Stroj času

Doteď jsem viděl jen The Time Machine(2002) s Guy Pearcem a tenhle film se mi až tak nelíbil. Na tuhle filmovou verzi z roku 1960 už se ale chystám pěkně dlouho. A to nejen díky The Big Bang Theory jelikož si stroj času „z tohohle filmu" zahrál i v jedné z epizod seriálu. Nakonec musím konstatovat, že tahle verze u mě jasně vítězí a té verzi z roku 2002 s Guy Pearcem dává jasně na prdel. A to ve všech ohledech. Začátek je lehce ukecanější ale nenudí. Rod Taylor je sympaťák a jakmile sedne do stroje času začíná zábava která končí až se závěrečnými titulky. Nebo alespoň já se nenudil. Líbilo se mi jak to bylo zpracovaný. Nakonec ani ti Morlockové nevypadali tak zle(rozuměj směšně). Takže za mě parádní dobrodružný Sci-Fíčko který si ode mě odnáší zasloužený 4hězdy. (01.03.2024)

Lehce zidealizovaná věrná adaptace již tak naivního románu H.G. Wellse. Jestli byste, vzhledem k udělenému Oscaru (nezaslouženě), čekali nějakou trikovou přehlídku, nedočkáte se. Vyjma scény, kdy hlavní postava George sedí ve svém stroji času a svět se kolem něj mění, květy rychle kvetou a uvadají, figurína ve výloze obchodu rychle mění svůj oděv. Toho efektu bylo docíleno dlouhým kamerovým záběrem, jenž byl pro potřebu filmu dodatečně zrychlen. Jednoduché jak facka a překvapivě trikově jediné, co stojí za zmínku. Dojem budoucnosti navozují dvě futuristické stavby a interiér jeskyně Morloků. A to je všechno. Samotné masky Morloků jsou úsměvné, což by nevadilo, ale Georgova konfrontace s nimi je dost režijně nezvládnutá, takže připomíná spíše nechtěnou parodii. O.K., daň doby, beru. A stejně tak je nutno přimhouřit oči na těmi děsivými scenáristickými dírami, kterých je ve filmu plno. Co za pochvalu naopak stojí určitě, je příjemný soundtrack a charismatický herecký výkon Roda Taylora. Resumé: žádný technologický a filmařský zázrak se nekoná, pouze příjemné dobové sci-fi, které je ale určitě mnohem lepší, než paskvil z roku 2002. (13.12.2012)

Spousta děr, spousta naivity, legrační souboje i legrační masky, ale je to prostě zatraceně dobré. Možná tomu pomáhá ten lehký verneovský nádech. Sice už si Wellsovu knihu tak dokonale nepamatuji, ale ač se jí dějově film drží poměrně věrně, zdá se mi, že ideově se posouvá kousek jinam – morloci už nejsou tím vykořisťovaným proletariátem, jak si je pamatuju. A to je fajn. Mam chuť tam poslat plný počet. (30.03.2013)

Tak přiznám se, že k tomuto dnes již klasickému dílu sci-fi literatury, potažmo filmu, jsem se dostal jen díky seriálu Big Bang Theory, kde si v jedné epizodě kluci na internetu pořídili „miniaturu“ stroje času právě z tohoto filmu :-). Nečekal jsem moc, protože jsem si myslel, že to bude levné béčko s úsměvnými triky alá šedesátá léta, který je uznáván jen proto, že to je prostě „klasika“. Jenže chyba lávky! Ono to vážně není vůbec špatné, řekl bych dokonce, že to je vynikající! Děj nesmírně plynule odsejpá, na čemž má hlavní zásluhu charismatický Rod Taylor, který v hlavní roli doslova září, byť z některých jeho replik bolí uši. Ani samotný příběh není překvapivě tak hloupý, jak by se mohlo na první pohled zdát a je zajímavé sledovat, jaké veselé vyhlídky do budoucna filmaři v roce 1960 měli (třeba – pozor SPOILER – nukleární válku v roce 1966). Trošku jsem se obával té v podstatě hlavní pasáže filmu v daleké budoucnosti, ale komu se líbila Planeta opic, tomu se musí zalíbit i tohle. Mě osobně tenhle film opravdu velmi mile překvapil a nebýt několika drobných vad na kráse, třeba toho zbytečně velkohubého konce, asi by těch hvězdiček bylo pět. (03.02.2011)

Kvalitní starý scifi film podle světoznámé knihy, byť spíše preferovat delší povídka, H. G. Wellsa. JIž je to pár let co jsem si tuto útlou knížečku půjčil v knihovně a za doprovodu Morriconeho Pro hrst dolarů a Pro hrst dolarů navíc, ji s gustem za pár hodinek přečetl. Kniha v sobě snoubí notnou dávku humanity, napětí i důraz na sociální otázky. Co jiného jsou Morlokové, než vykořisťovaný proletariát, pracující na zahálčivé Eloie? Dnešní divák již nebude tolik okouzlen, jako jeho předchůdce před půl stoletím. Je to bohužel nevyhnutelné, ale vše stárne. Zajímavostí předlohy je, že si každý tvůrce i přes omezenost psaného textu může zvolit, jaký žánr chce mít. Buď se vydá klasickou dobrodružnou cestou, jako nejnovější zpracování z roku 2002 či vytvoří nefalšovaný horor, což se bohužel zatím nestalo, byť příběh k tomu nebezpečně svádí. Palova verze je něco mezi, možná kdyby snímek režíroval některý z makabrózních tvůrců, nebylo by to na škodu věci. Film ve své době nebyl nikterak extra výpravným dílem, zvláště když porovnáme rozpočet Palovy o sedm let starší a třikrát tak dražší Války světů. Trikaři použili jednoduché, přesto nesmírně působivé efekty, které však dnešní náctiletý divák asi příliš neocení. Skladatel Russell Garcia zkomponoval pěknou hudbu, i když většina nejkrásnějších pasáží je přehlučena zvukovými efekty. Takže lidem, kterým nevadí, že film na který se dívají je často starší než oni a mají rádi Viktoriánskou éru (Pyramida hrůzy bude asi už nepřekonána) a scifi, nelze než doporučit. (14.02.2011)