Captain America: Občianska vojna

Tak jsem moc rád, že jsem místo třetího Kapitána dostal vlastně třetí AVENGERS. Tyhle týmovky totiž miluju - vizuálně top a super herci utopený v přebytku víc a víc postav, kombinace ultra lehkýho humoru a pokusů o něco vážnýho až na hraně nechtěný parodie, nijací záporáci, atd atd atd... zkrátka plochost, kdy mi pokaždý dojde trpělivost a v závěru jen hlídám hodinky a kroutím hlavou ze znechucení, že už je mi úplně ukradený co se dál stane. Škoda! Nehledě na to, že po letech kdy jsem si tak přál, aby se můj oblíbenej marvelák dostal zpátky na výsluní, přijde naprosto trapnej a otravnej Parker/ Spider-Man. Tak a spoustě lidí asi úplně korunuju co to jsem za idiota, když ještě navíc prohlásím: DC tohle přebilo i s BATMAN VS SUPERMAN. Suveréně. Ještě jdu jak debil do IMAXu... (05.05.2016)

Zápletka je zdánlivě logickým vyústěním elitářského a arogantního chování víceméně všech Avangers. Zdánlivě proto, neboť překlenout ohromnou propast mezi naivními a zábavnými bojůvkami z předchozích filmů a globálně sociálně politickým kontextem vyžaduje oslí velemost takových rozměrů, že ho prostě ani za nějakých pětačtyřicet minut filmové stopáže nelze postavit v potřebné kvalitě a pevnosti. Není divu, že když se pak scénáristé snaží po vratkém můstku převézt náklaďáky velkých myšlenek, většina nákladu skončí v propasti. A to torzo, které se dostane na druhou stranu, už budí pouze nervózní úsměvy na tváři. Ale vidět to lze celkem bez újmy, protože alespoň ty bitevní scény a spousta drobných vtípků za něco stály. (19.05.2016)

Oproti nemastnému neslanému Age of Ultron jsem se tentokrát ani na chvíli nenudila a vyloženě se tetelila blahem, ať už při akčních či konverzačních scénách. Mezi oběma "znepřátelenými" stranami Avengerů jsem si odmítla vybírat, mám je prostě ráda všechny. Tentokrát mnohem vážnější Tony Stark mi neskutečně sedl, stejně jako nový Spider-Man, který je v podání Toma Hollanda neuvěřitelně vtipný. Neokázalý záporák Daniela Brühla už je jen sladkou třešničkou na dortu. (09.05.2016)

Těšil jsem se strašně dlouho, patřím do toho největšího mainstramu, ale je to tak, jsem ortodoxní marvelák. Musím ale potvrdit, že pokud jede MCU více na vážno, sedí mi to víc. Různé vtípky a gagy typické pro tenhle filmový seriál jsou ale vesměs velice trefné a až na ikonický humor jedné vyčnívající postavy nijak neruší. Když ale Russoovi potřebují trošku ubrat plyn a naladit vážnější notu, třetí Cap zvážní a jede jako na drátkách. S čím se ale tito talentovaní režiséři museli popasovat nejvíce je enormní počet postav, které se povedlo v rámci jednoho celistvého příběhu vhodně ukočírovat a obavy z toho, že by si někdo neprosadil svojí motivaci pro občanskou válku a byl nějak zásadně upozaděn se mi, kupodivu, nevyplnily. Ať už po síťích poletuje Spider-man či po čtyřech Winter Soldiera pronásleduje Black Panther, vše v rámci možností působí autenticky a to jsem ani záměrně nezmínil ty největší individuality. Nicméně jako celek začátek třetí fáze působí i přes násobně větší postav kompaktněji než Batman v Superman, v každém dalším záběru překvapuje nějakou novou featurou a baví téměř od začátku až do konce. 9/10 (05.05.2016)

Film by se klidně mohl jmenovat Avengers 3 (pokud oželíte Hulka a Thora). Zavádějící název je nicméně jeho nejmenší problém. K zemi táhne Občanskou válku kvantum postav, mezi nimiž bratři nedovedou vyvolat a udržet stejné jiskření jako Joss Whedon. U mnohých aktérů je příliš zjevné, že jsou zde jen proto, aby mohli sehrát větší roli v některém z příštích marvelovských filmů (stěží půlminutové WTF cameo Marisy Tomei, Martin Freeman, William Hurt). Nejnosnější antagonismus, přiživovaný při každém jejich filmovém setkání, tedy nevraživost Starka a Rogerse, je pak naplno rozehrán až v závěru, byť dost šikovně, abyste přinejmenším chvíli váhali, kdo držet pěsti. Poslední akt, kdy se různorodé vyprávěcí vzorce (týmová akce, whodunit, špionážně-politický thriller) spojí do poměrně ústrojného celku, výsledný dojem hodně vylepšuje i přes nezanedbatelnou idiocii padouchova uvažování (anebo proč dělat věci jednoduše, když svůj plán můžete založit na předpokladu, že se určitá postava po odhalení určité informace zachová určitým způsobem). Mnohem jistější než ve vztazích mezi superhrdiny jsou bratři v akčních scénách, uspokojivě rozmanitých a přehledných, a v promyšleném zatajování a odhalování informací (takže budete i se znalostí zbytečně moc prozrazujícího traileru až do konce něčím překvapováni). Akce na druhou stranu vždy trvá déle než je třeba a nejepičtější scéna je do filmu vsazena vyloženě jako odměna pro fanoušky, kdo zhlédli všechny dosavadní tituly z marvelovského univerza. Po chvíli se z ní stává únavně dlouhý superhrdinský showrell (co všechno umí, předvádějí hlavně Ant-Man a nový Spider-Man), který ani jeho aktéři neberou příliš vážně a za každou větší ránu se svému soupeři pro jistotu omluví (jen chudák Rhodes dopadne trochu hůř, než by odpovídalo celkovému pojetí scény). Hlavně, že při ní neumírají nevinní civilisté, jejichž existenci Avengers konečně vzali na vědomí. Po předchozích filmech tento záchvěv humanismu působí jako neupřímná snaha vyhovět poptávce proměňující se podle nálady společnosti. Občanská válka ani ničím víc než poctivou snahou vyhovět poptávce není. Kromě vyšších nároků na diváka, který se tentokrát musí orientovat v motivacích a cílech opravdu VELKÉHO množství postav, marvelovský vesmír obohacuje zejména o další postavy, méně již o neotřelé inspirační zdroje (a stylistické volby) a nečekanou organizaci vyprávění (jako Návrat prvního Avengera). 80% (05.05.2016)