Fanfan tulipán

Film, výjimečný především tím, jak dokáže kombinovat dobrodružné historické téma s humorem a nadsázkou. Žádný jiný filmový počin se mu danou kombinací nevyrovná... Celkový dojem: 85% (edit po přečtení knižní předlohy: Film je kupodivu zcela odlišný a současně daleko lepší než kniha. Z předlohy zůstala pouze doba a typ hlavního hrdiny, téměř všechno ostatní je jinak. Je to překvapivé a je moc dobře, že to tak je ;o) (11.12.2006)

Režisér filmu „Fanfan Tulipán" Christian Jaque je jedním z nejosobitějších představitelů soudobého francouzského kinematografického umění. Naši diváci měli v posledních letech možnost seznámit se s některými význačnými filmy tohoto umělce, jako je ku příkladu zpracování povídky francouzského klasického spisovatele Guy de Maupassanta „Kulička", filmový přepis známého Stendhalova románu „Věznice parmská", nebo životopis zakladatele Červeného kříže Henri Dunanta „Člověk člověku". Tentokrát si Christian Jaque zvolil za hrdinu svého nového filmu legendární postavu francouzských lidových písní — Fanfana Tulipána, čestného, nespoutaného a neohroženého vyznavače volnosti a radosti ze života. Scénáristé filmu zpracovali motiv známé písničky o bubeníkovi, který se chce oženit s královskou dcerou, v ucelenou historii dobrodružných osudů Fanfana Tulipána, která se stává nejen oslavou tohoto lidového hrdiny, ale která též svou ostrou, satirickou formou je výrazem nenávisti autorů k nesmyslným válkám, vedeným mocnými tohoto světa na účet lidu. Tuto vůdčí myšlenku filmu správně postřehla nejen pokroková francouzská kritika, ale i široké vrstvy diváků, které přivítaly Fanfana Tulipána s takovým nadšením, že se tento film rázem stal jedním z nejúspěšnějších děl francouzské kinematografie v roce 1952. — Pro nás je „Fanfan Tulipán" novým, přesvědčivým důkazem, že francouzská kinematografie se dokáže ve svých nejlepších dílech oprostit od vlivů dekadentní existencionalistické filosofie, že je schopna vybřednout z beznaděje, pesimismu, formalistických hříček a vytvořit dílo plné optimismu a zdravého lidového veselí, dílo, které svým způsobem vyjadřuje pravé smýšlení a cítění zdravé části francouzského národa a napomáhá jeho mírovému úsilí. Filmový přehled 30/1953 (12.03.2003)

"Pardon pane, ukradněte si nám, co chcete, ale mluvte s námi zdvořile !!" ;) No, je třeba přiznat, že hlavně Hynek Bočan s Jiřím Justem zgruntu vykradli tenhle výtečný klasický francouzský pseudohistorický biják-pohádku, který jakkoli sám remakem, jim posloužil jako obrovská inspirace pro jednu z vůbec nejpovedenějších naopak tuzemských filmových pohádek, totiž jinou klasiku S Čerty nejsou žerty, a učinili ji tak naprosto geniální variací, byť na půdorysu Čertova švagra Boženy Němcové.. Holt není Gérard jako Philipe a není remake jako remake..;) Christian-Jaque však dodnes platí za silně nedoceněnou osobnost francouzského filmu.. (24.12.2016)

Naprostá a nejznámější klasika, barvité, výpravné, vtipné. Vždycky mne pobaví Philipova replika, když jej vedou biřici a pod ním v úvozu jde Lolobrigida, a on „vidí soutěsku a dva kopce“. Francouzské filmy se silně podílely na mém dospívání, nikde v té době nebyla moc erotika, natožpak sex. Takže díky i za fanfaróna Fanfána Tulipána. (29.04.2008)

Tohle je za mě jedna z největších klasik romanticko-dobrodružného žánru. To je moje dětství a mládí, kdy jsem doslova hltal očima oba hlavní představitele, jejich půvab či charisma. Možná  jsem tehdy ještě neměl žádné tušení o tom, co za herecké legendy byli/jsou Gérard Philipe a Gina Lollobrigida. Přesto si člověk nemohl pomoct. A tak, i když už to tehdy byl vlastně "film pro pamětníky", stále měl a má pro mě své kouzlo. (26.01.2023)