Constantine

V tom našem svraštělém řiťáku Evropy vyšlo doposud jen šest alb Johna Constantine, což je jakožto výřez ze zasraného bžiliónu sešitů (přesně, tuším, 300), kterým se pyšní Amíci, kurva málo. Přesto je oněch šest knih makabrózní pýchou mé sbírky. Všechny leží pečlivě seřazené ve zmuchlané Tesco igelitce pod dvanácti vrstvami špinavého oblečení v mém pokoji. Aspoň na ně nesedá prach. Tak či onak, Constantinovy eskapády z pera mistra Azzarella považuji za jednu z největších genialit na poli komiksového média jako takového. O to větší je pro mě záhadou skutečnost, že mě tahle zlobotomizovaná rutinérská adaptace nikterak nenasrala, naopak jsem si ji pekelně užíval. Teď, s několikaměsíčním odstupem jsem tu blbou záhadu rozlouskl jedním plesknutím penisu. Může za to ta moje kokotská ješitnost - přeci vědomí, že se nad tím božským komiksovým Hellblazerem budu orgasmicky škrábat v nose jen já s nějakou zanedbatelnou skupinkou asociálů z Brna či Ostravy, je neskutečná úleva. Neboť jako každý ze zkušenosti vím, že požitek z geniálního díla rapidně upadá, když se stane globálním, viz Game of Thrones. Adaptace je každopádně přímočará, nepřílíš inteligentní, příjemně krvavá, vizuálně podmanivá zábava, která nebude žít navždy, ale nevidím důvod, proč se do ní srát, když mi s ní ty hodinky utíkaly příjemně. (29.06.2015)

Nejprve si neodpustím srovnání s filmem. Oproti filmu, který se mi nelíbil, získal seriálový Constantine mou pozornost od prvního traileru a zařadil se mezi projekty, které si nemohu nechat ujít. Komiks sice neznám, ale příběh jako takový mi známý je. Teď už k seriálu. Constantine v podání Matta Ryana má své kouzlo. Tenhle anglický frajer, co nejde pro ironickou hlášku daleko, mi padl do oka hned od prvního momentu. Atmosféra se mi líbila a připomněla mi první řady Supernatural, což je rozhodně plus. Démoni a jim podobní se podle mě také zdařili. Já si tak mohl naplno užívat příběh, ve kterém dává sympatický hlavní hrdina zabrat démonům a skvěle se bavit. S postupem času začala atmosféra houstnout a gradovat, od finále jsem sice čekal trochu víc, ale celkově jsem spokojen. Doufám, že Constantine letošní sezónu přežije, protože já jeho boj s podsvětím chci sledovat dál... (16.02.2015)

Pilot: Což o to, Neil Marshall je prostě šikulka a hlavně díky němu je pilot svižný, vcelku zábavný a comicsový hrdina zde dokonce utrousí i nějakou tu povedenou hlášku. Již z pilotu je ovšem cítit silná televizní lacinost a hlavně fakt, že NBC si chce zde spíš vytvořit druhé duchařské Grimm, než poctivou temnou podívanou pro comicsové fandy. Obzvláště když televizní Constantine Matta Ryana má toho s tím comicsovým společného tolik, jako já se Sylvestrem Stallonem. Na děle jak sezónu to nevidím. 60% (14.08.2014)

Obsazení rozhodně fajn (Matt Ryan byl trefa do černého), atmosféra není vysloveně hororová, ale mrazivá ano, triky docela ujdou, hromada pomrknutí na fanoušky komiksů je velké plus, ale co mě zklamalo, je silná epizodičnost seriálu. Sice se tu neustále mluví o probouzející se temnotě, ale většina dílů se zaměřuje na samostatné případy (které jsou sice obvykle "spuštěny" díky zmíněnému vzrůstajícímu zlu, ale to je vcelku chabé pojítko a příliš se mu nedaří dát divákovi pocit, že všechny události jsou dílky jednoho velkého celku), kdy některé jsou zajímavé a jiné ne. Ocenil bych spíše celistvější děj, byť jsem si vědom toho, že televize z velké pětky se častěji přiklání právě k silnější epizodničnosti. 7/10 (15.02.2015)

Podle pilotu seriálová zívačka, která víc než Constantina (ať už toho s Reevesem, nebo toho od Moora), připomíná starou Buffy. Průměrná duchařina amerického teen stylu, na rozdíl od komiksu vyměklá díky televizním ratingovým restrikcím, a na které není punková režie Neila Marshalla vidět ani v nejmenším. 5/10 (07.10.2014)