V zajatí démonov 2

Horor roku 2016! Bezpochyby to nejlepší, co se za rok 2016 ve světě duchařského hororu natočilo! Nevím, proč někteří rádoby kritici a uživatelé ČSFD brečí nad ohranými hororovými klišé duchařských hororů. Když mě to sakra baví a sledování filmu si užívám plnými doušky, tak mi může být úplně ukradený, že něco podobného se obejvovalo v jiných duchařinách! Ba naopak, druzí Wanovi Démoni mi upřímně přišli daleko více originálnější, než první díl. Mělo to šťávu a grády od samotného začátku, až po závěr, což se v dnešní době u hororu moc nevídá. Za mě tedy velká spokojenost a poměrně velké překvápko. PS: Madison Wolfe by si zasloužila nějaké ocenění! Její výkon byl vskutku okouzlující! :-) ___ (Cinestar, Hradec Králové) (11.06.2016)

S viac ako dvojhodinovou stopážou, rozvetveným dejom s množstvom rôznych démonov a s maskou "skutočných udalostí" je The Conjuring 2 dokonalý príklad toho, keď tvorcovia vo vidine nakrútenia zásadného príspevku do žánru precenenia vlastné schopnosti. Jeden by si aj pomyslel, že dnes proste nemožno nakrútiť seriózny horor o posadnutí démonmi či duchmi, no letmá spomienka na The Pact, Lights Out, či božský Hereditary odhalí priemernosť série The Conjuring. Áno, je to určite lepšie než hociktorý diel Insidious (menej ľakačiek a lepší vizuál), no The Conjuring 2 nie je ani tak monumentálnym epickým hororom, na ktorý sa hrá, ako skôr tisíckrát videnou nudou a klišé, kde ultimatívnou zbraňou na démona je (SPOILER) jeho vlastné meno, ktoré predtým dobrovoľne povie. Ha ha ha! (/SPOILER) (06.11.2018)

Takže to co v jedničce - Poltergeist, Exorcist a k tomu zubatá jeptiška. Nemohu si pomoci, ale strašidelné to prostě není a závidím těm, kdo se báli. Mně přišla většina filmu k smíchu a korunu všemu nasadilo oblíbené trapné tvrzení: podle skutečné události. Snad tomuhle v 21.století už nemůže nikdo věřit! Atmosféra nefunguje ani když je ticho, ani když padají činely na zem. Prostě pohádka pro děti, kde se nakonec opět nikomu nic nestane. A to ten zaostřený kmen vypadal slibně! Já dávám dvě hvězdy jen za obstojnou kameru a za hudbu, čímž myslím Clash, Elvise ...a dobře, tak i Bee Gees. (09.09.2016)

Historie se opakuje, budu se opakovat i já. Jo, pořád to skvěle vypadá, super výprava, dekorace, kostýmy, kamera, triky, masky, atmosféra sedmdesátek parádní. Formálně kope film ligu mistrů, poklona, nazdar. V hororu bych ale rád zažil i jinou atmosféru, než tu fajn sedmdesátkovou... Scénář člověka opět krmí vykastrovanou vatou, tentokrát završenou patetickou momentkou, v níž Warren přes zabedněné dveře říká své osudové "miluju tě, ale musím to udělat" (za znění pohnuté hudby!) - smál jsem se, sorry jako. Nečekal jsem panoptikum multižánrových kýčů. Wanova hororová tvorba je kromě kvalitní audiovizuální stránky všeobecně charakteristická tím, že... prostě nestraší. V průběhu filmu snad stokrát někdo něco vidí/slyší/cítí a jde si situaci ověřit, načež dlouhá "napínavá" scéna končí náhodným bafnutím řvoucího bubáka/jiným náhodným kraválem. Poprvé to TROCHU funguje. Podruhé méně. Potřetí to začíná otravovat. Co to je za taktiku? Neleknul ses prvně, super, zkusím to samé zas? Závěrečný "souboj" pak působí napak dost zbrkle. Bubáci sami o sobě příliš děsu nenabízí - všechny rekvizity i démoni jsou tradičně přepálení tak hrubým způsobem, že vyvolávají pobavený škleb. Jasně, masky, kostýmy, CGI, vše OK, ale pořád jsem v postavičkách viděl spíš Máňu převleku na maškarní než cokoliv, z čeho bych měl zažívat nepříjemno. Za všechno vypovídá fakt, že nejvíce děsivý (zdaleka!) na celém filmu je namalovaný obraz ústředního démona. Nikoliv on sám. Věci nepomáhá ani pojetí některých klíčových scén, které by mnohem více zapadly do akčního fantasy spektáklu, než do filmu, jehož primárním účelem je vyprávět (protože podle skutečných událostí!) a děsit (protože horor!)... Sorry Wane, je to bída. (15.03.2017)

Radši jsem se na to vůbec netěšil, jelikož jsem čekal na jistotu hraný vývar solidní jedničky. Nakonec se ale jedná o poměrně bezproblémové pokračování, které předchůdci ostudu určitě nedělá. Sice to víceméně opravdu je jen recyklát, ale nedá se svítit - James Wan umí lekačky jako málokdo (minimálně u třech z nich mi projel mráz snad celým tělem). A to lekačky jako takové čím dál tím víc nesnáším, protože je považuji za nejsnazší a nejlacinější způsob budování napětí a strašení... 70 % (08.09.2016)