V zajatí démonov 2

|95%| Shlédnuto v kině. Konečně! James Wan je zpátky. A tím myslím, zpátky s jeho nejlepší parketou, a sice: Duchařské horory s mými oblíbenými lekačky. Takže tyhle obdobné duchařiny, co by současné horory, které ne každého nadchnou, mě opravdu žerou. Především od Wana. První dva Insidiousy a první V zajetí démonů – to jsou pecky. Třetí Insidious, coby prequel k předchozími dvěma díly se totálně nepovedl (hmm, to je jasné, Wan za kamerou nestál). V současné době mě zaujme dost novodobých hororů, ikdyž za poslední dva roky se jejich kvalita tak nějak snižuje. No a zde máme po třech letet návrat skvělého Wana k tomuto žánru. Rozhodně jsem očekával hodně, ale přesto jsem měl obavy ze dvou věcí. 1) Přeci jenom jsou tahle témata už poměrně dost ohraná, tak aby snímek nepostrádal určité aspekty. Aby se Wan stále udržel ve svém tempu. No, naštěstí to bylo naopak – vše skvěle šlapalo. 2) Poměrně dlouhá stopáž 134 minut. Dlouhé filmy mi nevadí, když tam není nuda (nezáživné dialogy atd …) Tahle obava také krásně odpadla. Film nenudil ani na minutu. Abych dále pokračoval. Co se týče lekaček, tak těch bylo opravdu požehnaně. Rozložené po celou dobu snímku. Atmosféra byla místy opravdu tíživá. Nápady tu také byly. R-ko bylo přiměřeně využito. Krev tu skoro vůbec není, jen v úvodu. Spíš to bylo asi trochu děsivé, malá holka občas tvrdě přelítla přes místnost proti zdi, takže asi tak. Kamera byla výborná, s tou si opravdu Wan rozumí. Bishara zvládl hudbu opět skvěle – hodila se do každé scény. Příběh tu je poměrně jednoduchý, zaujme od slušného úvodu až po konečné rozuzlení, které mě tak nepřekvapilo, mohlo to být k závěru šokantnější a nápaditější, ale to je detail. Finále nebylo ale špatné, o napínavost tu nebyla nouze. Herci uhráli své postavy výborně. Nejvíc mě samozřejmě bavila dvojice Vera Farmiga a Patrick Wilson. Postava malé dcerky, co zažívala peklo, se také vyvedla – sehrála to uvěřitelně. Takže asi není co dodávat. Nějaké věcičky bych vylepšil, ale to jsou opravdu už jen pouhopouhá minima. Wan nezklamal, doufám, že ještě někdy podobný horor natočí. Loňský trhák Rychle a zběsile 7 se mu pochopitelně povedl, na jeho budoucí počin Aquaman se také těším, ale přesto tohoto rejžu budu vždy znát pod přezdívky typu: Mistr novodobých duchařských hororů. ;-) (13.06.2016)

Aj napodruhýkrát nadpriemerná záležitosť. Wanov talent prináša slušné zlé zimomriavky, ajkeď tentokrát možno trošku prekombinovane. Film obsahuje strašidlá stvárnené rôznymi technológiami, a túto varibilnosť ja veľmi rád nemám. Každopádne ak si to pustíte ako ja, tojest poctivo po pólnoci, sám, so zhasnutým svetlom a slušným zvukom, tak je zážitok istý. Prvý Conjuring bol možno konzistentnejší, ale dvojka aspoň nie je ako cez kopirák, a zbytočným filmom nie je ani náhodou. (28.08.2016)

Conjuring 2 aneb Espresso lungo taky chutná pokaždé stejně. Marilyn Manson si nasadil klerikální hábit a vyrazil bez Mikuláše a anděla nadělovat uhlí. A docela ho nasírá, když známe jeho skutečné jméno a ne jen pseudonym. Starobylá filmařina triumfuje a mě by zajímalo, kolik jsem spálil kalorií. A proč ten hábit? A proč byl Marilyn tak zlej? Možná proto, že mu nezahráli jeho písničky, ale Elvise a Bee Gees. Wanův styl se prostě neokouká, bude-li mít silný příběh. (27.12.2016)

Neuvěřitelný, že tomu Wanovi to furt takhle vychází. Ten samej příběh, ty samý hororový postupy, berličky a fígle. Ale světe, div se, ono to zas a znovu funguje. Vaše předsevzetí toho, že tentokrát vás James už nenachytá, bere rychle za svý, a pokud ne už samotnej úvod z Amityville, tak následující strašení z londýnskýho předměstí vás zcela určitě přesvědčí o tom, že v sadech nebude nablito, nýbrž rovnou nasráno. Opět tu máme naprosto luxusní první polovinu, v níž to do vás režisér klopí ve velkym, přičemž prostoru na oddych vám daruje pouze minimální. Intenzita děsu nabírá na rychlosti a některý lekačky mají skoro infarktovou odezvu. Proto je strašná škoda, že po příjezdu Warrenových to citelně ztrácí tempo a nakopne se až v závěru. Nuda však rozhodně nehrozí - Wilson je sympaťák, Farmiga úžasná milfka a kromě několika odlehčených momentů baví hlavně kamera, která si s prostorem domu hraje opravdu famózně. Stavit tenhle snímek na piedestal Top hororů za letošní rok je samozřejmě ještě brzo, ale je fakt, že lepší konkurenci budete v našich kinech hledat jen těžko. Kvalitativně je to totiž srovnatelný s jedničkou. P.S. Mít doma ten hnusnej obraz, tak nespim. (90%) (15.06.2016)

V zajetí mainstreamu. Úplně to samé jako jednička, takže v řemeslně takřka bezchybném hávu zabalené duchařské klišé, kde se nestane nic opravdu zajímavého. Žádné pnutí, žádný nečekaný zvrat, ani žádná extra zajímavá lekačka (lekačky tam jsou, a funkční, ale je to taková ta klasika, nic hravého). Zblízka navíc duchové vypadají dost chabě, nejstrašidelnější mi přišla ta jeptiščina malba. Trvá to zcela zbytečně přes dvě hodiny, což vzhledem k prostotě toho všeho je úplně neadekvátní. Snaha o budování divákova strachu o postavu Eda Warrena přichází vniveč, protože po zkušenosti z minula, kdy se ve výsledku nikomu nic nestalo, je jasné, že se nikomu nestane nic ani tentokrát. Zkrátka takový bezpečný hororový přístav, což je přesně to, co by horor být neměl. Lidem neschopným docenit horory nezávislé, umělecky cennější, hororově ostřejší a divácky náročnější (ťuk, ťuk, ťuk) lze ale bez váhání doporučit, studiový horor bohužel v současnu nic lepšího nenabízí. Napoprvý by mě to bavilo hodně, ale tohle je už, počítám-li Insidiousy, Wanova čtvrtá zastávka v duchařském baráku, a to je prostě moc. Propříště zachovat žánr, ale obměnit subžánr, prosím. (09.06.2016)