Drakula

Žádné zfilmování se ani nepřiblížilo tomu strašidelnému mrazení při čtení knihy. Většinou se při adaptacích opájejí erotickou přitažlivostí hraběte, takže i zde se (stejně jako Copolla později) nechává vykvést hloupoučký románek mezi Draculou a zde tedy místo Míny Lucy. V románu mě fascinoval rytířský boj proti vraždícímu zlu - zde -stejně jako u Copolly- románek a fascinace hrdinky Draculou devalvuje tento boj jako malicherné žárlení anglických gentlemanů, kteří neunesou, že dámy propadají Draculově kouzlu. Jejich motivace tak působí směšně a malicherně. Dnešní adaptátoři se bojí patosu jako moru a tak se zaštižují nadsázkou a zhumornění scén. Nechápu proč zde byla prohozena postava Lucy a Míny...brrr. Scény příšery za oknem a jiné nutné žánrové prvky jsou však patřičné a mají atmosféru. Není to ale má oblíbená adaptace a spíše mě zklamala - a to i před lety když jsem ji poprvě viděla a i dnes, kdy jsem se sama v noci klepala (nebo chtěla klepat) strachy. A když na mě nezabere ani Olivier.... (22.09.2007)

Brama Stokera jsem četla hodněkrát a nejmíň tolikrát jsem viděla i Coppolovu verzi, aby mě pak nechávalo chladnou, že tu z Lucy udělali dceru doktora Sewarda a Mina je Van Helsingova dcera.. Krom toho se tvůrci nevím proč chtěli vyhnout cizině a tak Drákulův hrad situovali hned vedle blázince v Carfaxu, ale pro seznámení s upírskou tématikou to není špatné, několik scén je dokonce excelentních. Dalším plusem je nesporně Laurence Olivier jako Van Helsing, obdivuhodně si nacvičil neanglický přízvuk. Váhám mezi 3* a 4*, ale za ten konec, kde se SPOILER SPOILER zřejmě rozhodovali mezi happy-endem a hororovým koncem a přiklonili se k tomu druhému, dám nakonec 4*. (03.05.2014)

Dracula z "devětasedmdesátého" roku disponuje především vynikající ponurou atmosférou. Frank Langella je coby "Hrabě" Dracula velmi slušný, charisma na tuto roli rozhodně má, přece jen si myslím, že rozhodně jsou i typově vhodnější herci. Navíc jsem u něj neměla pocit, že by mě svým výkonem fascinoval. Postrádal něco z té démoničnosti. Nejděsivější scéna pro mě byla, kdy se Donald Pleasance setkává v podzemí s "nemrtvou" Minou. (11.02.2013)

I přes tu ohrmnou spoustu změn cítím, že tenhle film je jednou z nejlepších adaptací proslulého románu Brama Stokera. Ty nejlepší momenty v tomhle filmu chybí, ale i tak je tenhle film ohromný zážitek. Obsazení je na jedničku a Frank Langella je velmi charizmatický a hypnotizující, takže se na Draculu hodí. Film jako takový má velice působivou a mrazivou atmosféru, je pěkně zpracovaný a zápletka výborně graduje. Kulisy Draculova hradu jsou působivé. Film se mi velice líbil, je to povedená "adaptace". Slastný hororový zážitek s výborným obsazením a gotickou atmosférou. A znovu musím vynachválit Franka Langellu. Jo a ta hudba, to je něco, JOhn Williams opět zabodoval!! Za mě je to slušných 80%, je to povedené. (08.02.2013)

V první řadě musím napsat, že Frank Langella je naprosto skvělý Drákula a každý jeho pohled, každé gesto, každý krok jsem si užil. Vrchovatou měrou k tomu přispěla hutná atmosféra z dílny Johna Badhama podpořená hudbou Johna Williamse a o řadě scén nejde říct nic výstižnějšího, než že jsou nezapomenutelné (například Drákulovo první slézání domu je hororová extratřída). Co se týče příběhu, ten Stokerovu předlohu sice ctí, ovšem zároveň ji pořádně zohýbal. Ale asi chápu, proč tvůrci něco (pro někoho) tak rouhačského provedli. Chtěli diváky znalé předlohy překvapovat a tím pádem i více děsit. A mně nezbývá než konstatovat, že se jim to povedlo. (15.06.2015)