Obsahy(1)
Jorge je tichý, rodinne založený muž. Do jeho susedstva sa však „nasťahuje" banda pouličných grázlov, pre ktorých sa jeho relatívne pokojný život stane vďačným terčom zastrašovania. Keď ho okradnú o glukomer a dospievajúci syn sa ho odvážne pokúsi zastať, násilnícka tyrania šéfa bandy sa vystupňuje. Jorge s manželkou Marthou hľadajú ochranu v právnom systéme, sú však konfrontovaní s byrokraciou a nezáujmom kompetentných. Bezvýchodisková situácia dovedie zúfalého Jorgeho k osudovej obrane... „Pred piatimi rokmi som sa zoznámil s prípadom rodiny, ktorých tyranizoval miestny zločinec. Keďže im nikto nechcel alebo nevedel pomôcť, rozhodli sa pre jediné možné riešenie – zabiť násilníka. Keď sa potom reportér pýtal páchateľa, či by to dnes pri rovnakých podmienkach a postupe úradov riešil rovnako, kategoricky vyhlásil: „Nie, pretože nemáte ani poňatia, čo to znamená zabiť človeka." Tieto slová ma nadlho zasiahli. A preto som sa rozhodol nakrútiť film o človeku, ktorý nechce zabiť, ale podmienky ho k tomu donútia." (A. F. Almendras, režisér) (Art Film Fest)
(viac)Recenzie (12)
Francúzsko Chilská koprodukcia Zabiť človeka(Matar a un hombre,2014), ktorá nakoniec dostala aj zvláštne ocenenie na Art Film Feste, bolo trpkou sondou do života skromného tichého človeka terorizovaného v jeho okolí pouličnými grázlami, ktorý je dohnaní k zúfalým činom, na škodu príbehu bolo dosť pomalé tempo prezentácie príbehu. /videl v kine na filmovom festivale Art Film Fest 2014: 55%/ ()
Obávám se, že ony palčivé otázky, které si tady mnohdy komentující kolegové pokládají asi pramení z toho, že moc (rape &) revenge filmů neviděli, protože já už jsem je měl na podesáté všechny zodpovězené. Filmu nejde upřít jistý formálně nový náhled na věc, který mj. ukazuje, že přerod z oukropečka, jemuž znásilnili dceru, na zabijáckou mašinu s brokárnou může být poněkud složitý, když zrovna nejste Charles Bronson. Lze si vážit i ztvárnění upachtěnosti jeho počínání naznačující, že naplnit v reálu název filmu není ani čistě technicky úplně snadné. Absence jakýchkoliv emocí, katarze, gradace či poselství dělá ale z filmu jen vyprázděný záznam situace, který při otřepanosti tématu vede k totální laxnosti diváka. Hoši, ty starý Řekové to s tou výstavbou dramatu nevymysleli špatně! Tvl to je dneska nějakej trend bezemoční kinematografie nebo co? V roce 2015 už stejně nikdo žádný zásadně nový formy nepřinese, takže jestli mám vítat bezemoční a bezkatarzní R&R drama, velmi se těším na nevtipné komedie, asexuální eroťáky či neděsivé horory. ()
(Komentář obsahuje spoilery. Jako ostatně i název filmu. Ehm.) Film nabízí především hutnou atmosféru, vytvořenou prostředky formálními (skvělá alternativní hudba, hezká kamera) i obsahovými. Příběh dospěje v podstatě do bodu, kdy buďto zabiju nebo budu zabit a snímek klade nepříjemnou otázku - jak by ses zachoval ty? Často používaný trik na závěr - "natočeno podle skutečné události" - pak jen podtrhne truchlivé vyznění. Přesto na mě ale Zabít člověka nezapůsobilo tak silně, jak mohlo. Myslím, že problém je hlavně ve výstavbě. Hned první kousek nenáviděného souseda - okradení Jorgeho o vše, včetně léků na cukrovku, a následné postřelení jeho syna - není žádný kanadský žertík, ale závažný zločin. Film tak nemá moc kam gradovat. V jedné chvíli jsem se podíval na hodinky s pocitem "za chvíli už bude konec" a zjistil jsem, že uplynulo pouhých 40 minut. Co se tedy děje po výborné scéně s mrazící dodávkou (,,Když mě pustíš, dám ti pokoj, odstěhuju se někam daleko. Tak pusť mě, nebo ti uříznu jazyk a narvu ti ho do prdele!")? Jorge chodí po lese, převáží tělo sem a tam, nechá si ho vykouřit, pláče, zase chodí po lese... A poslední zbytky napětí bohužel mizí. Vzhledem k tomu, že jde o psychologický film a sledujeme jen pár postav, jsem ani neměl pocit, že by byly nějak výrazně dobře vykreslené. Zřejmě byl záměr, aby to celé působilo studeně, odcizeně... Ale v tom případě po solidně rozehraném dramatu v divákovi nakonec nezůstanou žádné velké emoce. A z thrilleru bez emocí nějak nevím, co si vzít. ()
Velice pomalý revenge film, který více než samotnou pomstu sleduje hlavního představitele a jeho reakce na postupně eskalující teror, namířený proti celé jeho rodině. Je smutné sledovat (nebo povznášející?), že "bezchybný" systém spravedlnosti funguje i jinde než u nás. Já osobně bych za podobných okolnosti zlegalizoval počínání hlavního hrdiny, ono by to tu za pár let vypadalo jinak. ()
Jak se říká, tak dlouho se chodí s džbánem pro vodu až se ucho utrhne, tak se holt jeden tichej latinos utrhl a udělal přítrž terorizování svojí rodiny jedním nechutným magorem. Vyprávění je to ale dost umírněné, takové bezemoční vnitřní drámo, na latinos překvapivě bezkrevné, bezbarvé, ale asi to byl záměr a možná i proto že to byla pravda? Kdo ví, ale tohle prostě svou formou moc nezaujalo. LFŠ 2018 ()
Galéria (14)
Fotka © Sundance Film Festival
Zaujímavosti (2)
- Zneklidňující, syrový psychologický thriller vychází z reálného případu muže, kterého okolnosti donutily k extrémnímu činu. Almendras uvedl, že se nechal inspirovat jednou z epizod populární chilské televizní série Mea Culpa (Moje vina), vysílané v letech 1993–2009, prezentující dokudramata o skutečných zločinech. Autenticity zbavené zpracování jinak zajímavých případů ho však podle vlastních slov iritovalo, proto se rozhodl jít opačnou cestou – až dokumentárně laděným distancovaným pozorováním jedinců a jejich jednání. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Třetí celovečerní film Alejandra Fernándeze Almendrase byl pro režisérovu kariéru průlomový – světovou premiéru zažil na americkém festivalu Sundance, kde získal hlavní cenu v soutěžní sekci světových hraných filmů. Hned vzápětí byl promítán v Evropě na neméně prestižním festivalu v Rotterdamu. Tam vyhrál cenu místních filmových kritiků a uvedení na dalších festivalech jen přibývalo. Chile snímek dokonce vyslalo do bojů o Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama