Captain America: Občianska vojna

Má to zatím nejlepšího padoucha z Marvelovek. Je docela sranda, že normální človíček napáchá víc škody, než všichni ti Thanosové atd. Konflikt mezi Avengery je uvěřitelný, i když je to stejnak celé v takovém kámošském duchu. Každopádně bitka na letišti byla super. Z bitek se mi ale nejvíc líbila ta počáteční proti Crossboneovi a jeho grupě. Crossbone byl fakt megadrsnej a vypadal jak z Army of Two. Dokonce i ten Falcon už nebyl trapnej a chvílema i hodně cool. Jsem zvědavý, kam až se Marvel odváží zajít a zda se vztahy opravdu pořádně přiostří. Btw Marisa Tomei mi jak tetička May přijde jako castinogvý megafail. Furt tam na všechny dělá mrdací pohledy a působí nepatřičně. (08.05.2016)

,,VŽDY SE SNAŽÍME ZACHRÁNIT CO NEJVÍC LIDÍ. NĚKDY SE TO ALE NEPOVEDE. A KDYŽ SE S TÍM NENAUČÍME ŽÍT, TAK PŘÍŠTĚ NEZACHRÁNÍME UŽ NIKOHO…“ /// Avangers ve stropách X-Menů (Batmana, Supermana…). Jenže tenhle boj se škatulkou „masoví vrazi“ mě moc nebere. Bitky (mezi nima) postrádaj emoce (prostě jim fandím fšem!) a tak je tohle nabušený superhrdinský obsazení vlastně přítěží. Když k tomu přidám ty prokecaný pasáže, vyjde mi z nabubřelý stopáže Marvelovská kvantita, která brzo přestane bavit. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem rád, když Tony Stark nehláškuje. 2.) Mým snem vidět mrtvý Avangers. 3.) Thx za titule „pablo_almaro“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ ne (04.09.2016)

Dalšího velkého spojení tolika komiksových postav jsem se bál, ještě do dneška mi totiž nabíhá kopřivka při vzpomínce na druhé Avengers. Tentokrát je to jinak. Třetí Kapitán Amerika má zase o něco temnější tón: superhrdinové musejí odpovídat za své činy, když při jejich mačo manévrech umře víc nevinných, než těch vinných - podobně jako tomu je u Batmana se Supermanem. No a celkem překvapivě se jakžtakž povedlo ono vyvážení mezi hlavními a především vedlejšími postavami, mezi nimiž nejvíc zazáří Ant-man s novým Spidermanem. I možná proto ta závěrečná (ač solidně vyhrocená) férovka mezi Stevem a Tonym působí komorněji a né úplně finálově, oproti velkolepé a sakra zábavné patnáctiminutovce, v níž - POZOR, ZMĚNA! - na opuštěném letišti si dávají všichni hrdinové vzájemně do držky. Jojo, nejlepší moment. (05.05.2016)

I ti naši lumpíci avendžerští, oni se umí pohněvat! Nebojte se však, milé děti, i nazlobení zůstávají nadále gentlemany či dámami. Pošťuchují se a leckdy si i herdu udělí, ale ne ve zlém, s láskou a pochopením. Pražádného klatého slova nepadne! Sic si tedy utrženým křídlem od boeingu hlavy omlacují natolik, že si kolikrát téměř rozhodí pěšinku, nikdy nezapomenou na srdečné projevy vzájemného porozumění. Určitě vám tedy nenaruší vývoj ve spolehlivou, nemyslící součástku globalistického soukolí. Ale jinak - děje se mnoho děje, ace střídá akci, s mozkem, rozjetým jen na setrvačník, spokojeně sledovatelné. (27.11.2017)

Tři dlouhodobé problémy marvelovek (vynecháme-li tu uniformní bezpohlavnost bijáku pro všechny, se kterou se u Disneyho tak nějak počítá) je absence pořádných respektu hodných záporáků s jasnou motivací, co nehází jen krhavé pohledy, odosobněná generická zaměnitelná CGI akce a žádné následky, důsledky ani osobní oběti postav. Vždycky platilo, že marvelovkám to sedne v komorní škorpící rovině spíše než blockbusterově akční. Bratři na režisérských seslích se to v rámci možností pokusili změnit již u Zimního vojáka a ke cti jim slouží, že to zkoušejí i zde. Ve dvou případech úspěšně (ochcávka v podobě nepotřeby záporáka, jakkoli ten zdejší potenciál má, a fyzická na kaskadérech stavící akce) a v jednom krutě neúspěšně, protože jestli někdy neochota Marvelu přinést skutečné oběti ze strany hrdinů bila hulkovskými pěstmi do očí, tak je to právě zde. Každopádně režisérské duo tentokrát zaslouží spíše slova uznání, protože ukočírovat tolik postav, aby byly jasné i pochopitelné motivace, aby noví hráči byli řádně představeni a nepůsobili jako páté kolo u vozu, aby pnutí bylo hmatatelné (bohužel až v samotném finále), zároveň si to navzdory vyhrocenosti (byť ta je více scénářem chtěná než z filmu opravdu vyplývající) i názorové ambivalenci obou stran zachovalo punc odlehčené nadsázky a ještě k tomu všemu navrch, aby každý měl vesměs solidní „tu svou chvilku, kdy tahá pilku", tak v tom (by) neuspěli i jinačí kabrňáci. Naopak neukočírovali délku. Sice se to netáhne, ale poklesů tempa to má více než by bylo záhodno. Jejich dalšími vroubky jsou epileptická kamera v akčních scénách a že celý ten žabomyší konflikt připomíná více hospodskou rvačku několika jednotlivců než-li válku, natož občanskou. (05.05.2016)