Daredevil

Další šmakózní balíček od Netflixu, který mě ušetřil každotýdenního hryzání nehtů a netrpělivého žmoulání upoceného sáčku. Tím sáčkem myslím svá varlata, jenom pro pořádek. Samozřejmě to má své mouchy. Kupříkladu ufňukaná slečna Karen a lehce teatrální pan Kingpin. Rovněž krutopřísnost soubojů utrpěla po kulervoucí jednozáběrové řezanici oldboyovského rázu (s01e02) znatelný pokles do vod zkurveného průměru. Takový je ale život - ne každá kuřba končí výstřikem a ne každé hovno jde dobře ven. Po bryskní výměně čirých okulárů za ty růžové to však vidím tak, že nový Daredevil je jakýmsi prvním oficiálním mezníkem mezi superhrdinštinou pro slaboduchou omladinu a superhrdinštinou pro lidi, co mají rádi krev, šukání a středně sprostá slova. Krví se tu totiž šplouchá, až mému vnitřnímu Patricku Batemanovi modrají varlat, postavy jsou rozehrané do řádné hloubky, příběh je více než nosný a celé je to zabalené do vyžehleného fráčku precizního vizuálu. Plus fakt, že jsem celou první sérii (cca 13 hodin) sjel za necelé tři dny už něčemu napovídá. PS: Z komiksů mám o Daredevilovi přečtený snad jen Zmrtvýchvstání od Franka Millera a jednu dvoustránkovou konfrotaci s Punisherem od Gartha Ennise. Docela mě to i mrzí, neboť předražená série Muž beze strachu mě už dlouho kurevsky rajcuje. (15.04.2015)

Marvel prekonal konkurenciu, ale hlavne sám seba. Diabol z Hell´s Kitchen je späť a až netflixovská reinkarnácia naplno odhaľuje potenciál tejto látky a súčasne nedostatky pôvodnej filmovej verzie. V menej podstatných detailoch možno tesne prehráva (kostým, vnútorný zrak hlavného hrdinu), ale inak ide o nečakane pôsobivý vstup do temnejších vôd, kde vládne o niečo väčšia civilnosť a realizmus. Partia okolo Drewa Goddarda si však nezaslúži uznanie len preto, že im to takto vyšlo na prvýkrát. Zaslúži si ho hlavne preto, že seriálový formát a supehrdinská tematika nikdy predtým neboli v tak dokonalej symbióze. (11.06.2015)

Daredevil se veze na podobné vlně jako Gotham, tudíž rezignuje na padouchy a hrdiny se superschopnostmi a jiné obskurní postavičky, ale podává příběhy slepého strážce spravedlnosti jako drsnou kriminálku z ještě drsnějšího prostřed newyorské čtvrti Hell's Kitchen. To se možná nebude líbit ortodoxním fanouškům barevných marveláků, kteří se těšili na týmovky se Spider-Manem, ale já jsem tímto zpracováním zcela spokojen a to ve všech aspektech akcí počínaje, atmosférou konče. Kapánek horší je to s obsazením. Charlie Cox, jakkoliv jsem si ho nejdříve nedokázal jako Matta Murdocka alias Daredevila představit, je zásahem do černého. Absolutorium zaslouží i výběr Vincenta D'Onofria do role Kingpina. Horší je to s týmem v Murdockově kanceláři. Deborah Ann Woll je mi místy až moc protivná a Elden Henson mi leze na nervy téměř neustále, což platí jak pro herce samotného, tak pro jeho postavu. Ale to si třeba časem sedne. Daredevil mě baví. 80% (15.04.2015)

V mnoha ohledech jsem si takto představovala Agents of SHIELD. Temnou, surovou atmosféru s hrdiny, kteří nejsou ani svatí ani vyloženě špatní. Prostě tak nějak uprostřed. Problémem Daredevila je však to, že si neuvědomuje, že jen toto nestačí a po třetí epizodě spadne do naprosté nudy plné zbytečného násilí a zdlouhavých monologů o tom, co a kdo komu patří, kdo je ten zlobivější a jak je tento svět nespravedlivý...NV druhé části série se však kolečka příběhu přeci jen trochu rozpohybují a seriál spíše než cokoli ze stáje MCU (na kteréžto narážky více než potěší!) začne připomínat ságu o Temném rytíři. Daredevil tak vytvoří krásně temný celek, který potěší i komiksové fanoušky, kteří více než rozmanitost a odlehčovací humor Marvelu preferují temnotu konkurentů z DC. (11.04.2015)

Vše, co Marvelům chybí na velkém plátně, vměstnal Daredevil do třinácti skvěle vystavěných epizod, které nezvládnou nudit nebo tahat čas, protože je kupředu žene jednak příval famózně obsazených vedlejších figur, jednak skvělý konflikt mezi dobrem a zlem... ale vlastně... můžeme v Hell's Kitchen o něčem podobném mluvit? Padouch Fisk je zcela v rozporu s marvelovským filmovým kánonem vystavěný s až biblickou ambivalencí lásky a nenávisti, něhy a krutosti a klaďas Matt od počátku pochybuje o tom, jak má být dobro naplněno. Seriál tak divákům na otázku dobra a zla nabízí dvě odpovědi - jednu krátkou a druhou velmi dlouhou. Ke všem (opodstatněným) komiksovým klišé vede velmi náročná a nepředvídatelná cesta, šperkovaná skvělou režií a na televizi nezvykle spektakulárním pojetí soubojů muže proti muži. Občas se člověku dere na mysl pochybnost, jak vlastně mohou mít ve světě Avengers lidé tak přízemní a reálné problémy. Daredevil svojí sociální rovinu vyvažuje ikonickým nasvícením, přesto neustále převládá dojem, že je to "rea deal" a ne eskapismus. O to opojnější jsou chvíle, kdy symbol vítězí nad příliš spletitou skutečností, kde neexistuje sterilita a dvojrozměrnost Iron Mana, Capa a dalších. Pro mě nejlepší komiksák od Dark Knighta. Zcela bez debat. Drew Goddard je pán. (15.09.2015)