2002 senilnějící Klint a egoistický Helgeland dokurvili Míšovu jinak famózní Krvavou stopu změnou pachatele a hlavně obsazením Blbějšího do role masového vraha, což je asi tak stejné fopá, jako by hrál Hanibala Lektra Lůj Definé, vypadalo to s dalšími filmy dost na poševní ústí. Pak však zaplaťSatan přišel Advokát, kterého už Míša nepustil lehkomyslně z ruky, a tak si dnes konečně můžu na obrazovce pocákat xicht svého nejoblíbenějšího detektiva všech dob, mimochodem i naprosto skvěle vykástingovaného, a už se mi tolik nebudou xobě lepit stránky v knihách. Těch s Bošem je dnes 22, tak doufám, že tento skvostný seroš bude mít minimálně dvakrát tolik dílů než třeba buzerantské Glí nebo ultrablbá Veronika Mars, ať se nemusím tolik bát, že žiju výhradně ve světě vyteplených lopat. První řada byla excelentní kompilací Parku ozvěn a Města kostí, druhá bude složena z Pádu, Posledního kojota a Kufrového tanga. Ohledně třetí jsem zrovna poslal Míšovi mejla, že chci okamžitě Devět draků, což je DMSM ten nejlepší Boschský kousek, a jestli ne, tak verbala kurevsky nasere. Snad ještě víc, než ten místní pokrytecký madarký buzerant (POMABU), který mě na jedné straně láká, ať mu jedu dělat negra do Varů, ale v zaplaceném celostátním píárku prohlásí, že jsem tu jen velkoryse trpěné zlo. No, Michal snad takový pičus nebude a něco takového si nelajsne! (09.08.2015)

Po shlédnutí první řady musím konstatovat, že na mne je to kapánek utahané. Napětí i dialogy jsou smysluplné, atmosféra až "devadesátkově" drsná, nicméně děj se posunuje kupředu tak zoufale pomalu, že jsem místy usínala. Obsazení super, postavy mají hloubku a jsou uvěřitelné. Určitě se nejedná o povrchní plytkou detektivku, nejspíše je chyba ve mně, ale se shlédnutím druhé řady si dám na čas. Od Connellyho jsm četla dvě knihy, byly opravdu hodně dobré, lepší jak seriál. Za mne 70%. (27.11.2018)