V zajatí démonov 2

Wan už duchařskou munici očividně vystřílel. Vizuálně sice opět atakuje atmosférické mistrovství a imaginaci Guillerma del Tora, ale obsahově zoufale nudí a utápí se ve scénách, které už jsou vzhledem k nedávným žánrovým létům zkrátka pasé. Z přemrštěné stopáže čpí snaha o navázání co nejvřelejších sympatií s oběťmi i Warrenovými, což se dá pochopit, jenže hororová výplň je tentokrát tolik nevýrazná, že zbudou spíše kreativní úmysly nežli skutečně "duchaplný" a nervy drásající zážitek. Den po projekci si, vyjma povedené závěrečné čtvrthodinky, skoro nevybavuji jediný opravdu děsivý moment - jednodušší a přímočařejší Zhasni a zemřeš mi zůstalo trčet v hlavě nesrovnatelně výrazněji... 50% (30.08.2016)

Lehce pod jedničkou, která byla méně okázalá a explicitní. Prvních pár desítek minut nicméně ukazuje, že Wan je mistr timingu a práce s mizanscénou, kterou se kamera pohybuje s děsivou deformující samozřejmostí. Popravdě po neobyčejně intenzivních a trýznivě natahovaných scénách strašení jsem zvažoval, kolik ještě unesu, na(ne)štěstí nastoupí pasáž patetických konverzací, ódy na křesťanské manželství a zručnost Patricka Wilsona, který stíhá zpívat Elvise, opravovat rozbité odpady a ještě zahánět Satana. Právě adorace manželů Warrenových je tentokrát už za hranou shovívavého úsměvu a říznosti úvodu už film nedosáhne. Přesto spooky satanic extravaganza neztrácí trnové ostny, což člověk nejvíc docení, když večer po projekci zhasne a celé to tzv. dozraje. P. S. Tomu Marilynu Mansonovi to hraje... no jak v časech Antikrista. [70%] (09.06.2016)

Aj napodruhýkrát nadpriemerná záležitosť. Wanov talent prináša slušné zlé zimomriavky, ajkeď tentokrát možno trošku prekombinovane. Film obsahuje strašidlá stvárnené rôznymi technológiami, a túto varibilnosť ja veľmi rád nemám. Každopádne ak si to pustíte ako ja, tojest poctivo po pólnoci, sám, so zhasnutým svetlom a slušným zvukom, tak je zážitok istý. Prvý Conjuring bol možno konzistentnejší, ale dvojka aspoň nie je ako cez kopirák, a zbytočným filmom nie je ani náhodou. (28.08.2016)

Neuvěřitelný, že tomu Wanovi to furt takhle vychází. Ten samej příběh, ty samý hororový postupy, berličky a fígle. Ale světe, div se, ono to zas a znovu funguje. Vaše předsevzetí toho, že tentokrát vás James už nenachytá, bere rychle za svý, a pokud ne už samotnej úvod z Amityville, tak následující strašení z londýnskýho předměstí vás zcela určitě přesvědčí o tom, že v sadech nebude nablito, nýbrž rovnou nasráno. Opět tu máme naprosto luxusní první polovinu, v níž to do vás režisér klopí ve velkym, přičemž prostoru na oddych vám daruje pouze minimální. Intenzita děsu nabírá na rychlosti a některý lekačky mají skoro infarktovou odezvu. Proto je strašná škoda, že po příjezdu Warrenových to citelně ztrácí tempo a nakopne se až v závěru. Nuda však rozhodně nehrozí - Wilson je sympaťák, Farmiga úžasná milfka a kromě několika odlehčených momentů baví hlavně kamera, která si s prostorem domu hraje opravdu famózně. Stavit tenhle snímek na piedestal Top hororů za letošní rok je samozřejmě ještě brzo, ale je fakt, že lepší konkurenci budete v našich kinech hledat jen těžko. Kvalitativně je to totiž srovnatelný s jedničkou. P.S. Mít doma ten hnusnej obraz, tak nespim. (90%) (15.06.2016)

Conjuring 2 aneb Espresso lungo taky chutná pokaždé stejně. Marilyn Manson si nasadil klerikální hábit a vyrazil bez Mikuláše a anděla nadělovat uhlí. A docela ho nasírá, když známe jeho skutečné jméno a ne jen pseudonym. Starobylá filmařina triumfuje a mě by zajímalo, kolik jsem spálil kalorií. A proč ten hábit? A proč byl Marilyn tak zlej? Možná proto, že mu nezahráli jeho písničky, ale Elvise a Bee Gees. Wanův styl se prostě neokouká, bude-li mít silný příběh. (27.12.2016)