Daredevil

Daredevil je skvělý z několika důvodů. Prvním z nich je rozhodně to, že v tom samém New Yorku, kde sídlí nablýskaný Stark Tower a v tom samém světě, kde se prohání parta nadlidí a v tom samém vesmíru, kde je sedm (nebo kolik galaxií) existuje ještě další tvář města New York. Je plné spekulantů, kteří vydělávají na tom, že po bitkách Avengers zbývají v ulicích trosky z domů, které je potřeba opravit, dodat beton, cihly - zkrátka spekulovat. Do tohoto světa přichází životem zakoušený slepec, který nebojuje s galaktickými zjevy nebo superzbraněmi, ale "nechce zklamat svoje město". Dělá to vlastně líp než takový Arrow. A nakonec má Daredevil jeden velký trumf - Vanessu. Samotný seriál je na 4, ale něco tak fascinujícího jako vztah Wilsona Fiska s charismatickou, inteligentní a nádhernou galeristkou jejího formátu - jak mu narušuje rituály, činí jeho pustý, temný život plnější - nemá obdoby a je to velká síla. Herecky vytříbená záležitost, která si zaslouží více než tři řádky. (24.05.2015)

Shrňme si to podstatné. V seriálu se objeví Endželo z Kelly Family!!!!!!!! Teď kdejaký ufuňěný, opupínkovaný nerd s holčičím účesem má konečně svůj archetyp a seriálu napere pětku hned po příchodu ze školy. Jinak to není rozhodně zlé. Akce na seriál až neobvykle zdařilé, zápletky kupodivu také nečpí tolik takovou tou seriálštinou. Vlastně až na toho trapného mýtloufa v roli slepoňova sájdkyka je to celkem slušný komiksoseriál. (04.05.2015)

Vedle Daredevila působí 95 % marvelovských filmů jako nedomrlí chcípáci vyrábění na pásové lince. Do určité míry je to dáno i volbou protagonisty - street level hrdiny, kterému chybí tradiční ýbrmenš schopnosti a který má zajímavé alter ego - částečně je to dáno i tím, že měl DD štěstí na autory předlohy (Frank Miller, Bendis a do jisté míry i Kevin Smith). Především ale hraje roli dobře budovaná atmosféra, realistický svět, komplexní charaktery a fakt, že každé rozhodnutí, které hlavní postava udělá, má dopad. Tyhle faktory dělají z Daredevila i v rámci Marflixu jedinečnou figuru. (07.11.2018)

Velmi respektuhodný počin. Netflix opět vytáhl další parádičku, která baví po celou dobu. I když tu slyším opěvné hlasy hlavně na Charlieho Coxe, tak hlavní hřeb je padouch Vincenta d'Onofria. Jeho postava je rozebrána komplexněji co Murdockova a v mnoha smyslech chápu její uvažování více: Méně naivní a hlavně více lidské. Neberte mě špatně, Charlie Cox zahrál svůj part s velkým odhodláním, ale seděl mi víc jako Daredevil než jako slepý advokát. Co ještě hodně vybočuje pozitivním směrem je efektivní hra se světly, a i když se nedočkáváme náhledu skrze Murdockovi oči, tak město opravdu připomíná hořkou příchuť pekla a špíny. Mírně mi pokulhává dějová linka někde uprostřed, ale to scénaristé vždy bravurně zachrání vloženou bojovou ekvilibristikou a choreografiíí, které mě nikdy nezklamaly. Závěr skvěle graduje a jen tesně nedávám plný počet. (26.04.2015)

Po neslaném, nemastném Constantinovi z dílny konkurenční NBC přichází Netflix se svou vlastní komixovou adaptací, podle mého podstatně zdařilejší. Daredevil nikdy pořádně nevykročil ze stínu svých slavnějších marvelovských bratránků (Spiderman, Avengers, X-men a spol.), v čemž mu rozhodně nijak nepomohlo filmové zpracování s Benem Affleckem. Pro stanici jako Netflix, která se nebojí složitějších, sociálně-politických témat, se však jeví jako ta ideální volba. Slepý Matt Murdock totiž kromě superhrdinsky citlivých smyslů disponuje i superlidsky pevným etickým kodexem a citem pro morálku a právě na tomhle poli se odehrává nejzajímavější drama seriálu. Nepřítel je jasný - zkorumpovaný systém, ovládaný zločineckým syndikátem v čele s tajemným Kingpinem. Méně zřejmý už je ale způsob jak s ním bojovat a to, kam až v tomhle boji může jedinec zajít. Za úspěchem seriálu tak podle mě stojí hlavně kvalitní psaní (Drew Goddard), a teprve poté charismatické výkony Charlieho Coxe (Daredevil) a Vincenta D'Onofria (Kingpin), svižná režie a vynikající choreografie soubojů. V nejlepších chvílích se seriálu daří filosoficko-společenské komentáře, za které by se nemusel stydět legendární The Wire, v těch slabších občas koketuje s patosem a melodramatem - v naprosté většině stopáže však baví a překvapuje. Nebýt mírně pomalejšího a očekávatelného konce, šel bych na pět, takhle: 80% (21.04.2015)