Captain America: Občianska vojna

Poslední marvelovky většinou končily pěti hvězdou a od pokračování vůbec nejlepší marvelovky přichází mírné rozčarování, zde to bude pouze za 4*. Upřímně příliš mi nesedělo, že tvůrci z filmu udělali obdobné Avengers, byť nový Spiderman udělal velmi pozitivní dojem společně s Antmanem, mnohem více mi seděl špionažní temný thriller v duchu dvojky. Co však je zvláštní, že Scarlett Witch je ve filmu snad nejsilnější postavou, která každého zastaví, všude je včas, to mi přišlo místy banální, když v Avengers patřila mezi slabší články. Hawkey s Black Widow a Visionem useless. K podivu je také to, že na samotný střet dvou hlavních hrdinů čekáme téměř hodinu 40 a podstatnou část film věnuje Buckymu ( Mohli to tak nechat!). Co se týká akce, tak až na místy rozklepanou kameru jsem relativně spokojen, najde se zde spousta dobrých soubojů, ale opět žádná akční scéna nemá takovou šťávu, kterou bych si v budoucnu pamatoval, což je škoda, protože absence husí kůže u filmů podobného ranku je téměř neodpustitelná. Překvapivě nefunguje moc ani humor a ze začátku jsem se párkrát přistihl, že se nudím, což se naštěstí později zlepšilo. Spokojený ano, nadšený bohužel ne. 75% (13.05.2016)

Kde jsou ty časy, kdy jsem s pokorou vnímal každý další komiksák a vážil si Tobeye jako Spider-Mana. Pak jsem čekal půl rok, než se objevil X-Men a mezi tím vyskakoval sem tam nějakej béčkovej komiksák jako Dare-Devil nebo Electra, které si nikdy na nic nehrály, protože moc dobře věděly, co za příběhy vůbec vypráví. Nicméně dnešní doba už je jiná a filmy založené na komiksech mají obrovský boom. Tak obrovský, že si producenti bratrů Russo dovolí vložit tolik peněz do filmu, který kombinuje do nedávna nezkombinovatelné, roli Spider-Mana nabídnou třetímu hercovi a celé to zaobalí do klasického rádoby vtipného a digitálně vyspělého obalu, který se tváří hrozně draze a hrozně cool a bohužel i hrozně poplatný dnešní době. Ve skutečnosti se ale jedná o směsku nesmyslů, která kombinuje Avengers, Spider-Mana, Kapitána Ameriku, Ant-Mana nebo Iron Mana a není na ní vůbec nic dobrého. Spíš mi přijde až smutné, co se v dnešní době považuje za vrchol filmařské popkultury. Laciná kombinace komiksových hrdinů s nezajímavými postavami a podprůměrným příběhem. (05.01.2017)

#TeamCap Určitě ty nejlepší Avengers. Dvojice na režisérské sesli dokazuje, že i pásová výroba Walta Disneyho dokáže zplodit smysluplný film pro dospělé publikum, kde příběh má pořádný říz a i jeho hrdinové jsou na konci cesty stále pouhými lidmi, kteří chybují (až na Visiona). Vynikající akční sekvence každých pár minut a dobré rozdělení prostoru pro všechny postavy. Držet se komornějšího pojetí ála Winter Soldier, tak je tam za mě vyšší palba. Na bitvu o Kameny nekonečna se ale díky téhle šarvátce konečně začínám těšit. (04.05.2016)

Marvel byl už skoro na odpis s těmi svými sterilními, stále stejnými filmy o superhrdinech. Civil War je ale trefa do černého a výrazný posun kupředu. Hraje se v rámci možností na temnou emocionální strunu, otevírají se zajímavé otázky mezinárodní bezpečnosti a zákonů, střílí se do vlastních a k tomu se divák velmi elegantním a nevtíravým způsobem seznamuje s dalšími borci do party. Je to téměř podobně zábavné jako první Avengers, jen to udělalo ten malinký půlkrok kupředu, protože přece jen během těch čtyř let jsme viděli minimálně pět velkých komiksovek, které byly stále na jedno brdo. Nechybí samozřejmě tradiční věci jako strhující akce - mimochodem ta přehlednost ze dvojky tady je a i tak to ještě boostuje, chemie hlavních hrdinů a byť je to stále stejně jednoduché a bez odboček, baví to velice, protože tolik parametrově zajímavých a různorodých postav na plátně jen tak neuvidíte. Zdaleka jedinou nejzajímavější a emocionálně skutečně plnohodnotnou postavou zůstava však pouze "Bucky" Winter Soldier. (07.05.2016)

Zápletka je zdánlivě logickým vyústěním elitářského a arogantního chování víceméně všech Avangers. Zdánlivě proto, neboť překlenout ohromnou propast mezi naivními a zábavnými bojůvkami z předchozích filmů a globálně sociálně politickým kontextem vyžaduje oslí velemost takových rozměrů, že ho prostě ani za nějakých pětačtyřicet minut filmové stopáže nelze postavit v potřebné kvalitě a pevnosti. Není divu, že když se pak scénáristé snaží po vratkém můstku převézt náklaďáky velkých myšlenek, většina nákladu skončí v propasti. A to torzo, které se dostane na druhou stranu, už budí pouze nervózní úsměvy na tváři. Ale vidět to lze celkem bez újmy, protože alespoň ty bitevní scény a spousta drobných vtípků za něco stály. (19.05.2016)