Daredevil

Netflix vytrhl komiksovej žánr z dětskejch pařátů, nikam nespěchá a pečlivě se vyhýbá klasickým fíglům tradičních seriálů - cliff hangerům a debilních vztahovým proplejtačkám (OK, to neni tak docela pravda ale fajn). Tak dobré, že vás nenutí hltat ale vybízí k vychutnání. Epilog - líbilo se mi to hodně, ale nedovedu si představit, že mě to bude zajímat v dalších sériích, když to tak krásně končí kýčovitým Mattovým "zrozením". (09.05.2015)

Kdo by řekl, že zrovna z Daredevila se stane nejpříjemnější komiksové překvapení roku na seriálovém poli. Nevinnému obličeji Charlieho Coxe jsem zprvu vůbec nevěřila, že by dokázal jako maskovaný mstitel nějak zaujmout, ale nakonec se tak stalo. Je trochu škoda těch některých zbytečně natahovaných scén, ale ty vám rozhodně zážitek nezkazí. Daredevil se od ostatních seriálových marvelovek trochu liší, není tak pompézní, sází na komornější prostředí a více se zaměřuje na vztahy mezi postavami. I kvůli jejich vývoji je jen dobře, že se dočkáme další řady. 1. série - 90% Nebýt Punishera, tak se u druhé řady asi unudím k smrti. Daredevilovy věčné moralisticky kecy už mi lezly v druhé polovině krkem, stejně jako stále stejný výraz Karen a hádky mezi celým ústředním triem. Elektra tomu moc nepomohla a úroveň ve výsledku pozvedali jen Punisher a Stick. Oproti první řadě kvalitativní sešup dolů. 2. série - 70% (26.05.2015)

Vidoucí slepec Daredevil je eroticky fixován na New York a má obrovský problém s důvěrou. který řeší tím, že všem pořád lže. Což s sebou nese následky, když se lež provalí. Seriál se vyznačuje častými rvačkami s naturalistickými detaily (výrobce umělé krve si musel mnout ruce), občasnými nelogickými zvraty v jednání hrdinů a chvilkami přihlouple velkohubými dialogy, které předstírají hloubku tam, kde je jen plytkost. _____ V první řadě se růžkatý hrdina utká se zloduchem vizuálně připomínajícím strýčka Festera, který doslova rád čumí do zdi. V druhé řadě se zločinci násobí a jejich motivy už jsou teda pořádná haluz. V porovnání se vcelku reálnou první řadou, musí ve druhé řadě divák spolknout tolik mysteriózna, že se mu to možná bude zajídat. ______ Ale jo, Daredevil se slepeckou holí, ninjovskými instinkty a rozbolavělou rozpůlenou duší pořád působí sexy. Jen doufám, že v dalších řadách mu už všichni konečně přestanou cpát, že jednou se stejně dostane na stranu zla a začne zabíjet, protože on se k tomu evidentně nechystá. I když už musí být zoufalý z toho, jak mu to všichni jeho přátelé i nepřátelé opakují furt dokola. (25.09.2017)

Konečně se Marvel rozhoupal i k něčemu dospělejšímu, Daredevil je přesně to, co mu chybělo, nečekejte barvičkové zázraky, nucený humor nebo jemné sestříhané násilí, Daredevil válí. Souboje jsou úžasné, příběh vybroušený do detailů, konečně tu máme něco pořádného, kam se na tohle hrabe DC se svými CW seriály. První řada za 100 procent, Kingpin je naprosto dábelský a je rozhodně výborný padouch, Cox je uvěřitelný Daredevil a je radost na něj koukat a Deborah je tak nesympatická až to bolí, za každou cenu se snaží získat cenu, ale marně. Druhá řada je snad ještě lepší, nastupuje nekompromisní Punisher, který je ze vše předchozích inkarnací rozhodně nejlepší, Elektra je výborná a správně vražedná a konečně je zde i organizace Hand. Druhá řada je výborná, chemie mezi DD a Punisherem je slast pro oko a závěrečný fight je parádní, opět za 100 % a troufám si říct, že druhá řada je ještě lepší. Prosím více takových seriálů, tohle se Marvelu opravdu povedlo. Třetí řada je vrchol, DD konkuruje kingpin který má snad stejně prostoru a do toho nastupuje úžasný Bullseye, souboje jsou výborné a závěrečný fight je vrcholem seriálu a Marvel netflixu... výborné (01.05.2015)

He’s a lawyer who breaks the law. A Catholic who dresses as the devil. Největší výhoda netflixáckého Daredevila je do značné míry i jeho největší slabina. Tvůrci se zcela nepokrytě inspirovali u nejlepších autorů Murdockovské ságy; Franka Millera, Briana Bendise a Marka Waida. Čili je toto zpracování přesně tak temné, nekompromisní, neustálým deštěm i krví smáčené, na ponuré atmosféře stavící, nikam se neženoucí, s bitkami kde každá rána bolí a pracující s ryze dospělými tématy stírající veškeré rozdíly mezi černou a bílou, jak by se dalo čekat. Středobodem a hlavním tahounem je pak obhájce Murdock (v tomto ohledu je to jediný hrdina, který má co zajímavého dělat i v civilu a je škoda, že toho tvůrci nevyužili více) a nikoli jeho maskované alter ego. Není to prostě ona standardizovaná rozjuchaná barevná popcornovka pro celou rodinu, kterou doteď Marvel na plátnech i televizních obrazovkách střihal jak Baťa cvičky. Daredevil je temná kriminálka o organizovaném zločinu a korupci. Je to tedy poprvé, kdy Marvel více zajímají postavy než (super)hrdinské pozlátko. Problém je, že jak tvůrci adaptují jednotlivé linie/motivy od výše uvedených, tak je zároveň nezvládají z(a)pracovat stejně tak sofistikovaně a tak tu mnohé z nich působí tu a tam přes koleno lámané či v nejednom případě až do ztracena vyznívající. Ambiciózně se tak sice nakousne mnohé, ale ne vše se podaří i uspokojivě dotáhnout. Navíc to není mezi Murdockem a zásadně ze zákulisí jednajícím Fiskem tak osudově vyhrocené, jak by se slušelo s ohledem na to, jak výteční oba jsou (a to je D'Onofriův Kingpin vůbec prvním fungujícím, zajímavým a respekt vzbuzujícím "záporákem" marvelovského universa). Což je zádrhel o to nemilejší, že jiní to již zvládli podobně kvalitně, ne-li v lecčem i lépe. A to nejen na filmovém poli, ale i na tom televizním a jakkoli se srovnání s Arrowem přímo nabízí, tak Daredevil má více společného spíše s Person of Interest; stylem, přístupem k akci, prací s morálkou i záporáky; ostatně tamní Elias je Kingpinem jedna k jedné. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 (13.04.2015)