Daredevil

He’s a lawyer who breaks the law. A Catholic who dresses as the devil. Největší výhoda netflixáckého Daredevila je do značné míry i jeho největší slabina. Tvůrci se zcela nepokrytě inspirovali u nejlepších autorů Murdockovské ságy; Franka Millera, Briana Bendise a Marka Waida. Čili je toto zpracování přesně tak temné, nekompromisní, neustálým deštěm i krví smáčené, na ponuré atmosféře stavící, nikam se neženoucí, s bitkami kde každá rána bolí a pracující s ryze dospělými tématy stírající veškeré rozdíly mezi černou a bílou, jak by se dalo čekat. Středobodem a hlavním tahounem je pak obhájce Murdock (v tomto ohledu je to jediný hrdina, který má co zajímavého dělat i v civilu a je škoda, že toho tvůrci nevyužili více) a nikoli jeho maskované alter ego. Není to prostě ona standardizovaná rozjuchaná barevná popcornovka pro celou rodinu, kterou doteď Marvel na plátnech i televizních obrazovkách střihal jak Baťa cvičky. Daredevil je temná kriminálka o organizovaném zločinu a korupci. Je to tedy poprvé, kdy Marvel více zajímají postavy než (super)hrdinské pozlátko. Problém je, že jak tvůrci adaptují jednotlivé linie/motivy od výše uvedených, tak je zároveň nezvládají z(a)pracovat stejně tak sofistikovaně a tak tu mnohé z nich působí tu a tam přes koleno lámané či v nejednom případě až do ztracena vyznívající. Ambiciózně se tak sice nakousne mnohé, ale ne vše se podaří i uspokojivě dotáhnout. Navíc to není mezi Murdockem a zásadně ze zákulisí jednajícím Fiskem tak osudově vyhrocené, jak by se slušelo s ohledem na to, jak výteční oba jsou (a to je D'Onofriův Kingpin vůbec prvním fungujícím, zajímavým a respekt vzbuzujícím "záporákem" marvelovského universa). Což je zádrhel o to nemilejší, že jiní to již zvládli podobně kvalitně, ne-li v lecčem i lépe. A to nejen na filmovém poli, ale i na tom televizním a jakkoli se srovnání s Arrowem přímo nabízí, tak Daredevil má více společného spíše s Person of Interest; stylem, přístupem k akci, prací s morálkou i záporáky; ostatně tamní Elias je Kingpinem jedna k jedné. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 (13.04.2015)

Po třech sériích můžu s čistým svědomím říct, že tenhle seriál, ač je mnohými považován jako jedna z nejlepších spoluprací mezi Marvelem a Netflixem, si víc, jak tři hvězdy prostě nezaslouží. Atmosférou sice připomíná Nolanovu trilogii o Batmanovi, některými akčními sekvencemi pro změnu dokazuje, že tvůrci jsou milovníci akčních filmů, ale celkově vzato se seriál hrozně opakuje a příchod Punishera a Elektry to rozhodně nezachraňuje. První série mě uvedla do světa kupodivu ne úplně superhrdinského Daredevila, představila slušného protivníka Fiska, ale tak nějak nevytvořila patřičné emoce k hlavním postavám. Celé nadpřirozeno pramení z toho, že Daredevil je slepý a s příchodem slepoty se mu vyvinula řada jiných smyslů do absolutna. Dobře, námět to mělo položený docela dobře. Druhá série pak přinesla do hry právě Punishera a Elektru, kteří Daredevilovi trošku otevřeli oči, ale jinak v konstituci celého příběhu byli úplně zbyteční. Třetí série se opět vrací k první sérii a obnovuje boj s Fiskem, který byl jediný správný protivník Daredevila, a kde seriál začal, pak vlastně i skončil. Jediné, co mi po něm opravdu zbylo, tak série akčních sekvencí, které samostatné díly nejednou zachránily. Nejenom, že byly dobře natočené, ale ještě k tomu choreograficky působily neuvěřitelně dobře a kdejaký akčňák současnosti by jim mohl klidně závidět. Zbytek ale průměr… (27.03.2019)

Dnes vzniká tolik televizních seriálů a z toho stále slušná část na motivy komiksu. Daredevil už ve svém starém filmovém podání ukázal, že není zrovna jednoduchá látka na zpracování pro film/televizi. Netflixu se však povedlo využít temnotu látky, Daredevilův charakter i semknutost postav v Hell's Kitchen. Díky tomu se Daredevil stal překvapením sezony. V první sezoně se postavy teprve ukazují, Daredevil se hledá, obléká a poznává své nepřátele včetně toho největšího. Chvílemi je Daredevil až podivně nesmrtelný, protože dostává opravdu velkou nakládačku (ale zranění jsou na něm současně vidět). V druhé sezoně jsou postavy skvěle využity a rozšířeny o fantastickou dvojici Elektra-Punisher. Tihle dva prohloubí nejen hlavní postavu, ale také svět, v kterém se tu pohybujeme. Tohle není přebarevněný a vtipný a univerzální svět Marveláckých Avengerů. Tohle je Hell's Kitchen. Temný, nebezpečný a obávaný svět pouličních bitek a špinavosti. Když pominu krásu a nebezpečnost Elektry a její příběh, je zásadním kamenem druhé sezony Punisher, který je perfektní. Od jeho psychického stavu až po jeho brutalitu ve věznici. Působivé. Co mě občas mrzí je, že některé scénáristické kličky jsou vyřešeny "najednou se objeví jedna postava, co tam pět dílů nebyla a všechno zachrání". Někdy to bohužel nefunguje ideálně (Stick hadr). Přesto, tenhle směr je správný, velice silný a Daredevil kvete do krásy. Jsem zvědav na třetí sezonu. (18.07.2016)

Po shlédnutí posledního dílu první série jsem přesvědčen, že se jedná o jeden z nejlepších komiksových seriálů vůbec. Daredevil je naprosto nepřekonatelný svou atmosférou. Divák opravdu nemá problém uvěřit, jak na tom Hell's Kitchen je. Vše podporují bezchybné herecké výkony. Obzvláštní poklonu zaslouží Vincent D'Onofrio, jehož Wilson Fisk je skutečně dokonalý. Ostatní herci jsou ale také takřka bezchybní. Pochvalu pak zaslouží skvěle zvládnutá choreografie soubojů (konec druhé epizody). Věřím, že menší útlum v poslední epizodě je způsoben kostýmem, který do druhé řady ještě upraví. Série 1 - 100 % Edit Už první série byla skvělá, ale druhá ji ještě o kus překonala. Mám opravdu problém najít na ní nějakou chybu (jen ten Foggy mě občas iritoval). Staré postavy opět skvělé (Fisk už je opravdu záporák a Stick má konečně o něco více prostoru). Skvěle ale fungují i obě nové postavy. Punisher Jona Bernthala je výborný. A pak je tu Elektra, která je naprosto božská. Série 2 - 100 % (11.04.2015)

Vedle Daredevila působí 95 % marvelovských filmů jako nedomrlí chcípáci vyrábění na pásové lince. Do určité míry je to dáno i volbou protagonisty - street level hrdiny, kterému chybí tradiční ýbrmenš schopnosti a který má zajímavé alter ego - částečně je to dáno i tím, že měl DD štěstí na autory předlohy (Frank Miller, Bendis a do jisté míry i Kevin Smith). Především ale hraje roli dobře budovaná atmosféra, realistický svět, komplexní charaktery a fakt, že každé rozhodnutí, které hlavní postava udělá, má dopad. Tyhle faktory dělají z Daredevila i v rámci Marflixu jedinečnou figuru. (07.11.2018)