Anjelik na nervy

Pohádka o tom, kterak čtrnáctiletá princezna žijící mimo realitu je nucena se přestěhovat na vesnici k otci, kterého nikdy neviděla. A pointa je samozřejmě v tom, že mladí se mohou naučit mnohé od starších a naopak i starší od mladších. Princezna si najde prince a naučí se žít na venkově. Zazvoní zvonec a pohádce je konec. Celé je to uřvané, nesnesitelně naivní, trapně nevtipné a herecky tragické (Mišík?!). Nejlepší jsou ty stereotypní postavy - nutno zobrazit typickou českou vesnici tak, že je tam sice každý naprostý vidlák a traktorista (zkrátka pravý opak měšťáků), ale jakmile jde do tuhého, všichni se vzájemně podrží a jsou přátelští. Ha. V průběhu děje samozřejmě dojde i k tomu, že barbie je schopna odrodit malá roztomilá štěňátka (tři, dva, jedna, dojetí) a celé to končí poselstvím mladým dívkám, že mohou být spokojené, milované a populární, hlavně pokud mají krásný zevnějšek i bez make-upu a po ruce nějakého toho manekýna! (22.07.2018)

Na nervy jsem u toho opravdu byl, protože to byla hrůza. A, Kadeřávková tupou a rozmazlenou a drzou kravku v pubertě hraje dobře, to se musí nechat, ale to je asi tak všechno. Popravdě byste jí nejradši dali facku téměř v každé scéně, kde se objeví. A jedna jí i přistane, to pak divákovi srdce zaplesá. Ostatní tak nějak hrajou, nejhorší je opět K. H.-Herčíková, ta už by snad role ani dostávat neměla. No a kámen úrazu je scénář, protože když Pražáci točí film o vesnici, dopadne to nějak takhle (všichni jezdí na traktorech, jsou oblečení jak kreténi, chovají se jak kreténi, pijou jen pivo, rum a zelenou a vlastně furt chlastají nebo jsou v hospodě). Toto je hlavní důvod, proč dávám odpad, protože pokud se nám nepodaří oprostit od takových stereotypů a generalizací, nevyjde z toho nic dobrýho. A tady to růžový stádečko kolem Dominiky Myslivcové, to je peklo dnešní doby.. bohužel. P.S.: Jo a otřesně hrající nebo spíš nehrající Mišík je na plakátu v popředí, ale přitom tam má totálně vedlejší roli. (07.11.2015)

Já mám Annu Kadeřávkovou rád, je sympatická, hezká a má tuze příjemný hlas. Roli namyšlené husičky zvládla slušně, Pavel Řezníček podává rovněž vždy sympatický výkon. Nenásilná a nenáročná oddechovka, jež obsahuje jen pramálo trapností aneb další pohádka na téma napravení zlobivé dcery/zkrocení zlé ženy apod. (19.10.2021)

Mé putování stokami českého filmu zdárně pokračuje a díky dvojici hrdinných průzkumníku bubun a KM Phoenixe jdu často najisto. Tohle tedy byla příšernost. Už po deseti minutách jsem sváděl krutý vnitřní boj; zoufale jsem toužil tuhle hrůzu vypnout, zároveň jsem ale nechtěl hanebně selhat. Sebral jsem tedy všechny síly, vzchopil jsem se a vydržel jsem až do hořkého konce. Zápletka byla naprosto průlomová, město se nastěhovalo na vesnici, něco takového jsem fakt ještě neviděl. Čtyři (číslovkou 4) scénáristé dali dohromady takový paskvil, jaký se dá jinak vidět jen u Evy Toulové, a smutnými hrdiny jejich příběhu se stali rozmazlená instatuberka a veterinář bez kuskusu. Já nemám nic proti ženským hlavním hrdinkám, ženy mám rád, ale jen ty, které nefungují jen jako gangliovou nervovou soustavou řízený podpůrný vyživovací systém pro vagínu. Náhodná srážka s tímto druhem žen u mě vyvolává automatickou reakci, při níž se mi začíná mimické svalstvo organizovat do odmítavého úšklebku, což ale můžu kdykoliv uhrát na své postižení. Idiotský děj a dementní dialogy byly bravurně doplněny herci, které už opravdu nemusím: Mišíkem, Černockou, Hrachovcovou, Latinákem a hlavně Lindou Rybovou, kterou důvěrně mezi mnou a obrazovkou nazývám Leklou Lindou. Byl to skutečně silně nepříjemný zážitek, který bych si dobrovolně už nikdy nezopakoval, a vůbec netuším, odkud se ve mně vzala ta nutkavá touha přečíst si Joy. / Poučení nebude, protože mám otázku: Proč Dominika Myslivcová? (13.03.2023)

Tak na tento film bych asi nebýt oslavy narozenin své dcery s kamarádkami nikdy nekoukal. Skoro do půlky filmu jsem nadával na to, jak černobílé je ta hlavní postava totálně rozmazlené pubertální holky (naprosté blbky) napsaná. V té druhé jsem pak nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak nevěrohodné je scenáristický pojat ten přerod dotyčné v poměrně normální stvoření. Takže jediné co oceňuji je samotné (vcelku věrohodné) zachycení fenoménu influencerů v prostředí sociálních sítí. (13.02.2024)