Captain America: Občianska vojna

Marvel byl už skoro na odpis s těmi svými sterilními, stále stejnými filmy o superhrdinech. Civil War je ale trefa do černého a výrazný posun kupředu. Hraje se v rámci možností na temnou emocionální strunu, otevírají se zajímavé otázky mezinárodní bezpečnosti a zákonů, střílí se do vlastních a k tomu se divák velmi elegantním a nevtíravým způsobem seznamuje s dalšími borci do party. Je to téměř podobně zábavné jako první Avengers, jen to udělalo ten malinký půlkrok kupředu, protože přece jen během těch čtyř let jsme viděli minimálně pět velkých komiksovek, které byly stále na jedno brdo. Nechybí samozřejmě tradiční věci jako strhující akce - mimochodem ta přehlednost ze dvojky tady je a i tak to ještě boostuje, chemie hlavních hrdinů a byť je to stále stejně jednoduché a bez odboček, baví to velice, protože tolik parametrově zajímavých a různorodých postav na plátně jen tak neuvidíte. Zdaleka jedinou nejzajímavější a emocionálně skutečně plnohodnotnou postavou zůstava však pouze "Bucky" Winter Soldier. (07.05.2016)

Oproti nemastnému neslanému Age of Ultron jsem se tentokrát ani na chvíli nenudila a vyloženě se tetelila blahem, ať už při akčních či konverzačních scénách. Mezi oběma "znepřátelenými" stranami Avengerů jsem si odmítla vybírat, mám je prostě ráda všechny. Tentokrát mnohem vážnější Tony Stark mi neskutečně sedl, stejně jako nový Spider-Man, který je v podání Toma Hollanda neuvěřitelně vtipný. Neokázalý záporák Daniela Brühla už je jen sladkou třešničkou na dortu. (09.05.2016)

Občanskou válkou startuje nová marvelovská éra. Nejen proto, že film s nezvyklou lehkostí uvádí na scénu nové hráče, ale i proto, že definitivně otevírá dveře dimenzi, kterou v prvních a částečně i druhých Avengers nechával zcela stranou. Občanská válka uzavírá trhlinu mezi "down-to-earth" seriálovým Daredevilem a eskapistickými blockbustery, zároveň dost nevybíravě ukazuje DC a Warnerům, k čemu je pečlivý charakterový a příběhový build-up. Možná je ve středu příběhu klišé, ale Brühl jako tajemný hybatel je nezvykle civilním a uvěřitelným (polo)padouchem. Kapitán Amerika zároveň definitivně nachází svoji roli Kapitána Nesouladu - postavy tak věrné prvotní heroické myšlence komiksů, až se v čase relativizace všeho stává vlastně podvratným živlem. Jeho střet se Starkem je mnohem lépe motivovaný a hlavně mnohem smysluplnější než štípaná Batmana a Supermana. Komorní a nečekaně působivé finále je pomyslným zlomem. V tomhle světě už prostě nic nebude tak jednoduché a jasné jako kdysi. Marvel drtivě vyhrál bitvu s konkurencí i sám se sebou. Po Občanské válce se možná budete ptát, jestli jste spíš na straně týmu Kapitána Ameriky, nebo týmu Iron Man. Ale jen těžko nebýt na straně týmu Marvel. Kdo by to byl ještě v roce 2012 řekl? (05.05.2016)

Zdá se mi, že v záplavě superhrdinských filmů už jaksi není, jak vymýšlet kvalitní zápletky. Proto, byť se to tvůrci snaží maskovat sebevíc, zasekáváme se u zemřelých maminek, bezhlavých pomst, obnovování těch samých problémů v odlišných variacích atd. Nicméně na Občanské válce byl odveden kousek poctivé tvůrčí práce, scénář staví na předešlých marvelovských filmech (takže jsem určitě nepochopil všechny detaily), objasňuje motivace obou stran a hlavně vše směřuje k atraktivním soubojům. Je v tom jistá samoúčelnost, ale nedá se říct, že by příběh urazil. Akční scény jsou zde to hlavní a musím říct, že se dost povedly. Ačkoli střih byl stále docela rychlý, smekám klobouk před kamerou. Ta dokázala vést divácké oko tak, aby se vždy zorientovalo a aby záběry působily energicky a chytlavě. 8/10 (06.05.2016)