Iron Fist

1. série - 90% - Kritiky odmítaný, diváky až překvapivě vysmívaný, pro mě ale téměř spásný. Zatímco takový Daredevil drží rovnováhu mezi akcí a dramatem a sahá tak na hranici, kam až seriózní komiks může dosáhnout, jeho následovníci Jessica a Luke byli mnohem více těžkým osobním (respektive ve druhém případě sociálním) dramatem a byť se u obou jednalo o skvělé počiny, začínal jsem pomalu cítit, že potřebuji oddych a změnu nálady, abych potřetí za sebou nemusel zase sahat až na dno sil. Možná právě proto teď za Dannyho oroduji všude, kam se jen vrtnu. Svoje vnitřní démony totiž chlapík s železnou pěstí má, ale nezapomíná u toho klukovsky blbnout, překvapovat a bavit přesně tak, jak si jen můžu od podobného konceptu přát. V kombinaci s fyzickým Tomem Pelphreym jako nevyzpytatelným Wardem, s životní kreací Davida Wenhama v kůži vševědoucího Harolda a hlavně s půvabnou Jessicou Henwick jako neodolatelnou Colleen jsem nevěřil, proč se právě na tuhle po všech stránkách vydařenou jízdu sneslo tolik špíny. Po pár negativních ohlasech se najednou hromada diváků pasovala na hodnotitele toho, zda je akce dostatečně špičková či uvěřitelná, což v případě těch komentujících, kteří o akční film nezakopnou, jak je rok dlouhý, působí více než směšně. Pro mě je ale akční stránka věci onou třešničkou na dortu, protože přináší víc rvaček, než předvedli předchozí dva Defenders dohromady a třeba zúčtování v dešti v předposlední epizodě je tak napínavou a osudově podanou etudou, že ve mně ono ticho rezonuje doteď. Iron Fist se stává nedílnou součástí budovaného příběhu a právě on může být tím vítaným kořením, které z budoucí týmovky udělá vrchol celého univerza. 2. série - 75% - Trochu dýchavičná snaha navázat na úplně všechny motivy z první série je sympatická, ale smutně nevychází v důležité oblasti hlavního záporáka. Davos, jeho zatvrzelý výraz a de facto jediný záměr a cíl toho budiž důkazem. Oproti tomu jsem až nadšený z toho, že zdánlivě nevděčný úkol pokračovat v životních strastech Warda a Joy zůstává snad i nejzajímavější linkou. Colleen totiž většinu času slouží jako morální kompas pro titulního hrdinu či pro celou čtvrť a na to navazující trable s gangy nemají šťávu a značí tak nepochopitelný příklon k nátuře typu Luke Cage. A to nechápu, protože mysteriózní fantastično bylo právě tím, co oddělovalo Dannyho od zbytku vesmíru a jeho minimalizace (či racionalizace, viz rituály) tak degraduje původní tvář seriálu. Přes to všechno je mi ale věčný blonďatý otloukánek pořád sympatický a držel jsem mu palce až do samého parádního konce. Ten sice s přimhouřením všeho, co mám, dokážu brát jako povšechný happyend, ale pomyšlení, že by další sezóna vypadala tak, jak naznačuje posledních pět minut, je při nepřekvapivém zrušení hodně hořkou pilulkou. (01.05.2017)

Poslední člen týmu Defenders se představuje a nejednoho člověka včetně mě nechává v rozpacích z toho, jak ta týmovka dopadne. Záměrně jsem se vyhýbal všem recenzím, ohlasům a trailerům a tajně jsem doufal, že Iron Fist mě nadchne stejně jako Daredevil. Bohužel jsem v tomto ohledu udělal velkou chybu, protože bych se ušetřil několika hodin nudy, parodie na asijská bojová umění (něco ve stylu Raid nečekejte) a několika variací na frázi - Já jsem Iron Fist, já to dokážu. Zpočátku to vypadalo nadějně ale pak se začal příběh rozbíhat mnoha směry, z nichž některé dostaly až moc prostoru a ve výsledku nám zbyla jakási slepenina rodinného dramatu, romance a úvodu do managementu. 3.5/10 (04.04.2017)

Je to pomalé? ANO. Nudí to občas? ANO. Těží to z námětu maximum? NE. Je tam hodně akce? NE. Přesto hodnotím Iron Fista vysoko, Čím to? I když tvůrci zdaleka nevytěžili zajímavou mytologii pořádně, to málo, které nám prezentují je dostatečně atraktivní, že dokáže zaujmout a nalákat na zářnější a výživnější budoucnost. Ačkoliv by tento příběh měl být vyplněn častými akčními scénami, bitek je minimum, což je sice veliká škoda, ale seriál dokáže zabavit i tak. Tvůrci se rozhodli příběh prezentovat z korporátního úhlu pohledu a mýtickou část upozaďují, ale i ve zvolené podobě je Iron Fist vtahujícím zážitkem, který se sice pomalu rozjíždí, ale pak velice dobře graduje a skončí na výši. Je mi jasné, že zvolený přístup spoustu diváků odradí, ale pokud vás chytne, budete dobře odměněni zážitkem, který jde oproti očekávání jiným, ale zajímavým směrem. (13.03.2018)

Asi nejméně fungující seriál o členovy budoucích Defenders. Nekonzistenní, naprosto mizerný záporák, nebo spíše seriál kde záporák prostě není. Hlavní hrdina je sice docela sympatický, ale to je všechno. Pozitivní je, že docela dobře fungují vedlejší postavy. Asi největší zklamání je pro mě bojová choreografie! V úvodních titulcích je to paráda, ale během seriálu to to otřes a děs. Nechápu, jak mohlo studio, které má na svědomí Dardevila vytvořit takovouhle trapárnu.U Irona bych čekal bojové scény jako u filmu "Raid". Ale to se nekoná.:-( Takže za mě slabší 3 hvězdy. (27.03.2017)

S1 4/5 Mytologie kolem Dannyho funguje, Meachumovci správně šáhlí a nevyzpytatelní, Colleen nádherná a tajemná Ruka dost zajímavá. Když Iron Fist vyšel, tak jsem četl hodně kritiky na slaboučké souboje..no myslím, že to je to poslední, co by mi tady vadilo. Snad jen ten soundtrack mi mnohem víc sedl u Luka Cage. S2 4/5 Z těch pokračování Marvel Netflix sérií mě tohle bavilo asi nejvíc. Dost tomu pomohl ten seskok z 13 dílů na 10, a ikdyž mám docela výhrady k Davosovi (chápu jeho pohnutky, ale ten chlap to odehrál s jedním nasraným výrazem a to je v konkurenci Bushmastera, Cottonmouthe a Kingpina sakra málo), tak ty vedlejší postavy to v pohodě vyrovnávají. (01.12.2017)