Červený a čierny

Jsou herci, kteří se mohou vrhat do prostoru, padat ho hlubiny, prožívat svou roli až k infarktu, a jediná emoce, kterou v divákovi vyvolají, je trnutí zubů. A pak jsou tu herci, kteří můžou jenom stát v koutě a nepřítomně se usmívat, a divák z nich nedokáže spustit oči. Do které kategorie patří Gérard Philipe, netřeba dodávat. I přes jeho nadčasovou krásu a omračující charisma jsem jej nikdy nevnímala jako sexuální symbol, bránila mi v tom jakási neuchopitelnost jeho chování, jistá odměřenost a zvláštní křehkost, která vyzařovala z těch očí, jakoby stále zahleděných do jiného světa. Jedním z filmů, kde jsou tyto jeho atributy hodně patrné, je právě Červený a černý… K filmovým adaptacím svých oblíbených knih bývám skeptická, ale tato se mi líbila. Claude Autant-Lara se k předloze postavil s úctou a vyrovnal se ctí. Jistě, příběh je na dnešní dobu příliš dlouhý (viděla jsem francouzskou verzi, která trvá 185 min.), cudný a distingovaný, ale v tom je právě jeho největší půvab. Postavy Juliena Sorela i madame de Rénal jsou precizně vykreslené a správně nejednoznačné, kritika společnosti trefná i ironická, zkrátka myslím, že Stendhal by byl býval byl spokojen. (19.12.2011)

Julien Sorel, postava z knihy Stendhala, zcela jistě zaslouží opovržení. Nicméně Gérard Philipe mu propůjčil kus sebe sama, vdechl mu lidskost, touhu a váhání, něhu i nenávist, a to potom nejde, opovrhovat. Nabízí se spousta otázek a málo odpovědí. Kolik hlav by asi padlo v dnešním světě při pravidlech minulých? (02.01.2019)

Nemůžu si pomoci, ale Rossellini (též adaptace Stendhala Vanina Vanini) a Visconti (Vášeň, Gepard) pojali romantickou epochu mnohem romantičtěji v duchu své doby. Z filmu tak zůstává pouze výkon Gerardův, vše ostatní je hodně popisná filmařina bez duše, ale i bez humoru Clairova (Velké manévry ) a Ophülsova (Rej). (19.12.2011)

Tak předně, jedná se film z těch starších, naivita se tam lehce promítá a člověk je z toho chvílemi na rozpacích, přesto se jedná o kvalitní pojetí Stendhalova krásného románu, který mě okouzlil. Gerald Philipe byl výbornou volbou. Tak talentovaný, tak příjemný, velká škoda výjimečného herce. Až zarážející podoba se sympatickou českou zpěvačkou je čitě náhodná? ;) (11.08.2019)

Myslím, že jsem tento film viděl jako malej kluk, ale vůbec nic si z toho nepamatuji. Asi jsem z toho neměl tehdy vůbec rozum. Po asi 50 letech se mi zdá tato konkrétní láska až za hrob paní de Re Naal k J.S. velmi těžko uvěřitelná. Nejvíc mě ale znervózňovaly ty všudypřítomné kulisy. Asi nebylo dost peněz na reprezentativnější výpravu... (26.05.2022)