V zajatí démonov 2

Tak co tu máme? Dvě solidní lekačky, ale jinak je to kompilace těch nejprovařenějších hororových propriet a postupů, které jsme mohli vidět v desítkách jiných žánrově spřízněných filmů. Navíc horory ze 70.let, na které Wan odkazuje, to uměly lépe. K tomu se tady operuje se scénářem, který je prostě…..hloupý, až to práská dveřmi hlasitěji, než to uměl ten duch. V první půli to Wan ještě kočíruje s přehledem, druhá půle už je jen festival hlouposti a trapnosti. Při některých scénách, třeba toho výslechu ducha ergo dívky s plnou pusou vody, jsem se za tvůrce až styděl. Ale Wana přesto nezatracuju, pořád umí z „prdu udělat kuličku“, třeba v povedeném prequelu, který byl v mnoha ohledech prostě lepší. (31.10.2016)

James Wan je asi nejlepší současný režisér hororových filmů a v pokračování Conjuring to jenom dokazuje. Dokáže skvěle budovat napjatou atmosféru, líbí se mi, že kromě občasných lekaček používá o poctivější metody (například první scéna s "jeptiškou" je vynikající, stejně tak scéna s rozmazaným křeslem v pozadí). Navíc dokáže vytvořit postavy, na kterých vám záleží, a tudíž se o ně můžete bát - nejen manželský pár Warrenových, ale i o britskou chudou rodinku. Ale... ty nedomyšlenosti. Proč se démon objevil zrovna v onom domě? Co vlastně konkrétně chtěl (posedlou holčičku mohl zabít kdykoli)? Dobrý hororový film, ale nic, co by se zapsalo do historie. (10.06.2016)

|95%| Shlédnuto v kině. Konečně! James Wan je zpátky. A tím myslím, zpátky s jeho nejlepší parketou, a sice: Duchařské horory s mými oblíbenými lekačky. Takže tyhle obdobné duchařiny, co by současné horory, které ne každého nadchnou, mě opravdu žerou. Především od Wana. První dva Insidiousy a první V zajetí démonů – to jsou pecky. Třetí Insidious, coby prequel k předchozími dvěma díly se totálně nepovedl (hmm, to je jasné, Wan za kamerou nestál). V současné době mě zaujme dost novodobých hororů, ikdyž za poslední dva roky se jejich kvalita tak nějak snižuje. No a zde máme po třech letet návrat skvělého Wana k tomuto žánru. Rozhodně jsem očekával hodně, ale přesto jsem měl obavy ze dvou věcí. 1) Přeci jenom jsou tahle témata už poměrně dost ohraná, tak aby snímek nepostrádal určité aspekty. Aby se Wan stále udržel ve svém tempu. No, naštěstí to bylo naopak – vše skvěle šlapalo. 2) Poměrně dlouhá stopáž 134 minut. Dlouhé filmy mi nevadí, když tam není nuda (nezáživné dialogy atd …) Tahle obava také krásně odpadla. Film nenudil ani na minutu. Abych dále pokračoval. Co se týče lekaček, tak těch bylo opravdu požehnaně. Rozložené po celou dobu snímku. Atmosféra byla místy opravdu tíživá. Nápady tu také byly. R-ko bylo přiměřeně využito. Krev tu skoro vůbec není, jen v úvodu. Spíš to bylo asi trochu děsivé, malá holka občas tvrdě přelítla přes místnost proti zdi, takže asi tak. Kamera byla výborná, s tou si opravdu Wan rozumí. Bishara zvládl hudbu opět skvěle – hodila se do každé scény. Příběh tu je poměrně jednoduchý, zaujme od slušného úvodu až po konečné rozuzlení, které mě tak nepřekvapilo, mohlo to být k závěru šokantnější a nápaditější, ale to je detail. Finále nebylo ale špatné, o napínavost tu nebyla nouze. Herci uhráli své postavy výborně. Nejvíc mě samozřejmě bavila dvojice Vera Farmiga a Patrick Wilson. Postava malé dcerky, co zažívala peklo, se také vyvedla – sehrála to uvěřitelně. Takže asi není co dodávat. Nějaké věcičky bych vylepšil, ale to jsou opravdu už jen pouhopouhá minima. Wan nezklamal, doufám, že ještě někdy podobný horor natočí. Loňský trhák Rychle a zběsile 7 se mu pochopitelně povedl, na jeho budoucí počin Aquaman se také těším, ale přesto tohoto rejžu budu vždy znát pod přezdívky typu: Mistr novodobých duchařských hororů. ;-) (13.06.2016)

Conjuring 2 aneb Espresso lungo taky chutná pokaždé stejně. Marilyn Manson si nasadil klerikální hábit a vyrazil bez Mikuláše a anděla nadělovat uhlí. A docela ho nasírá, když známe jeho skutečné jméno a ne jen pseudonym. Starobylá filmařina triumfuje a mě by zajímalo, kolik jsem spálil kalorií. A proč ten hábit? A proč byl Marilyn tak zlej? Možná proto, že mu nezahráli jeho písničky, ale Elvise a Bee Gees. Wanův styl se prostě neokouká, bude-li mít silný příběh. (27.12.2016)

Lehce pod jedničkou, která byla méně okázalá a explicitní. Prvních pár desítek minut nicméně ukazuje, že Wan je mistr timingu a práce s mizanscénou, kterou se kamera pohybuje s děsivou deformující samozřejmostí. Popravdě po neobyčejně intenzivních a trýznivě natahovaných scénách strašení jsem zvažoval, kolik ještě unesu, na(ne)štěstí nastoupí pasáž patetických konverzací, ódy na křesťanské manželství a zručnost Patricka Wilsona, který stíhá zpívat Elvise, opravovat rozbité odpady a ještě zahánět Satana. Právě adorace manželů Warrenových je tentokrát už za hranou shovívavého úsměvu a říznosti úvodu už film nedosáhne. Přesto spooky satanic extravaganza neztrácí trnové ostny, což člověk nejvíc docení, když večer po projekci zhasne a celé to tzv. dozraje. P. S. Tomu Marilynu Mansonovi to hraje... no jak v časech Antikrista. [70%] (09.06.2016)