Hrbáč

Romantickou románovou předlohu jsem coby teenager přelouskal čtyřikrát a Hrbáč pro mě představoval dobrodružnou zábavu, kterou dnes nahrazují u příslušné věkové kategorie např. krváky od Kulhánka. Všechna ta žánrová klišé a nasládlé romantizující prvky naštěstí shazuje humorné odlehčení, díky kterému je film víc než jen snesitelný i dnes. Navíc Jean Marais coby hrdina bez bázně a hany dokazuje, že pro podobný typ rolí se typově výborně hodil a oprávněně za ně získal status hvězdy. Vhodně ho doplňuje i rozený komik Bourvil a nedílnou součástí úspěchu je pochopitelně i přítomnost krásných žen. Dnes už jsem samozřejmě někde úplně jinde, ale se třemi hvězdičkami nemám nejmenší problém. Celkový dojem: 60 %. Ve svém žánru a kinematografii své doby patří k tomu výrazně lepšímu, co nám čas uchoval. (23.06.2012)

"Až nadejde čas, jestli nepřijdeš k Lagardérovi, Lagardér přijde za tebou." Hrbáč je prostě klasika a já si rád jednou za čas pohladím jeho hrb pro štěstí. A není to kvůli sázkám, protože sázkové kurzy na vítězství Lagardéra při šermířských soubojích jsou hanebně nízké. Neporazitelnost hrdiny je prostě pohádkově zajištěna, sarkasmus sluhy Passepoila je nakažlivý a vítězství cti nad intrikami mě vždy potěší. Tak se těš de Gonzague, čeká na tebe Neversova finta v o podání Lagardéra, jak už to bývá ve světě, ve kterém má pravdu ten, kdo vyhraje souboj. (02.02.2019)

Hrbáč je pravděpodobně nejznámější film Jeana Maraise, ale ve finále to zas tak oslnivý nebylo. První polovina filmu byla skvělá, samý šermovačky nonstop - zdálo se to být lepší než mušketýři (s Reedem), ale pak přišly na řadu pověstný převleky a tady už to haprovalo... Jak ho Gonzague drbal na hrbu pro štěstí a Marais tam furt dělal píčoviny ala chci si zamrdat s hraběnkou, pomozte mi - prostě už to nějak nebylo ono. I tý akce trochu ubylo a romantická část mě neoslovila, i když ona byla pěkná. Jo a Bourvil byl debil, co šermoval s mřížema :D (14.04.2016)

Videl som aj verziu z r. 2003 a musím konštatovať, že sa mi to páčilo narovnako. Oba snímky majú svoje plus i mínus. Novšia verzia je atraktívnejšie divácky spracovaná a s bohatším dejom (hlavne od miesta, kde sa Lagardere mení na hrbáča a začína tkať siete okolo Gonzagu), a táto staršia má zas charizmatického J. Maraisa a prepracovanejšie šermiarske súboje. Kostýmová tvorba a výprava je v oboch prípadoch výborná. Je na divákovi, čomu dá prednosť. 75/100 (26.01.2017)

Jedno z nejlepších děl z těch mnoha klasických francouzských historických snímků 50. a 60. let. Jean Marais k mnohým z nich neodmyslitelně patří a dá se říct, že byly hlavní náplní jeho herecké kariéry. Hrbáč ale není jen prvoplánovitá, hloupoučká a naivní romantika - jako většina z těchto typů filmů. Příběh je vyvážený, má hlavu a patu, není přeslazený ani hloupý, obsahuje skvělé šermířské souboje a má spád a napětí. Moc jsem se bavil. 80%. (27.08.2019)