Réžia:
Marcel CarnéScenár:
Jacques PrévertKamera:
Roger HubertHudba:
Maurice ThirietHrajú:
Arletty, Jean-Louis Barrault, Pierre Brasseur, Pierre Renoir, Gaston Modot, Albert Rémy, Jacques Castelot, Paul Frankeur, Robert Dhéry, Louis Salou (viac)Obsahy(1)
Režisér Marcel Carné natočil snímek podle scénáře francouzského básníka Jacquese Préverta. Děj je zasazen do divadelního světa v Paříži kolem roku 1840. Hlavní postavou je český rodák a jedna z nejvýraznějších postav evropské pantomimy 19. století Jean-Baptiste Gaspard Debureau (Jean-Louis Barrault), který svádí marný boj o přízeň něžné Garance (Arletty). (contrastic)
(viac)Videá (3)
Recenzie (47)
Veľkolepá oslava romantizmu, ktorú sa oplatilo reštaurovať. Zaujímavý príbeh, zaujímaví herci, množstvo baletných a pantomimických vystúpení, dokonca aj český dabing z rodu tých vydarenejších. Tak potom prečo iba tri hviezdičky? Je to nenormálne dlhý film. U niektorých filmov ich dĺžku nevnímam, u tohto áno. Tak ako v hudbe neobľubujem operu a jazz, tak v divadle neobľubujem balet a pantomímu. Takže to, že v tomto príbehu sa nedalo vyhnúť pantomíme je vysvetlením, prečo nemôžem pre subjektívne dôvody dať viac hviezdičiek. ()
Je asi troufalé dát takové klasice a ,,jednomu z nejlepších filmů všech dob" průměrné hodnocení, ale nemůžu si pomoct. Prostředí je velmi zajímavé, jakožto milovníka divadla mě bavilo sledovat, v jakých podmínkách žili legendární Debureau či Lemaitre. Tři hodiny mě to vcelku bavilo a napínalo - až to nakonec vyšumělo do prázdna. Čekal jsem, že po tak dlouhém filmu se dostaví silná katarze, ale bohužel se tak nestalo. Spíš než o silný příběh tu totiž jde o takové hezké obrázky z dějin. Je to film s dobrými herci a inteligentně vtipným scénářem, ale zapůsobil na mě tak nějak unaveně, archaicky. Něco jako dílo Aloise Jiráska. Je to pěkné, ale kdo to má dnes číst? ()
nerad sklznem na uroven ludi ako Je LiVentura, ktory film odjebe jednoduchym "moc prizemne, jednoduche" alebo "jednim slovem skvele" - no na druhej strane nerad pisem litanie ako Bludman alebo ekspert typu Eodeon. Taxa v nich zamotam, ze mi unikol zmysel komentara. No tu sa neubranim, jednak do dlheho komentu sa mi nechce a jednak uz mam rozpozerany dalsi film - Michael Powell konkrene. Takze strucne : o5 nieco pre artove hnedopichy, hlavni hrdinovia maju aj tu realnu story ale aj fantazijnu. Ktora je ktora - to uz musite zistit sami. 82 % ()
I přes úžasný dabing pánů Cupáka a Brouska staršího (ten si s rolí Fréderica náramně vyhrál) a plejády dalších (Holý, Kubánková, Adamová, Řanda, Větrovec...) musím konstatovat, že Děti ráje jsou už vybublanou limonádou francouzských bulvárů a kabaretů. Milostné drama mezi dvěma herci a dvěma ženami je r o z t a h a n é do několika desetiletí, přičemž herci nezestárli ani o den, stopáž neopodstatňuje jednoduchý děj, i ta hudební a divadelní čísla by se vešla bez problémů do obligátní hodiny a půl. Pro mě zklamání, ačkoliv se jedná o jeden z nejstarších zachovalých dabingů mé filmotéky. ()
Krásný příběh, který vychází ze skutečných událostí a oslavuje postavu Jeana Gasparda Debureau nebo Jana Kašpara Debrio, chcete-li. Je to ale oslava divadla a herectví obecně, což se projevuje v úchvatných hereckých výkonech. Nevěřil jsem tomu, že tříhodinový snímek z roku 1945, navíc francouzský a s podobným tématem, udrží pozornost celou dobu, ale "Dětem ráje" se to skutečně povedlo. ()
Galéria (74)
Zaujímavosti (16)
- Režisér Marcel Carné byl homosexuál a také jedna z postav, zločinec Lacenaire (Marcel Herrand), je zamýšlena jako gay. Není to vyřčeno naplno, ale dá se tak usuzovat podle stylu oblékání, účesu, různých narážek či jeho poskoka, který je mu stále nablízku. (Cimr)
- Název filmu odkazuje k divákům na nejlacinějších místech v první řadě balkonu. (Cherish)
- Architekt Alexandre Trauner a skladatel Joseph Kosma byli oba Židé a museli proto pracovat v utajení a své nápady předávat pomocí prostředníků. (Hans.)
Reklama