Réžia:
John BadhamKamera:
Gilbert TaylorHudba:
John WilliamsHrajú:
Frank Langella, Laurence Olivier, Donald Pleasence, Kate Nelligan, Trevor Eve, Sylvester McCoy, Tony Haygarth, Janine Duvitski, Peter Wallis, Ted Carroll (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Spracovanie kultového hororového románu Brama Stokera. Pri anglickom Whitby stroskotá škuner a jediným, kto prežije, je transylvánsky gróf Dracula. Gróf Dracula prišiel s veľkým množstvom transylvánskej pôdy, aby sa usadil v opátstve v Carfaxe. Spriatelí sa s doktorom Sewardom, ktorý vedie miestny blázninec, s jeho dcérou Lucy, jej priateľkou Minou a Lucyiným snúbencom Jonathanom Harkerom. Krátko nato však Mina zomiera na veľkú stratu krvi... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (106)
Žádné zfilmování se ani nepřiblížilo tomu strašidelnému mrazení při čtení knihy. Většinou se při adaptacích opájejí erotickou přitažlivostí hraběte, takže i zde se (stejně jako Copolla později) nechává vykvést hloupoučký románek mezi Draculou a zde tedy místo Míny Lucy. V románu mě fascinoval rytířský boj proti vraždícímu zlu - zde -stejně jako u Copolly- románek a fascinace hrdinky Draculou devalvuje tento boj jako malicherné žárlení anglických gentlemanů, kteří neunesou, že dámy propadají Draculově kouzlu. Jejich motivace tak působí směšně a malicherně. Dnešní adaptátoři se bojí patosu jako moru a tak se zaštižují nadsázkou a zhumornění scén. Nechápu proč zde byla prohozena postava Lucy a Míny...brrr. Scény příšery za oknem a jiné nutné žánrové prvky jsou však patřičné a mají atmosféru. Není to ale má oblíbená adaptace a spíše mě zklamala - a to i před lety když jsem ji poprvě viděla a i dnes, kdy jsem se sama v noci klepala (nebo chtěla klepat) strachy. A když na mě nezabere ani Olivier.... ()
Zatím druhý nejlepší film o slavném krvežíznivém hraběti z pera Brama Stokera. Neříkám, že je to nejlepší adaptace, protože tou být ani nemůže vzhledem k pozměněné struktuře příběhu, ale podobnost je opravdu výrazná. Velkým trumfem snímku je rozhodně obsazení, které se nemusí za nic stydět. Ať už vynikající Frank Langella, který dělá Draculům kinematografie čest. Výtvarná stránka je třeba za Coppolovým Draculou takových 50 let pozadu, ale to nebude chyba filmu, jako jiného pohledu tvůrce. Ovšem některé reálie jsou opravdu krásné a hrabětův nový domov v Anglii má své pavoučí kouzlo... Ani atmosféra rozhodně nic neztrácí, ale roky nejde vymazat a na filmu se hodně podepsaly... Přesto překvapivá kvalita s pár velmi pěknými momenty. ()
Kdyby některé kopulačně-sací scény nebyly trikově zcela nezvládnuté, a tudíž směšné, kdyby některé kříže nevypadaly spíše jako příložníky atd., hodnotila bych možná i výše. Adaptace oplývající mrazivou atmosférou, kterou korunuje výborně obsazený Langella a krásně otevřený konec (díky těmto pozitivům, pak divák odpustí určitou naivitu a odchylky od knižního originálu). Tenhle Dracula je charismatickým aristokratem, nikoli efemérním hejskem nebo slizkou kreaturou se špínou za nehty. Poněkud nedoceněný film. ()
Zajímavá a netradičně pojatá verze Draculy, která se může pyšnit pěkným hereckým obsazením v čele s Frankem Langellou v titulní roli a Laurencem Olivierem v roli Van Helsinga. Hudba Johna Williamse je jako vždy krásná. Škoda jen, že mě drákuloviny nikdy moc nebraly, stejně jako většina dalších upířích filmů. Tenhle však určitě má co ukázat a mohu ho s klidem doporučit. ()
Film jsem viděl poprvé v 80.letech, a tak mé hodnocení je velmi dobré. Jediné negativum - pro mě - postavu Draculy jsem si příliš spojil s Ch.Lee - jeho uhrančivýma, krví podlitýma očima, ostrými špičáky a majestátní postavou ( jasně tajemnost v sobě skrýval především B.Lugosi, ale ten byl skutečným upírem, že.....dobře, nebyl, ale na sklonku života si to myslel). F.Langella se mi zdál takový obyčejný, nedémonický ( i když se snažil), že kdyby mi v noci vstoupil do pokoje, moc by mě nevyděsil...nejspíš. Prostě upír neupír. Zato L.Olivier a D.Pleasence jsou páni herci, těžko jim cokoliv vytknout! Celkově se mi líbila tajemná atmosféra filmu, Dracula přicházející v mlze, měnící se v netopýra a scény s Lucy. A film se nevyhýbá ani krvavým efektům, což přidává snímku na syrovosti. Tehdy příjemné překvapení, nyní ( i přes Coppolovu laťku) stále dobrý film. Závěrem: Coppolův film vykradl hudbu z tohoto filmu ( od J.Williamse). ()
Galéria (37)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (7)
- Jonathan Harker řídí Hispano-Suiza. (Chatterer)
- Sylvester McCoy měl původně hrát Mila Renfielda. (Chatterer)
- Role Van Helsinga byla původně nabídnuta Donaldu Pleasencovi, ale odmítl, jelikož tato role by byla podobná doktoru Loomisovi z filmu Halloween. (Chatterer)
Reklama