Daredevil

1. série: Podobný kousek už potřeboval Marvel jako sůl. Drsná, temná a nekompromisní pecka, jež si s ostatními seriálovými comicsovkami vytírá řiť tak neskutečným způsobem, až už to od Netflixu není hezké. Příběh je správně neepizodický, hrdinův origin šlape na jedničku, Charlie Cox se počítá mezi další castingové trefy a Kingpin v podání bezchybného D´Onofria se rázem stává nejzajímavějším marvelovským záporákem. Bitky jsou pak správně syrové a každá rána či zlomené žebro zde opravdu bolí. Škoda malinko roztahaného tempa a slabší závěrečné třetiny, která si až příliš pomáhá scenáristickými berličkami a negraduje tolik, jak bychom si přáli. A příště by to chtělo více Rosario Dawson. I přesto ale temnotemná povinnost, jež by neměla utéct žádnému comicsovému fandovi. 80% (18.04.2015)

Další šmakózní balíček od Netflixu, který mě ušetřil každotýdenního hryzání nehtů a netrpělivého žmoulání upoceného sáčku. Tím sáčkem myslím svá varlata, jenom pro pořádek. Samozřejmě to má své mouchy. Kupříkladu ufňukaná slečna Karen a lehce teatrální pan Kingpin. Rovněž krutopřísnost soubojů utrpěla po kulervoucí jednozáběrové řezanici oldboyovského rázu (s01e02) znatelný pokles do vod zkurveného průměru. Takový je ale život - ne každá kuřba končí výstřikem a ne každé hovno jde dobře ven. Po bryskní výměně čirých okulárů za ty růžové to však vidím tak, že nový Daredevil je jakýmsi prvním oficiálním mezníkem mezi superhrdinštinou pro slaboduchou omladinu a superhrdinštinou pro lidi, co mají rádi krev, šukání a středně sprostá slova. Krví se tu totiž šplouchá, až mému vnitřnímu Patricku Batemanovi modrají varlat, postavy jsou rozehrané do řádné hloubky, příběh je více než nosný a celé je to zabalené do vyžehleného fráčku precizního vizuálu. Plus fakt, že jsem celou první sérii (cca 13 hodin) sjel za necelé tři dny už něčemu napovídá. PS: Z komiksů mám o Daredevilovi přečtený snad jen Zmrtvýchvstání od Franka Millera a jednu dvoustránkovou konfrotaci s Punisherem od Gartha Ennise. Docela mě to i mrzí, neboť předražená série Muž beze strachu mě už dlouho kurevsky rajcuje. (15.04.2015)

He’s a lawyer who breaks the law. A Catholic who dresses as the devil. Největší výhoda netflixáckého Daredevila je do značné míry i jeho největší slabina. Tvůrci se zcela nepokrytě inspirovali u nejlepších autorů Murdockovské ságy; Franka Millera, Briana Bendise a Marka Waida. Čili je toto zpracování přesně tak temné, nekompromisní, neustálým deštěm i krví smáčené, na ponuré atmosféře stavící, nikam se neženoucí, s bitkami kde každá rána bolí a pracující s ryze dospělými tématy stírající veškeré rozdíly mezi černou a bílou, jak by se dalo čekat. Středobodem a hlavním tahounem je pak obhájce Murdock (v tomto ohledu je to jediný hrdina, který má co zajímavého dělat i v civilu a je škoda, že toho tvůrci nevyužili více) a nikoli jeho maskované alter ego. Není to prostě ona standardizovaná rozjuchaná barevná popcornovka pro celou rodinu, kterou doteď Marvel na plátnech i televizních obrazovkách střihal jak Baťa cvičky. Daredevil je temná kriminálka o organizovaném zločinu a korupci. Je to tedy poprvé, kdy Marvel více zajímají postavy než (super)hrdinské pozlátko. Problém je, že jak tvůrci adaptují jednotlivé linie/motivy od výše uvedených, tak je zároveň nezvládají z(a)pracovat stejně tak sofistikovaně a tak tu mnohé z nich působí tu a tam přes koleno lámané či v nejednom případě až do ztracena vyznívající. Ambiciózně se tak sice nakousne mnohé, ale ne vše se podaří i uspokojivě dotáhnout. Navíc to není mezi Murdockem a zásadně ze zákulisí jednajícím Fiskem tak osudově vyhrocené, jak by se slušelo s ohledem na to, jak výteční oba jsou (a to je D'Onofriův Kingpin vůbec prvním fungujícím, zajímavým a respekt vzbuzujícím "záporákem" marvelovského universa). Což je zádrhel o to nemilejší, že jiní to již zvládli podobně kvalitně, ne-li v lecčem i lépe. A to nejen na filmovém poli, ale i na tom televizním a jakkoli se srovnání s Arrowem přímo nabízí, tak Daredevil má více společného spíše s Person of Interest; stylem, přístupem k akci, prací s morálkou i záporáky; ostatně tamní Elias je Kingpinem jedna k jedné. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 (13.04.2015)

Bohové pohanských předků, konečně se to stalo, KONEČNĚ někdo spáchal komiksový seriál, který je dobrý, tohle je o dvě a půl miliardy levelů lepší, než telenovela muže v zelené pláštěnce a všichni š.t.í.t.o.v.í. agenti by se při zjevení divoďábla rozhodli deailně prozkoumat svou schopnost prchat nadzvukovou rychlostí. Výborné je tu snad vše, ale jedna věc přece jen ční nad vším ostatním, padouch Vincenta D´Onofria, není žádným tajemstvím, že je to skvělý herec, kterému v získávání velkých rolí překážel jen strach z obsazení někoho, kdo nevypadá jako fešák z obálek, ale to co zde předvádí (i díky tomu, jaké dialogy mu scénáristé dali do vínku) je něco neskutečného, ještě nikdo lépe neztvárnil padoucha tak, aby byl zároveň sympatický. a přesto zůstal děsivou hrozbou. Ovšem pozor, nejen on, i většina vedlejších postav je tu skvěle zhotovená (právnickej sidekick, zrzka z True blood), bojová choreografie je často velmi dobrá (i když by mohla být trochu víc efektivní a méně efektní), ale kurník, v kombinaci se skvělým řemeslem (kamera obzvlášť) ani nevadí pár kiksů v ději. All hail the Daredevil. (12.04.2015)

Seriál nabušený skvělou akcí (ani Scott Adkins by se nemusel stydět za zdejší výkony), hodně krvavými scénami a celkově temnějším pojetím, než jsme u Marvelu zvyklí. Takhle nějak bych si představoval třeba Punishera. Obsazení hlavních hrdinů se taky skvěle vydařilo a dokonce i W. Fisk má zatím nepřekonatelnou podobu. 1. série je našláplá od prvního dílu a graduje skvělým finále. Prostě PECKA 100% :) (20.05.2015)