Tvorcovia:
Drew GoddardHudba:
John PaesanoHrajú:
Charlie Cox, Deborah Ann Woll, Elden Henson, Vincent D'Onofrio, Jon Bernthal, Elodie Yung, Geoffrey Cantor, Toby Leonard Moore, Vondie Curtis-Hall (viac)VOD (1)
Série(3) / Epizódy(39)
Obsahy(3)
Matt Murdock přišel jako malý kluk o zrak. Teď bojuje s nespravedlností ve dne coby právník a v noci jako superhrdina Daredevil v newyorkské čtvrti Hell’s Kitchen. (Netflix)
Videá (13)
Recenzie (565)
Marvel prekonal konkurenciu, ale hlavne sám seba. Diabol z Hell´s Kitchen je späť a až netflixovská reinkarnácia naplno odhaľuje potenciál tejto látky a súčasne nedostatky pôvodnej filmovej verzie. V menej podstatných detailoch možno tesne prehráva (kostým, vnútorný zrak hlavného hrdinu), ale inak ide o nečakane pôsobivý vstup do temnejších vôd, kde vládne o niečo väčšia civilnosť a realizmus. Partia okolo Drewa Goddarda si však nezaslúži uznanie len preto, že im to takto vyšlo na prvýkrát. Zaslúži si ho hlavne preto, že seriálový formát a supehrdinská tematika nikdy predtým neboli v tak dokonalej symbióze. ()
Líbilo se. Hlavně proto, jak je Daredevil realisticky drsný a nekompromisní. Náš hrdina Matt pravidelně dostává nakládačku, při které plive krev a sotva chodí. Padouch Kingpin spoléhá na strategii, že kdokoli se dá koupit, když mu nabídnete dost peněz - a taky mu to vychází. Takhle to prostě v reálném světě chodí, a proto jsou Matt a jeho parta víc uvěřitelní než ostatní Marveláčtí superhrdinové. Těm často chybí hlubší charakter a opravdové drama, což u Daredevila neplatí. Nejvíce se podobá Nolanově Temnému rytíři v tom, že je jedná o městskou temnou kriminálku s nevyzpytatelným hrdinou. Charlie Cox je coby Matt skvělý, věříte mu, že je schopný zmlátit bandu kriminálníků do kuličky, ale zároveň je to inteligentní a zranitelný člověk. A Charlie má navíc unikátní charisma a sex-appeal. Jediná moje výtka je, že za mě mohl být seriál o pár dílů kratší, připadal mi trošku nastavovaný. Zajímavé postavy a dobře natočená akce to ale vynahradily. ()
V něco takového jsem doufal, první díl budí velké naděje. Syrová atmosféra hnusné části New Yorku, hrabiví magnáti, styloví hrdinové. Hlavně mě potěšil Charlie Cox u kterého jsem si malinko nebyl jistý, ale je z něj charizmatický tahoun. Kdyby takhle měli vypadat seriály od Marvelu, bude to paráda. A teď mi navalte ještě toho R-kového Punishera. http://studuj.infoveda.cz/2015/04/recenze-daredevil-1-serie/ Druhá řada překonává veškerá očekávání. Účast Punishera je skvělým tahem a každá konfrontace s ďáblem z hell's kitchen stojí za to. Jon Bernthal je jako Frank Castle bezkonkurenční. Konečně se postavě popravčího dostalo pořádné péče. Veterán zničený ztrátou rodiny, likvidující mafiánskou spodinu má konečně tu zprávnou hloubku. K tomu přidejte Elektru a mysteriózní spiknutí mlčenlivých válečníků, kteří kradou dětem krev. Dechberoucí akční scény v každém díle... Deborah Ann Woll má konečně zajímavou příběhovou linku, Foggy přestává být za zbytečného tlučhubu a Matt přihází pomalu úplně o všechno. Temný rytíř Marvelu. Těším se na pokračování. Třetí řada: Návrat ke kořenům. Ninjové a Elektra byli fajn, ale konfrontace s Fiskem je pro Murdocka přece jen mnohem osobnější. Třetí série je hodně ponurá, plná ztráty, je o odhalování bolestivé pravdy. Psaní... skvělé, i přes pár zkratek perfektně zachycuje vývoj postav od sebevražedných depresivních stavů k vyrovnanosti a naopak. Spousta emocionálně vyhrocených scén. Představení Bullseye funguje (Bethel hraje výborně) i když se svému komiksovému předobrazu podobá jen trochu. Konfrontace obou protivníků jsou ukázkové a bitky znovu berou dech. Televizní špička. ()
Konečně nějaký opravdu snesitelný superhrdinský seriál, který ve svém balancování mezi nadsazenou komiksovostí a realistickým přístupem kvalitou dalece překonává i filmové Batmany. I když je celá série nepříjemně utahaná a nemá vůbec žádný závěr, a i když postava samotného superhrdiny je pro seriál a smysluplnost jeho světa pořád jejich největší problém. Naštěstí je jen vedlejší postavou oproti mnohem zajímavějším rolím civilistů, a hlavně vynikajícího záporáka... takže těžko se ubránit pocitu, že seriál by se bez svého erbovního "hrdiny" vlastně i bez problémů obešel. A nebo by mohl vyprávět o jeho pádu a prohození stran s antagonistou, který je ostatně mnohem lidštější a sympatičtější, ale na to autoři už koule mít nebudou... je to pořád Marvel. //// Druhá řada - v sérii jako celku citelně chybí silná záporná postava, zdaleka nejlepším příběhem je tu linka s Punisherem, překonávající ostatní komiksové adaptace rozdílem několika tříd, ale po jejím odsunutí na vedlejší kolej už jde Daredevil trochu dolů. Ne do úplného DC/Marvel universe pekla, ale zkrátka poskakování v ninji a mistrem Třískou už tu nemá ten pravý inteligentní potenciál, s jakým série začne. 8/10 ()
Daredevil je skvělý z několika důvodů. Prvním z nich je rozhodně to, že v tom samém New Yorku, kde sídlí nablýskaný Stark Tower a v tom samém světě, kde se prohání parta nadlidí a v tom samém vesmíru, kde je sedm (nebo kolik galaxií) existuje ještě další tvář města New York. Je plné spekulantů, kteří vydělávají na tom, že po bitkách Avengers zbývají v ulicích trosky z domů, které je potřeba opravit, dodat beton, cihly - zkrátka spekulovat. Do tohoto světa přichází životem zakoušený slepec, který nebojuje s galaktickými zjevy nebo superzbraněmi, ale "nechce zklamat svoje město". Dělá to vlastně líp než takový Arrow. A nakonec má Daredevil jeden velký trumf - Vanessu. Samotný seriál je na 4, ale něco tak fascinujícího jako vztah Wilsona Fiska s charismatickou, inteligentní a nádhernou galeristkou jejího formátu - jak mu narušuje rituály, činí jeho pustý, temný život plnější - nemá obdoby a je to velká síla. Herecky vytříbená záležitost, která si zaslouží více než tři řádky. ()
Galéria (453)
Zaujímavosti (108)
- Tato epizoda byla částečně natočena v klubu Whitestone Bowling Lanes ve čtvrti Flushing v New Yorku. (Epistemolog)
- Jeden z dřívějších autorů komiksů s Daredevilem, Roy Thomas, v epizodě ztvárnil jednoho z vězňů. (NiWi)
- Klavírní melodie, kterou lze slyšet ve scéně v umělecké galerii, je "Nocturne op. 9 no. 1" od Frédérica Chopina. (Epistemolog)
Reklama