Čo sme komu urobili?

Velice dobrá, vtipná a příjemná francouzská komedie. Člověk se až divý s jak skvělým humorem se dá podat rasismus a vše, co s ním souvisí. Scénář je ideálně rozdělený a po částech na sebe plynule navazuje. Vtipnosti dopomáhají i sympatičtí herci, vhodně zvolená hudba a salva rasistických hlášek. Francie uměla, umí a bude umět točit výborné komedie, u které se každý zasměje, přesně jako Co jsme komu udělali? /80%/ (Kino - Prom.) (04.11.2014)

Rasisitický? Ani náhodou. Cynismus slaboučký a velmi decentní, z kterého navíc na sto honů čiší, že na konci bude hepy hypo rozuzlení, které plně podpoří multi kulti politiku, respektive otevírání dveří Evropy všem čmoudům a cigošům, páč jejich kultura a přínos naší společnosti je hrozně kůl a obohacující a pojďme tedy komediálně bořit předsudky. To my tam přišlo dost předvídatelné, ačkoli film to byl jinak zábavný. A že to lidi nadhodnocují a dokonce označují za rasově provokující je jen důkaz toho, že už sou strašně sešlapaný a naočkovaný přijímat všechen ten přistěhovalecký mor, protože nechtějí vypadat příliš xenofobně. Já to vidím pořád stejně. Muslimská celosvětová invaze si nezaslouží podporovat laskavou komedií tohoto typu, ale naopak, čím dál tím víc lidem připomínat, jaký to sou netolerantní zaostalý hovada, postrádající jakýkoli smysl pro etiku. Politický podtext mi teda ve filmu mírně vadil, ale pokud se nad něj povznesete a uchováte si svůj zdravě nezmanipulovaný postoj vůči tomu, koho si pustíte na základě svých vlastních zkušeností do rodiny, pak není problém s tímto filmem solidně strávit večer. Jen proboha zapomeňte na srovnání s Nedotknutelnými, to může napadnout jen (mentálně) Nedostatečné. (19.12.2014)

Prý je tenhle film jeden z nejúspěšnějších filmů ve Francii v tomto roce. A já se popravdě vůbec nedivím. Za prvý je to komedie, což je všeobecně oblíbený téma a za druhý se brutálním xenofobním způsobem naváží snad do všech národností, které se aktuálně neustále do Francie cpou, a se kterými má Francie v současné době velké problémy. Pro některé xenofobi tady ale musím říct, že naštěstí v tomhle filmu byl každej absolutní sympaťák (nehledě na ty dcery, ty byly vysloveně k zulíbání) a tak jsem si film mohl maximálně užít. Pátou hvězdičku si navíc vysloužil Christian Clavier, který předvádí naprosto dokonalou roli otce, kterej není schopnej přijmout žlutýho, černýho, Araba ani Žida v rodině. Hezky se mu to u zeťáků sešlo, co? (15.12.2014)

Snímek v sobě spojuje klasickou francouzskou taškařici, výborné herce a aktuální téma. A vychází to, když si někdo vzpomene na starou komediální školu, jako hlavní hvězdu si vybere Christiana Claviera (čí starší, tím lepší), odkazuje na Rabbiho Jákoba (to vyzvánění!) a humor je možná nekorektní, ale ne hloupý a zlý. Nedávno jsem zjistil, že Bernard Blier natočil nový film s tandemem Clavier & Depardieu, říkal jsem si, že se po dlouhé době musím podívat na nějakou francouzskou lahůdku (a Nedotknutelní to nebyli) a nejsem zklamán! 90%. (26.02.2019)

Ďalšia skvostná ukážka francúzskeho humoru, tentokrát na tému multikultúrnych a rasistických otázok. Pokiaľ nedávni Intouchables ukázali ako sa majú točiť filmy s telesne postihnutými v hlavnej úlohe, tento ukázal (najmä hollywoodskej) produkcii, že multikultúrne narážky a otázka predsudkov sa dajú spracovať s eleganciou a inteligentným humorom, ktorý v mnohom predbieha dementné päťkorunové vtipy plné urážok a nadávok. Tempo samotných vtipov a gagov je neskutočné, údery na bránicu by zložili nejedného boxera a mňa z nich tiež ešte dlho bolelo brucho. Dôvtipný scenár s poctivou dávkou irónie sa snúbi s tradičným francúzskym humorom, plným elegancie a poctivo odvedenej práce, ktorú prenášajú na diváka príjemní herci a šikovní ľudia za kamerou. 85%. (04.11.2014)