V zajatí démonov 2

Tak co tu máme? Dvě solidní lekačky, ale jinak je to kompilace těch nejprovařenějších hororových propriet a postupů, které jsme mohli vidět v desítkách jiných žánrově spřízněných filmů. Navíc horory ze 70.let, na které Wan odkazuje, to uměly lépe. K tomu se tady operuje se scénářem, který je prostě…..hloupý, až to práská dveřmi hlasitěji, než to uměl ten duch. V první půli to Wan ještě kočíruje s přehledem, druhá půle už je jen festival hlouposti a trapnosti. Při některých scénách, třeba toho výslechu ducha ergo dívky s plnou pusou vody, jsem se za tvůrce až styděl. Ale Wana přesto nezatracuju, pořád umí z „prdu udělat kuličku“, třeba v povedeném prequelu, který byl v mnoha ohledech prostě lepší. (31.10.2016)

Na jednej strane si treba vážiť to, čo James Wan robí pre súčasný horor. Žiadne alebo len minimálne a veľmi nenápadné triky, starosvetsky budovaná atmosféra, príjemne "pomalé" scény, dôraz kladený na postavy a tým pádom aj herecké výkony. Dialógy nemá nezmyselné, príbeh fajn a takto by sme mohli pokračovať. Na strane druhej, celé ma to nebaví. Nie je to nič strašné, žiadna smrtiaca nuda, ale skrátka to nie je žiadna bomba, z ktorej by som bol uveličený. Dvojka je približne rovnako dobrá, ako jednotka, ale prikláňam sa k názoru tých, čo tvrdia, že najlepšou scénou je krásne spievanie. mal som slzy v očiach. (16.11.2016)

Než abych kňučel, že je to zas to samý, což nepopírám, ale ani nic jinýho jsem nečekal, sem radši plesknu pětku, protože hororovej fanoušek, kterej by v suchu letošního roku pil jak suchý hrudy, vyleze i po klišoidním Wanově odleženým elixírku z kina nalemtanej jak Zeman z arménskýho sklepa s kořalkama. A když tady můžou být v červeným trapný komiksáky na jedno brdo pětkrát do roka, může tady být červenej Wan na jedno brdo jednou za tři roky. Doporučuju (a repete si dám pak pěkně sám doma)! (09.06.2016)

Druhý diel mi prišiel o niečo lepšie zvládnutý ako predchádzajúci, možno je to dané ale aj tým, že zasadením do Anglicka a spočiatku dvoma dejovými líniami sa snaží aj od toho prvého odlíšiť. Odlišuje sa aj dramaturgiou, Warrenovci sa do hry zapájajú až v polovici filmu a my tušíme, že obe dejové línie sa pretnú aj napriek tomu, že tomu pre postavy nič nenasvedčuje. Ak sa nad tým zamyslíme, tak prvá hodina by sa z hľadiska informácií bez problémov vtlačila aj do klasickej expozície, avšak je pôsobivejšia. Samozrejme preto, že vidíme iba náznaky, tempo je pomalé a napätie sa stupňuje a scéna častokrát neskončí ani ľakačkou. Druhú polovicu nech radšej vynechajú diváci, ktorí zastávajú názor, že čo nevidíme, toho sa aj najviac bojíme. Akoby film točili dvaja režiséri. (30.07.2024)

Historie se opakuje, budu se opakovat i já. Jo, pořád to skvěle vypadá, super výprava, dekorace, kostýmy, kamera, triky, masky, atmosféra sedmdesátek parádní. Formálně kope film ligu mistrů, poklona, nazdar. V hororu bych ale rád zažil i jinou atmosféru, než tu fajn sedmdesátkovou... Scénář člověka opět krmí vykastrovanou vatou, tentokrát završenou patetickou momentkou, v níž Warren přes zabedněné dveře říká své osudové "miluju tě, ale musím to udělat" (za znění pohnuté hudby!) - smál jsem se, sorry jako. Nečekal jsem panoptikum multižánrových kýčů. Wanova hororová tvorba je kromě kvalitní audiovizuální stránky všeobecně charakteristická tím, že... prostě nestraší. V průběhu filmu snad stokrát někdo něco vidí/slyší/cítí a jde si situaci ověřit, načež dlouhá "napínavá" scéna končí náhodným bafnutím řvoucího bubáka/jiným náhodným kraválem. Poprvé to TROCHU funguje. Podruhé méně. Potřetí to začíná otravovat. Co to je za taktiku? Neleknul ses prvně, super, zkusím to samé zas? Závěrečný "souboj" pak působí napak dost zbrkle. Bubáci sami o sobě příliš děsu nenabízí - všechny rekvizity i démoni jsou tradičně přepálení tak hrubým způsobem, že vyvolávají pobavený škleb. Jasně, masky, kostýmy, CGI, vše OK, ale pořád jsem v postavičkách viděl spíš Máňu převleku na maškarní než cokoliv, z čeho bych měl zažívat nepříjemno. Za všechno vypovídá fakt, že nejvíce děsivý (zdaleka!) na celém filmu je namalovaný obraz ústředního démona. Nikoliv on sám. Věci nepomáhá ani pojetí některých klíčových scén, které by mnohem více zapadly do akčního fantasy spektáklu, než do filmu, jehož primárním účelem je vyprávět (protože podle skutečných událostí!) a děsit (protože horor!)... Sorry Wane, je to bída. (15.03.2017)