Iron Fist

1. série - 90% - Kritiky odmítaný, diváky až překvapivě vysmívaný, pro mě ale téměř spásný. Zatímco takový Daredevil drží rovnováhu mezi akcí a dramatem a sahá tak na hranici, kam až seriózní komiks může dosáhnout, jeho následovníci Jessica a Luke byli mnohem více těžkým osobním (respektive ve druhém případě sociálním) dramatem a byť se u obou jednalo o skvělé počiny, začínal jsem pomalu cítit, že potřebuji oddych a změnu nálady, abych potřetí za sebou nemusel zase sahat až na dno sil. Možná právě proto teď za Dannyho oroduji všude, kam se jen vrtnu. Svoje vnitřní démony totiž chlapík s železnou pěstí má, ale nezapomíná u toho klukovsky blbnout, překvapovat a bavit přesně tak, jak si jen můžu od podobného konceptu přát. V kombinaci s fyzickým Tomem Pelphreym jako nevyzpytatelným Wardem, s životní kreací Davida Wenhama v kůži vševědoucího Harolda a hlavně s půvabnou Jessicou Henwick jako neodolatelnou Colleen jsem nevěřil, proč se právě na tuhle po všech stránkách vydařenou jízdu sneslo tolik špíny. Po pár negativních ohlasech se najednou hromada diváků pasovala na hodnotitele toho, zda je akce dostatečně špičková či uvěřitelná, což v případě těch komentujících, kteří o akční film nezakopnou, jak je rok dlouhý, působí více než směšně. Pro mě je ale akční stránka věci onou třešničkou na dortu, protože přináší víc rvaček, než předvedli předchozí dva Defenders dohromady a třeba zúčtování v dešti v předposlední epizodě je tak napínavou a osudově podanou etudou, že ve mně ono ticho rezonuje doteď. Iron Fist se stává nedílnou součástí budovaného příběhu a právě on může být tím vítaným kořením, které z budoucí týmovky udělá vrchol celého univerza. 2. série - 75% - Trochu dýchavičná snaha navázat na úplně všechny motivy z první série je sympatická, ale smutně nevychází v důležité oblasti hlavního záporáka. Davos, jeho zatvrzelý výraz a de facto jediný záměr a cíl toho budiž důkazem. Oproti tomu jsem až nadšený z toho, že zdánlivě nevděčný úkol pokračovat v životních strastech Warda a Joy zůstává snad i nejzajímavější linkou. Colleen totiž většinu času slouží jako morální kompas pro titulního hrdinu či pro celou čtvrť a na to navazující trable s gangy nemají šťávu a značí tak nepochopitelný příklon k nátuře typu Luke Cage. A to nechápu, protože mysteriózní fantastično bylo právě tím, co oddělovalo Dannyho od zbytku vesmíru a jeho minimalizace (či racionalizace, viz rituály) tak degraduje původní tvář seriálu. Přes to všechno je mi ale věčný blonďatý otloukánek pořád sympatický a držel jsem mu palce až do samého parádního konce. Ten sice s přimhouřením všeho, co mám, dokážu brát jako povšechný happyend, ale pomyšlení, že by další sezóna vypadala tak, jak naznačuje posledních pět minut, je při nepřekvapivém zrušení hodně hořkou pilulkou. (01.05.2017)

Přiznaně béčkový výplach, o němž platí v podstatě vše, jako v případě dalších komiksových seriálů od Netflix/Marvel jako Jessica Jones, Luke Cage nebo The Defenders. Na rozdíl od nich ale nemá Iron Fist takové ambice a je jen nutným (a natahovaným) přemostěním do ambiciózní týmovky, která se stejně nepovedla. (08.02.2018)

Asi nejméně fungující seriál o členovy budoucích Defenders. Nekonzistenní, naprosto mizerný záporák, nebo spíše seriál kde záporák prostě není. Hlavní hrdina je sice docela sympatický, ale to je všechno. Pozitivní je, že docela dobře fungují vedlejší postavy. Asi největší zklamání je pro mě bojová choreografie! V úvodních titulcích je to paráda, ale během seriálu to to otřes a děs. Nechápu, jak mohlo studio, které má na svědomí Dardevila vytvořit takovouhle trapárnu.U Irona bych čekal bojové scény jako u filmu "Raid". Ale to se nekoná.:-( Takže za mě slabší 3 hvězdy. (27.03.2017)

Má očekávání byla vysoká a z většiny byla i naplněna. Iron Fist sice nemá a Daredevila, ale je lepší než Jessica Jones (na rozdíl od ní je tu maximálně jedna hluchá epizoda) a rozhodně lepší než Luke Cage (nemusíte čekat 45 minut, než se v posledních 10 začne něco dít). Seriál funguje od začátku do konce a je zábavná akční jízda, chvilkami malinko hapruje logika, ale to jsem ochoten přehlédnout. Někdo může mít problém s Finnem Jonesem. A ano, asi není 100%, ale pořád to funguje, byť ta naivita byla občas trochu přehnaná. Seriál ale nabízí dvě o dost zajímavější postavy, a to Colleeen Wingovou a Warda Meachuma. Colleen si člověk prostě musí oblíbit, ale Ward mě překvapil, vzhledem k tomu, jak jsem ho ze začátku nesnášel. Akční scény jsou dost povedené, ale je škoda, že tu není nic tak kulervoucího jako scény na jeden závěr v Daredevilovi. Trochu slabší je to se záporáky. Madame Gao je skvělá a podle mě se může směle rovnat Fiskovi i Kilgraveovi, ale Meachum a ten další (nechci spoilerovat), za ní zaostávají. 90 % (29.03.2017)

Je škoda, že to působí tak levným dojmem. Lokace jsou tak umělé, že jsou snad jen namalované na papíře. Herci béčkoví, až to bolí, snad na jednu vyjímku. Souboje zoufale nudné a pomalé. Za 15 let v mysteriózní chrámu, by se měl stydět. A to nemluvě o všech těch maličkostech, které to vše zhazují do dementní úrovně podívané pro dvanáctileté. Nápis v betoně, po 15 letech, opravdu nevypadá jako by jste jej udělali včera a ani klíč by tam asi tak dlouho nevydržel. A takových blbostí je tohle plné. Bohužel. Je to spíše jako telenovela pro náctileté. Což nemusí být na škodu, pro prcky. (22.02.2020)