Daredevil

1. série: Podobný kousek už potřeboval Marvel jako sůl. Drsná, temná a nekompromisní pecka, jež si s ostatními seriálovými comicsovkami vytírá řiť tak neskutečným způsobem, až už to od Netflixu není hezké. Příběh je správně neepizodický, hrdinův origin šlape na jedničku, Charlie Cox se počítá mezi další castingové trefy a Kingpin v podání bezchybného D´Onofria se rázem stává nejzajímavějším marvelovským záporákem. Bitky jsou pak správně syrové a každá rána či zlomené žebro zde opravdu bolí. Škoda malinko roztahaného tempa a slabší závěrečné třetiny, která si až příliš pomáhá scenáristickými berličkami a negraduje tolik, jak bychom si přáli. A příště by to chtělo více Rosario Dawson. I přesto ale temnotemná povinnost, jež by neměla utéct žádnému comicsovému fandovi. 80% (18.04.2015)

Dnes vzniká tolik televizních seriálů a z toho stále slušná část na motivy komiksu. Daredevil už ve svém starém filmovém podání ukázal, že není zrovna jednoduchá látka na zpracování pro film/televizi. Netflixu se však povedlo využít temnotu látky, Daredevilův charakter i semknutost postav v Hell's Kitchen. Díky tomu se Daredevil stal překvapením sezony. V první sezoně se postavy teprve ukazují, Daredevil se hledá, obléká a poznává své nepřátele včetně toho největšího. Chvílemi je Daredevil až podivně nesmrtelný, protože dostává opravdu velkou nakládačku (ale zranění jsou na něm současně vidět). V druhé sezoně jsou postavy skvěle využity a rozšířeny o fantastickou dvojici Elektra-Punisher. Tihle dva prohloubí nejen hlavní postavu, ale také svět, v kterém se tu pohybujeme. Tohle není přebarevněný a vtipný a univerzální svět Marveláckých Avengerů. Tohle je Hell's Kitchen. Temný, nebezpečný a obávaný svět pouličních bitek a špinavosti. Když pominu krásu a nebezpečnost Elektry a její příběh, je zásadním kamenem druhé sezony Punisher, který je perfektní. Od jeho psychického stavu až po jeho brutalitu ve věznici. Působivé. Co mě občas mrzí je, že některé scénáristické kličky jsou vyřešeny "najednou se objeví jedna postava, co tam pět dílů nebyla a všechno zachrání". Někdy to bohužel nefunguje ideálně (Stick hadr). Přesto, tenhle směr je správný, velice silný a Daredevil kvete do krásy. Jsem zvědav na třetí sezonu. (18.07.2016)

Velmi respektuhodný počin. Netflix opět vytáhl další parádičku, která baví po celou dobu. I když tu slyším opěvné hlasy hlavně na Charlieho Coxe, tak hlavní hřeb je padouch Vincenta d'Onofria. Jeho postava je rozebrána komplexněji co Murdockova a v mnoha smyslech chápu její uvažování více: Méně naivní a hlavně více lidské. Neberte mě špatně, Charlie Cox zahrál svůj part s velkým odhodláním, ale seděl mi víc jako Daredevil než jako slepý advokát. Co ještě hodně vybočuje pozitivním směrem je efektivní hra se světly, a i když se nedočkáváme náhledu skrze Murdockovi oči, tak město opravdu připomíná hořkou příchuť pekla a špíny. Mírně mi pokulhává dějová linka někde uprostřed, ale to scénaristé vždy bravurně zachrání vloženou bojovou ekvilibristikou a choreografiíí, které mě nikdy nezklamaly. Závěr skvěle graduje a jen tesně nedávám plný počet. (26.04.2015)

Po neslaném, nemastném Constantinovi z dílny konkurenční NBC přichází Netflix se svou vlastní komixovou adaptací, podle mého podstatně zdařilejší. Daredevil nikdy pořádně nevykročil ze stínu svých slavnějších marvelovských bratránků (Spiderman, Avengers, X-men a spol.), v čemž mu rozhodně nijak nepomohlo filmové zpracování s Benem Affleckem. Pro stanici jako Netflix, která se nebojí složitějších, sociálně-politických témat, se však jeví jako ta ideální volba. Slepý Matt Murdock totiž kromě superhrdinsky citlivých smyslů disponuje i superlidsky pevným etickým kodexem a citem pro morálku a právě na tomhle poli se odehrává nejzajímavější drama seriálu. Nepřítel je jasný - zkorumpovaný systém, ovládaný zločineckým syndikátem v čele s tajemným Kingpinem. Méně zřejmý už je ale způsob jak s ním bojovat a to, kam až v tomhle boji může jedinec zajít. Za úspěchem seriálu tak podle mě stojí hlavně kvalitní psaní (Drew Goddard), a teprve poté charismatické výkony Charlieho Coxe (Daredevil) a Vincenta D'Onofria (Kingpin), svižná režie a vynikající choreografie soubojů. V nejlepších chvílích se seriálu daří filosoficko-společenské komentáře, za které by se nemusel stydět legendární The Wire, v těch slabších občas koketuje s patosem a melodramatem - v naprosté většině stopáže však baví a překvapuje. Nebýt mírně pomalejšího a očekávatelného konce, šel bych na pět, takhle: 80% (21.04.2015)

V mých dřívějších dnech, tedy dnech nevědomosti, jsem bláhově litoval všechny zrakově postižené, obzvláště ty, co pro samé oči nevidí, pravidelně přispíval Světlušce a převáděl slepce přes chodníky až na silnici. Nyní však již vím, že mi lhali! Jsou to čichoví vlčáci, křížení s netopýry a americkou odposlechovou družicí. Prachy však budu raději sypat i nadále, jinak to ze mě ti kungfušaolini beztak vymlátí. Jasná mafie, frajerské brejličky, švihácká hůlka, drsné způsoby, protože když se jim neklidíte z cesty, tak vám tou stylovou valaškou během chvilky přinejmenším omlátí kotníky, v horším případě vypíchnou oko. Eh - tyhle komickové omalovánky mě vážně umí rozhodit. Každý z nás ví, že kdyby se náhle nedejbože transformoval do krtka, sotva se dokáže bez nehody byť jen posadit do tureckého sedu, ale tohle Amíky vážně netrápí. Nadělali sjůprhýrou z kdejaké absurdní figurky, jako je nerdík hryznutý pokoutníkem nebo mimino spadlé z Kryplonu, proč tedy ne z oslepeného chlapce. Ok, ser to pes. Samotný seriál je v oboru podobných pitomostí hvězdou. Až na jednu - dvě epizody, které se vlekly jako noha mrtvičkáře, jde o solidně nabušenou jízdu. A nejhezčí na tom je, že ústřední záporák svým otylým šarmem přebije celou tu grupu Dušínů. Za Fiska vyndavám na čtverku. (19.10.2015)