Dort

Film s veľmi dobrým základom, ktorý mal nakročené k pozoruhodnému príbehu. Ale bohužiaľ, nejako to celé pôsobilo až príliš mdlo a príbeh napokon vôbec nedokázal ťažiť z toho perspektívneho základu. Traumatizovaná hlavná postava v podaní Jennifer Aniston sa správala naozaj nevyrovnane, už som ani nevedel, čo od nej vlastne čakať. Takéto deprimujúce zápletky mám rád, ale toto na mňa nejako nezabralo a po scenáristickej stránke to bolo také dosť premárnené. Ale aspoň Jennifer ukázala, že dokáže zahrať aj dramatickú rolu, a veruže vcelku hodnoverne. (25.01.2015)

Nelíbilo se mi, co tu jiní chválí - že více méně celý film nevíme, co se vlastně hrdince stalo a čí vinou. Na druhou stranu by film mohl sloužit jako instruktážní video, že za každou cynickou krávou se schovává příběh, který může (ale nemusí) její chování ospravedlnit. Důležité je však vyznění, že každá pomocná ruka se nachází na konci vlastní paže a každé léčení začíná v hlavě. (28.02.2018)

Vlažná procenta zde bych přičítal bezútěšné depce, byť prokládané vulgárním sarkasmem jak o život nevděčnou roli sebezničujícně hrající Aniston. Tohle není biják, co by vám udělal jakkoliv dobře. Claire, po nehodě, při které ztratila syna a zdraví, psychické i fyzické, se sjíždí léky proti bolesti mixované s vínem a vulgárním popíráním skutečnosti.... Navíc překvapivě sympatická role pro Worthingtona. Ne, tenhle film nemá šanci na jakoukoliv širší diváckou odezvu a za mě palce jasně nahoru a obrovské plus pro riskující Aniston! (04.03.2015)

Výborné drama, kde Jennifer Aniston předvádí nejlepší výkon své kariéry. Skvěle vypjaté scény a emoční výbuchy. Co se mi líbilo, bylo že první hodinu filmu nevíte, co se Claire stalo a o to víc mě zajímalo, co nám režišér dál nabídne a poodkreje. A poslední scéna je přesně taková ta třešnička na Caku :) (29.04.2015)

Jedna z nejlepších hereckých rolí Jennifer ve smutném dramatu o tragické ztrátě nejen svých blízkých, ale v souvislosti s tím i sebe samotné. Nabízí se jí pomoc v mnoha podobách, které Clarie vnitřně odmítá, až na jeden moment, který jí utkví z psychoterapeutického sezení, ten jí nedá zapomenout a to je možná její poslední odrazový můstek k alespoň malému zacelení velké rány její duše. Pomůže jí to opravdu? Přenést tu přemíru bolesti, zoufalství, apatie a bylo toho daleko víc, na filmové plátno, aby jste se s tou osobou dokázali ztotožnit a nebo cítit velkou dávku empatie, je nesmírně obtížné. Já bych možná v něčem trochu ubrala, protože jsem byla tím jejím stavem až moc ubitá a těch odlehčujících momentů tam bylo velmi málo. A co se týká těch jejich halucinací, které se zdají někomu až absurdní, tak jen vím, že když jsem chodívala navštívit svou přítelkyni v posledním stadiu rakoviny do nemocnice a byla už pod velkým vlivem prášků, ukazovala mně krávy na stropě a smála se tomu, za chvíli tam viděla zase něco jiného a mně nezbývalo nic jiného než se smát s ní i když to bylo ve skutečnosti strašně smutné........ale pro ní v tu chvíli úlevně vysvobozující od strašných bolestí........ (09.02.2015)